FAQ

Proč se zabýváte tolika tématy najednou?

Zobrazit odpověd ↓

Příčiny a důsledky enviromentálních nebo sociálních problémů jsou spolu provázány a navzájem se ovlivňují. Jednání v rámci jedné konkrétní environmentální či sociální oblasti nutně produkuje nezamýšlené důsledky a problémy v oblastech jiných. Příkladem může být dopad globálních změn klimatu obyvatelstvo v rozvojových zemích s důsledkem v celosvětové migraci a následném růstu xenofobie a nenávisti ve společnostech přijímajících států. Přitom růst množství skleníkových plynů v atmosféře je mimo jiné důsledek nadměrné produkce masa a dalších živočišných produktů, přebujelé dopravy a nesmyslného hromadění zboží v nákupních centrech apod. Tíha důsledků ekologických a sociálních problémů doléhá v největší míře po celém světě na ženy. Naopak výrazné zapojení žen do politiky vede k účinným prosazováním do té doby marginalizovaných enviromentálních a sociálních témat. Nekontrolovaný obchod se zbraněmi přímo ovlivňuje dosah a intenzitu válečných konfliktů i intenzitu utrpení a migrace z těchto zemí. Propojování jednotlivých témat, kterými se zabýváme, považujeme tedy za klíčové. Snažíme se o to i v každodenní rovině – používáme recyklovaný papír, třídíme odpad, v rámci všech aktivit prosazujeme genderově citlivou optiku, podáváme vegetariánské a veganské jídlo, v rámci možností se snažíme využívat co nejvíce bio a fair trade potravin, dodržujeme standardy zeleného úřadování, nepřijímáme finanční prostředky od firem a institucí, jež svými aktivitami poškozují životní prostředí a potlačují lidská práva apod.

Kožešinová zvířata

Zobrazit odpověd ↓

Dobrý den. Lze zjistit, kolik je ročně zabíjeno zvířat pro kožešiny? Děkuji

Statistika je v tomto ohledu poslední roky velmi nepřesná.

V ČR je údaj k roku 2002 – roční produkce kožešin

Norci – 18-20 000, lišky 4-6 000, činčily 16-30 000, nutrie méně než 35 000 (?)

To je údaj za rok 2002, současný stav je nižší, ale přesná čísla, kolik se přesně u nás chová kožešinových zvířat, to vám nikdo nepoví (třeba chovy nutrií téměř zmizely).

Světová produkce – norci 25-30 milionů, lišky 4-5 milionů, fretky 6-900 000,

činčily 5-800 000.

 

Pokud se chcete dozvědět více o chovu zvířat pro kožešiny, info naleznete např. na

http://tyranazvirata.blog.cz/

http://www.differentlife.cz/kozichy.htm

http://www.differentlife.cz/kozichy02.htm

http://www.respectforanimals.co.uk/home.php

Kvalita ovzduší v Brně

Zobrazit odpověd ↓

Jak je na tom Brno / okolí Brna s kvalitou ovzduší?

Kvalita ovzduší v Brně je v posledních letech neuspokojivá. Vyhlášky týkající se ovzduší zařazují více než 50 % území Brna do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (zákonné limity koncentrací jsou překračovány). V Brně se jedná o překračování limitů prašného aerosolu frakce PM10 (tedy prachu jehož částečky jsou menší než 10 mikrometrů). Pěkně je vidět znečištění na imisních mapách z Generelu ovzduší (z roku 2005):
http://www.brno.cz/download/ozp/generel_ovzdusi/bilancni_a_mapove_vystupy.html#imisni-mapy

Zlepšilo se to za patnáct let nebo zhoršilo?

Obecně lze říci, že se kvalita ovzduší zlepšila. Zejména došlo k výraznému poklesu koncentrací oxidu siřičitého (přechod domácností na zemní plyn či elektrickou energii, rušení průmyslových provozů, komínové filtry, plynofikace tepláren, přísnější podmínky v zákonech). Ze stejných důvodů došlo i k poklesu koncentrací prašného aerosolu. V prašném aerosolu se však skrývá nebezpečí do budoucna. Časové řady jeho koncentrací vykazují v poslední době stagnaci a v dopravně zatížených lokalitách Brna dokonce pozvolný růst. Doprava se také podílí na vzestupu koncentrací oxidů dusíků.

