24.7.2014

Anna Šabatová proti zákonu o zdravotním pojištění cizinců

Tisková zpráva veřejné ochránkyně práv, 23. 7. 2014

Za naprosto nepřijatelný považuje veřejná ochránkyně práv současný návrh zákona o soukromém zdravotním pojištění cizinců. „Návrh zákona je špatný – obsahově i legislativně. Nepřináší systémové a koncepční řešení problematiky zdravotního pojištění cizinců spočívající v jejich zahrnutí do veřejného zdravotního pojištění. Po něm už řadu let volá Rada vlády pro lidská práva, odborná veřejnost, veřejný ochránce práv, nevládní neziskové organizace i kontrolní orgány mezinárodních lidskoprávních úmluv, jimiž je Česká republika vázána. Namísto integrace posiluje vyloučení některých skupin cizinců z veřejného pojištění a konzervuje současnou zcela nevyhovující a kritizovanou praxi,“ komentuje návrh zákona veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová.

Ochránkyně je přesvědčena, že návrh zákona přímo odporuje nezbytnému koncepčnímu řešení problematiky zdravotního pojištění cizinců a obsahuje tolik zásadních nedostatků, že je neopravitelný a neměl by být přijat.

V minulých letech ochránce opakovaně upozorňoval na neuspokojivě řešenou situaci znemožňující přístup významné části cizinců, kteří dlouhodobě legálně pobývají v ČR, k veřejnému zdravotnímu pojištění. Také Aktualizovaná koncepce integrace cizinců v ČR už od roku 2005 poukazuje na nezbytnost zapojení cizinců do systému veřejného zdravotního pojištění jako podmínky jejich sociálně-ekonomické integrace. Požadavek na zahrnutí vyloučených skupin dlouhodobě pobývajících cizinců do veřejného zdravotního pojištění vyslovila ve svých usneseních z let 2009 a 2013 i Rada vlády pro lidská práva.

Navrhovaný zákon však naopak z veřejného zdravotního pojištění i nadále vylučuje:

  • cizince, kteří v ČR podnikají jako osoby samostatně výdělečně činné
  • rodinné příslušníky českých občanů, cizinců s trvalým pobytem v ČR a cizinců, kteří jsou v ČR legálně zaměstnáni (typicky jde o manžele/manželky a děti)
  • cizince, kteří ukončili zaměstnání a pobírají nemocenské dávky nebo rodičovský příspěvek (např. cizinka, které skončil pracovní poměr v průběhu těhotenství, nebo cizinec, jemuž vznikl nárok na nemocenskou dávku během ochranné lhůty po skončení pracovního poměru)


Zahrnutí těchto vyloučených skupin cizinců
by přitom nejen nepřineslo zvýšené náklady systému veřejného zdravotního pojištění, ale jak řada odborníků uvádí, naopak by bylo pro tento systém ekonomický výhodné. Většina z pojištění vyloučených cizinců jsou totiž mladší lidé v produktivním věku, kteří spotřebovávají v průměru méně zdravotní péče s menšími náklady, než průměrný pojištěnec v systému veřejného zdravotního pojištění.

Navrhovaný zákon však namísto odstranění stávajících nedostatků přináší další komplikace, nárůst administrativy a dokonce i zhoršení postavení cizinců odkázaných na komerční zdravotní pojišťovnu. Podle ochránkyně je zákon napsán zcela jednostranně v zájmu pojišťoven a v neprospěch pojištěných cizinců.

Například významně limituje povinnost pojišťovny uzavřít s cizinci pojistnou smlouvu. Kromě toho by zcela nesmyslně pojišťovna měla povinnost smlouvu uzavřít jen v případě, že cizinec dlouhodobě pobývá v ČR na základě žádosti, kterou podal na území státu, nikoli, pokud by žádost o pobyt v ČR podal v jiné zemi. Připouští se také nepřijatelný rozsah a délka tzv. čekacích dob, tj. období, kdy je i po uzavření pojištění nemožné ho využít k proplacení poskytnuté zdravotní péče. Například u veškerých chronických onemocnění (vysoký krevní tlak, cukrovka, alergie, astma atd.) lze léčbu hradit až po roce a víc od uzavření smlouvy.

Systém komerčního zdravotního pojištění je nevýhodný nejen pro cizince, ale i pro zdravotnická zařízení. Ta totiž často musí nést dluh za poskytnutou zdravotní péči, která není komerční pojišťovnou uhrazena a jejíž náklady významně převyšují finanční možnosti cizince. V konečném důsledku je tím poškozen celý zdravotní systém.

Návrh zákona také počítá s možností vypovědět smlouvu ze strany pojišťovny (s výpovědní lhůtou pouhých 8 dnů) v případě, kdy prokáže, že by vzhledem k podmínkám platným v době uzavírání smlouvy smlouvu neuzavřela, pokud by již tehdy existovalo zvýšené pojistné riziko. Podle veřejné ochránkyně práv by tak absurdně každé vážnější onemocnění, které propukne v době trvání smlouvy, mohlo být považováno za riziko neexistující již v době uzavření smlouvy a mohlo by být důvodem jejího vypovězení.

Ochránkyně rovněž zásadně nesouhlasí se stanovením minimální výše ročního pojistného po dobu prvních pěti let od účinnosti zákona. Podobné ustanovení zcela popírá smluvní povahu pojištění a je výrazně v neprospěch pojištěných. Zákon tak jednoznačně straní pojišťovně, které garantuje minimální roční příjem z každé uzavřené pojistky na pět let dopředu. Současně zákon nepočítá s maximálním limitem pojistného. Nevyřeší tak situaci tzv. nepojistitelných osob (zejména děti narozené předčasně či s vrozenou vadou, osoby nemocné či starší), neboť pojišťovna jim bude moci vyměřit takovou výši pojistného, která pro ně bude nedosažitelná.

Ombudsmanka o právech cizinců (ČT – Studio ČT24, 23. 7., stopáž od 69:00):
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10101491767-studio-ct24/214411058060723

Ilustrační foto: Saša Uhlová

Více k tématu najdete přímo na webu Společně k rozmanitosti »