Jak je na to v porovnání s jinými městy/regiony?

Brno je nejznečištěnější v rámci Jihomoravského kraje (samozřejmě kromě extrémních míst jako dálniční křižovatky či prostory v okolí některých tepláren či sléváren – to jsou však omezené prostory často s malou hustotou obyvatel). Ve srovnání s dalšími městy jsou na tom hůře například Praha a Ostrava.
Jak je na tom Jihomoravský kraj v porovnání s ostatními kraji?

Jako celek je tom dobře neboť je zde hodně nezatížení venkovské či přírodní krajiny. Rozhodně v porovnání s kraji jako Ústecký či Moravskoslezský.

Jaké jsou nejčastější škodliviny ve vzduchu?

Nejvyšší koncentrace má prach (prašný aerosol). Prašný aerosol proniká do dolních cest dýchacích a do plic a ukládá se v plicních sklípcích. Způsobuje chronickou bronchitidu a další nemoci plic či oběhová selhávání. Na prašný aerosol (zejména ten z dopravy) jsou vázány toxické látky a ty způsobují nádorová onemocnění, mutace buněk, poškození lidského plodu apod. Druhou nejčastějším je skupina oxidy dusíku. Oxidy dusíku jsou zdraví škodlivé (i když ne tak jako prach), ale zase více poškozují rostliny.

A co je jejich hlavním zdrojem?

Zdrojem prašného aerosolu v Brně je zejména doprava (jak primární emise z motorů, tak sekundární víření a obohacování prachu o toxické stopové látky) a také různé technologické procesy a stavebnictví. Významnými zdroji jsou slévárny a spalovna. Zdrojem oxidů dusíku je zejména doprava (spalovací motory).
Co topení dřevem na venkově?

Horší je spíše topení uhlím či dokonce (nelegální) odpady – v kontextu zdražování plynu a elektřiny a pomalého obnovitelných zdrojů energie se tento problém může bohužel v budoucnu odrazit v opětovném zvýšení koncentrací prachu a oxidu siřičitého v ovzduší ve vesnicích a malých městech. Topení dřevem není zdaleka tak problematické a v případě moderních kotlů na zbytkové dřevo je pozitivní v tom, že využívá obnovitelné zdroje energie.

Pomáhá lepšímu vzduchu třeba velké zalesnění okolí Brna?

V okolí Brna je určitě lesnatost krajiny pozitivním faktorem zlepšujícím kvalitu ovzduší. Na ovzduší v Brně ovšem nemá moc velký vliv neboť současné znečištění z dopravy působí hned od zdroje. Co by pomohlo je lepší ochrana zeleně, zřizování nových zelených ploch, vysazování dalších stromořadí apod. Samozřejmě hlavní cesta k řešení problému je skryta v řešení neúnosné situace v oblasti automobilové dopravy v Brně.

Česko patří přece Čechům, ne?

Zobrazit odpověd ↓

Druhým poměrně významně rozšířeným mýtem je vnímání území Česka jako země, která byla vždy „etnicky čistá“. Ve skutečnosti se jedná o velmi čerstvou zkušenost. Až do konce druhé světové války byla česká společnost multikulturního charakteru. Vedle Čechů a Slováků zde žila mimo jiné početně významná skupina Židů (120 tisíc) a Němců (3 miliony), kteří byli v  přímé souvislosti s  válkou odsunuti, zabiti nebo emigrovali.

Když budeme podporovat imigraci, Češi vymřou.

Zobrazit odpověd ↓

Jednou z  nejčastějších obav Čechů spojených s imigrací je strach ze ztráty dominantního postavení, které mají zaručené početní převahou. Úhrnná plodnost v  České republice se od roku 1980 drží pod hranicí náhrady. V  roce 2009 dosahovala hodnoty 1,24 dítěte na jednu ženu v  produktivním věku. Panuje obecné přesvědčení, že imigranti vykazují mnohem vyšší hodnoty než Češi. Ve skutečnosti jejich reprodukční strategie je velice podobná té české (Ukrajinci 1,26; Slováci 1,35; Vietnamci 1,83).

Proč pomáháte cizincům, když nám berou práci?

Zobrazit odpověd ↓

Zejména v  období hospodářské recese je posilován stereotyp „cizinci nám berou práci a zneužívají sociální systém“. Ve skutečnosti je pro cizince, kteří nemají povolení k  trvalém pobytu, velmi obtížné získat legálně zaměstnání. Povolení vydává příslušný úřad práce na konkrétní pracovní místo a pouze za podmínky, že jej nelze s  ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo nedostatek pracovních sil obsadit jinak. Většina cizinců zastává ty pozice, které jsou občany Česka odmítané. Zaměstnanec cizinec je povinen odvádět na daních, zdravotním i sociálním pojištění stejné částky jako český občan, ale má omezené nebo vůbec žádné možnosti ze systému sociálního zabezpečení čerpat (např. na podporu v  nezaměstnanosti má právní nárok až po získání trvalého pobytu).

Já na reklamu nedám, mě to neovlivňuje....

Zobrazit odpověd ↓

Podle výzkumů agentury INCOMA 95% českých domácností dostává do schránek reklamní letáky obchodních řetězců, čte je 73 % českých domácností a 30 % domácností přímo podle nich nakupuje konkrétní výrobky. V roce 2008 lidé v nákupních centrech v ČR utratili rekordních 312 miliard korun. Výzkum společnosti GfK Praha zase zjistil, že 93 % nakupujících v hypermarketech nakupuje impulsivně (a tedy pod vlivem reklamy). Pouze 7 % si svůj nákup dopředu plánuje. Tato čísla jen dokazují jak velký vliv má reklama řetězců na nákupní rozhodování zákazníků a vysvětluje také, proč do ní v ČR nákupní řetězce ročně investují více než 2,5 miliardy korun. Jste-li jeden či jedna z mála těch, které reklama neovlivňuje, lze Vám jen blahopřát.

Kdyby nebyly hypermarkety, nasazovali by menší obchodníci u zboží závratné ceny.

Zobrazit odpověd ↓

Informace z rozvoje maloobchodu v ČR spíše ukazují, že v důsledku koncentrace českého trhu do rukou několika nadnárodních korporací (podle údajů agentury Incoma např. trh s rychloobrátkovým zbožím ovládá ze 2/3 deset obchodních společností) dochází k prohlubování nerovných podmínek mezi velkými a malými prodejci k přístupu k producentům. Zatímco velká síť super a hypermarketů si může u dodavatelů a výrobců, kteří jsou na ní odběratelsky závislí, diktovat ceny, menší obchodník dostává od distributora či výrobce zboží za vyšší cenu, než je prodejní cena stejného zboží v marketu. Ačkoliv tedy jeho marže (zisk z prodeje) je nižší než u supermarketu, cena zboží pro zákazníka je vyšší. Navíc pokračující koncentrace trhu (stále větší část trhu ovládá stále méně korporací) vede k tomu, že se snižuje možnost pro zákazníka vybrat si kde a za kolik bude nakupovat.

Proč nám zakazujete nakupovat v hypermarketech, když je tam zboží levnější?

Zobrazit odpověd ↓

NESEHNUTÍ nikomu nezakazuje kdekoliv nakupovat. V rámci našeho programu Zaost?eno na hypermarkety (www.hyper.cz) ale upozor?ujeme na celou ?adu negativních dopad? (na p?írodu, m?sta, dopravu, zákazníky, producenty apod.), které s sebou nekontrolovaná expanze nákupních center p?ináší. Smyslem naší osv?tové ?innosti tedy je, aby se lidé mohli na základ? relevantních informací rozhodnout kde a jaké výrobky budou nakupovat a preferovat a jaké zp?soby jejich výroby a distribuce budou svými pen?zi podporovat. To že se v NESEHNUTÍ snažíme vyhýbat nakupování v hypermarketech, stejn? jako preferujeme p?i nákupech k p?írod? šetrn?jší výrobky (viz http://nesehnuti.cz/index.php?tex=134) je naše svobodné rozhodnutí vyplývající z p?ijmutí naší zodpov?dnosti za stav planety. Co se údajné nižší ceny výrobk? ve velkých nákupních center tý?e, doporu?ujeme si p?e?íst námi vydaný materiál (?ást Sleva není zadarmo).

Jste ekologická organizace, jaký je váš vztah ke Straně zelených?

Zobrazit odpověd ↓

Jak je napsáno v základním prohlášení NESEHNUTÍ „Veškerou svoji činnost vyvíjíme nezávisle na stranických a ekonomických zájmech a výhradně nenásilnými prostředky.“ Z toho plyne, že NESEHNUTÍ není jako organizace propojeno s jakoukoliv politickou stranou politického spektra. Při prosazování ochrany životního prostředí, lidských práv a práv zvířat pak komunikujeme s celou řadou relevantních politických subjektů (včetně politických stran), vždy se ale vyhýbáme jednostranného spojování NESEHNUTÍ s jakoukoliv jednou stranou. Při řešení konkrétních případů a kauz pak s výjimkou rasistických či neonacistických stran spolupracujeme jak se zástupci a zástupkyněmi stran parlamentních, tak i mimoparlamentních. Česká Strana zelených ve svém programu sice akcentuje řadu důležitých témat, zásad a požadavků dotýkajících se ochrany lidských práv či životního prostředí, které i NESEHNUTÍ považuje za zásadní a přínosné, politická praxe této strany ale ukázala na problematičnost a nebezpečí spojovat jejich prosazení pouze s prací politické strany.

Při některých svých protestech (blokády apod.) porušujete zákon, přijde vám to nutné?

Zobrazit odpověd ↓

V drtivé většině svých aktivit NESEHNUTÍ vystupuje za důsledné dodržování zákona ať už jde o zákony týkající se práva na informace, ochrany přírody a krajiny, ochrany zvířat, občanských práv apod. V některých případech se však hlásíme i k akcím občanské neposlušnosti. Americký filosof Henry David Thoreau, jako jeden ze zastánců občanské neposlušnosti, tvrdil, že existuje vyšší zákon, než jsou zákony státu, a tím je zákon svědomí. Občanská neposlušnost dle něj znamená, že v situaci, když se dostane zákon státu do zásadního konfliktu se svědomím jednotlivce, tento zákon vědomě poruší a je připraven nést za toto porušení následky. Sám pak například odmítal platit daně jako vyjádření nesouhlasu s válkou Spojených států proti Mexiku a proti pokračujícímu otroctví na jihu státu. V minulosti metodu občanské neposlušnosti praktikovalo například hnutí za občanská práva v padesátých letech v USA, když porušovalo místní zákony o rasové segregaci, stejně jako indické hnutí za nezávislost. Občansky neposlušně se chovají v dnešní době lidé, nenásilně blokující například velrybářské lodě vraždící kytovce, za občanskou neposlušnost jsou ve světě perzekuováni lidé, odmítající narukovat do armády či do války. Občansky neposlušní byli v dobách totalitního režimu i disidenti a disidentky organizující tehdejším režimem nepovolené akce či vydávající jím neschválené publikace. I dnes v České republice dochází k situacím, při kterých je dle našeho názoru občansky neposlušné chování oprávněné. Proto například v situaci, kdy ČR nadále pokračuje ve vývozech armádních zbraní do zemí, kde probíhá válka či vládne diktátorský režim, NESEHNUTÍ přistoupilo k blokádě ministerstva obrany. Proto jsme zastavili alespoň na dvě hodiny vlastními těly chod bouracích bagrů, likvidující kulturní památku v Přerově (http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&type=1&id=2966), proto aktivisté a aktivistky NESEHNUTÍ na protest proti pokračujícímu vraždění civilistů a civilistek v Čečensku obarvili ruský konzulát na rudo (http://nesehnuti.cz/foto/old/2.html). Striktním pravidlem všech akcí NESEHNUTÍ je dodržování principu nenásilí.

V čem vidíte smysl pouličních happeningů?

Zobrazit odpověd ↓

Domníváme se, že na různé problémy lze upozorňovat různými cestami. Když například děláme přednášky a besedy, často na ně přijdou lidé, kteří se o dané téma či problematiku již zajímají. Protože bychom ale rádi, aby se informace dostaly i k běžným lidem, kteří si k těmto informacím sami cestu nenajdou, volíme také happeningy v ulicích města. To se nám například osvědčilo u happeningu v rámci týdne proti násilí na ženách, díky kterému nás měla možnost oslovit řada žen přímo na ulici a kterým jsme poskytli kontakty na pomáhající organizace. Díky happeningům proti sexismu se nám zase podařilo oslovit nové lidi, kteří si následně přišli poslechnout přednášku k tématu genderových stereotypů v reklamě. Lidé se tak přímo v centru města, kterým každodenně prochází, mohou dozvědět, koho kontaktovat v případě podezření na domácí násilí u své kamarádky či například kde končí zbraně vyvážené z ČR.

Kdo vás vlastně platí?

Zobrazit odpověd ↓

Finanční prostředky na realizaci našich aktivit získáváme především z grantů a dotací, dále pak od individuálních dárců a dárkyň a z vlastní činnosti. Rozdělení zdrojů příjmů na činnosti NESEHNUTÍ najdete za každý rok činnosti ve výroční zprávě.
Při získávání financí se vždy řídíme naším etickým kodexem fundraisingu. Hlavním bodem tohoto kodexu je, že nepřijímáme finanční, věcné dary ani sponzorské služby od subjektů, firemních nadací a nadačních programů zřízených nebo financovaných společnostmi, které se podílejí na ekologických škodách, na porušování lidských práv, práv zvířat nebo na poškozování jiných veřejných zájmů, a od společností, které zneužívají svého dominantního postavení na trhu či své ekonomické síly. Nepřijímáme finanční podporu od politických stran a hnutí.  V případě orgánů veřejné správy (vláda, ministerstva, resortní rozpočtové organizace, samospráva krajů a obcí) nepřijímáme podporu v případech, kdy by mohlo takové partnerství omezit možnosti vyjadřování našich názorů nebo by taková vyjádření a aktivity znevěrohodňovalo. Odmítáme podporu společností, které veřejně kritizujeme, nebo jimž bráníme či jsme bránili v uskutečnění obchodních nebo investičních záměrů. Zároveň odmítáme podporu společností, jež jsou přímými konkurenty firem, které kritizujeme. Dar nesmí mezi NESEHNUTÍm a donorem vytvářet zákaznický vztah nebo navozovat jeho dojem. Nepřijímáme ani dary, které by snižovaly naši nezávislost. NESEHNUTÍ zásadně v dárcích nevytváří dojem, že podporou jeho práce končí jejich ekologické závazky nebo závazky v dodržování lidských práv a práv zvířat.

Používám vložky mnoho let a jsem na ně naprosto zvyklá, nechápu, co by na tom mělo být špatného.

Zobrazit odpověd ↓

Není na tom principielně nic špatného. Jde spíše opět o souvislosti, které používání vložek způsobuje a o kterých se běžně nehovoří. Většina běžně dostupných vložek je částečně vyrobená z umělých hmot a obsahuje chemické látky, které jsou nebezpečné pro zdraví i životní prostředí (např. chlór jímž je bělena bavlna ve vložkách a tampónech). Vložky na jedno použití vytvářejí velké množství odpadu, který je těžko odbouratelný a při jeho spalování vznikají opět další nebezpečné látky. Když už tohle všechno víme, ptáme se: „A co se dá dělat?“ Alternativ je již dnes mnoho – od menstruačního kalíšku, přes pratelné vložky, až k vložkám na jedno použití vyrobených z biobavlny bez použití chemických látek. Stačí si jen vybrat a zvyknout si na něco jiného (více viz: www.zemezena.cz).

Hormonální antikoncepce mi umožňuje velmi pohodlný život, tak proč bych se jí měla vzdát?

Zobrazit odpověd ↓

Nepopíráme, že hormonální antikoncepce je velmi pohodlné a svým způsobem moderní řešení. Snažíme se pouze upozornit na fakta, která se často v souvislosti s hormonální antikoncepcí opomíjejí. V prvé řadě jsou to zdravotní rizika pro ženu a její tělo – přiznejme si kolik gynekologů Vám nejprve udělá jaterní testy a hloubkový rozhovor o zdravotních dispozicích vaší rodiny? 4% žen trpí dědičnou poruchou, která způsobuje plicní embolii právě v souvislosti s užíváním antikoncepce. Nestálo by za to provést u každé ženy jednoduchý test na zjištění této predispozice? V neposlední řadě je zde také stále riziko, že neznáme všechny důsledky hormonální antikoncepce na zdraví žen v dlouhodobém horizontu. Další velkou problémovou oblastí, o které se téměř nemluví, je hromadění hormonů, které ženy užívající hormonální antikoncepci vylučují močí do  životního prostředí. Označují se spolu s dalšími látkami jako endokrinní disruptory a způsobují například úhyn některých druhů ryb z důvodu i několikeré změny pohlaví u samečků během jejich života, které samozřejmě způsobuje v prvé řadě jejich sterilitu (více viz.: http://www.osel.cz/index.php?clanek=2826). Jak takto „hormonálně“ znečistěná voda působí na nás? A jak tento fakt souvisí s výrazným poklesem hlavně mužské plodnosti, která prudce stoupá právě od 60.tých let, které byly boomem v užívání hormonální antikoncepce? Posuďte sami.

Čeho chcete dosáhnout feministickými aktivitami?

Zobrazit odpověd ↓

Chceme dosáhnout toho, aby ženy i muži měli stejné příležitosti věnovat se tomu, co je naplňuje. Aby jim nebyly kladeny omezující překážky (např. na trhu práce pro muže překážky ze strany zaměstnavatelů a zaměstnavatelek, rozhodne-li se muž odejít na rodičovskou dovolenou či např. dotazy na případné těhotenství žen či rodinné plány kladené ženám na pracovních pohovorech) a aby jejich práce byla na stejných pozicích stejně ohodnocována. Chtěli bychom ovlivnit informováním veřejné mínění tak, aby nebylo tolerantní k násilí na ženách (ale i mužích, dětech, seniorech a seniorkách apod.), aby se nestavělo posměšně k mužům, kteří se rozhodnou být aktivními otci či aby neodsuzovalo ženy, které si zvolí raději práci, která je naplňuje, než celodenní péči o děti. Přitom netvrdíme, že nějaká z těchto cest je lepší nebo hodnotnější, pouze chceme, aby muži a ženy nebyli sankcionováni za to, když si kteroukoliv zvolí.

Nemyslíte si, že jste extrémistickou organizací?

Zobrazit odpověd ↓

Nemyslíme. České bezpečnostní orgány považují za extrémistické „…krajně vyhrocené, demokratickému systému nepřátelské postoje, přecházející v aktivity, které působí, ať již přímo nebo v dlouhodobém důsledku, destruktivně na stávající demokratický politicko-ekonomický systém, tj. snaží se nahradit demokratický systém systémem antagonistickým (totalitním režimem, diktaturou, anarchií)“. Pomineme-li politickou účelovost této definice, je z ní jasné, že žádnou z činností NESEHNUTÍ nelze označit za extrémistickou. Stejného mínění je i Vrchní soud v Praze, který přinutil Ministerstvo vnitra ČR, aby se NESEHNUTÍ omluvilo za to, že se tento státní úřad zmínil o NESEHNUTÍ ve své zprávě o extrémismu za rok 1999.

Označování ekologických a občanských iniciativ slovem extrémistické patří bohužel stále často mezi slovní výbavu jejich odpůrců. Čím méně skutečných argumentů oponenti občanské angažovanosti nacházejí, tím častěji se uchylují k nálepkování environmentálních iniciativ slovem extrémistické. Výzkumy veřejného mínění ale dokládají, že např. ekologické organizace spolu s obecními úřady jsou u veřejnosti nejlépe hodnoceny kvůli jejich starosti o ochranu životního prostředí. Nálepkování ekoiniciativ slovem extrémistické je tedy možné s troškou nadsázky a s ohledem na většinový pohled veřejnosti označit za extrémní.