Tisková zpráva - 23.11.2011

DEN BEZ KONZUMU

Proč?
– Protože patříme ke 20 % světové populace průmyslově rozvinutých zemí, která spotřebovává 80 % všech světových zdrojů a produkuje 80 % veškerých toxických odpadů. Mezi roky 1960-1997 se propast mezi nejbohatší pětinou a nejchudší pětinou světové populace více než zdvojnásobila. Na světě dnes žije okolo 1,3 miliardy lidí s příjmem nižším než 1 dolar na den a podobný počet lidí nemá přístup k čisté vodě.
– Protože pojem „patologické nakupování“ se už stal běžným pojmem v učebnicích psychiatrie. Podle výzkumů v USA a Velké Británii trpí patologickým nakupováním až 10 % populace, zejména ženy. Postižení projíždějí velkými nákupními centry s plnými nákupními vozíky a s divokým výrazem v očích. Nenakupují proto, že by něco potřebovali, ale proto, aby si alespoň na krátkou chvíli přivodili pocit jistoty, bezpečí a štěstí.
– Protože jako zákazníci bychom se měli zajímat o to, co nakupujeme. Za řadou výrobků, které nám nabízejí především nadnárodní společnosti, stojí otrocká (často i dětská) práce v zemích třetího světa, velké množství odpadů, zatěžování životního prostředí nadměrnou dopravou, podpora režimů, nerespektujících lidská práva. V jednom německém výzkumném ústavu zkoumali před několika lety osudy běžné sklenice jahodového jogurtu a zjistili, že jednotlivé ingredience nacestovaly dohromady 8.000 kilometrů.
Den bez konzumu může být dobrou příležitostí, začít o těchto souvislostech přemýšlet.
„Den nenakupování“ byl poprvé vyhlášen v roce 1992 kanadskou organizací Adbusters. U jeho zrodu stál Ted Dave – bývalý zaměstnanec reklamní agentury, který se tímto způsobem rozhodl vyjádřit odpor proti neustálému tlaku na zvyšování konzumu. Den nenakupování se postupně rozšířil do více než třiceti zemí světa. U nás se letos koná v pátek 23.11. pod názvem „Den bez konzumu“, protože nikoliv nakupování samotné, ale konzumní plýtvání považujeme v tomto směru za největší problém.
Na neustálém roztáčení kola konzumu mají obrovský podíl obří nákupní řetězce. Ty svého zákazníka usilovně hledají, nacházejí a lákají k dalším a pravidelnějším návštěvám. Mnozí návštěvníci obřích marketů nechtějí za svůj nákup hned utratit mnoho peněz. Velká nákupní střediska však dobře znají psychologii nakupujících a mají připravenou celou řadu triků a postupů, jak upoutat jejich pozornost. Podle mezinárodních průzkumů je v západní Evropě z celkového množství zboží ve velkých obchodních centrech nakoupeno přes 60 % neplánovaně, v ČR je to dokonce 90 %.K tomu, aby se zákazník k nákupu zboží rozhodl až na místě, bez dlouhého přemýšlení, slouží například:
– Umístění zboží. Pečivo se prodává v zadní části prodejny tak, aby zákazník při cestě za rohlíky prošel kolem dražšího sortimentu. Sladkosti bývají umístěny před pokladnami a nabízejí tak dětem dostatek času k tomu, aby přinutily rodiče k jejich koupi. Méně známé nebo dražší zboží naleznete v regálech ve výši očí tak, aby upoutalo vaši pozornost, zatímco to známé nebo levnější bude pravděpodobně na úrovni podlahy.
– Velké nákupní vozíky. Vytvářejí optický klam malého nákupu. Úzké uličky mezi regály jsou tak úzké právě proto, abyste jimi se svými vozíky projížděli dostatečně pomalu a měli tak čas věnovat pozornost nabízenému zboží.
– „Cenové bomby.“ Super a hyper markety mají ve své nabídce řadu výrobků, které nabízejí za záměrně podhodnocené ceny, aby pak mohly argumentovat celkovou nižší cenovou hladinou ve srovnání s konkurencí. Přitom se tyto výhodné ceny týkají jen malé části položek běžné každodenní potřeby (toaletní papír, pečivo, máslo, mýdlo, mouka atd.) u nichž zná většina kupujících obvyklé ceny, a může je tak porovnávat s cenami konkurence. Část tohoto zboží pak v regálech nalezneme přímo pod maloobchodní značkou velké společnosti, provozující sí» prodejen. Většinou se jedná o méně kvalitní zboží určené méně solventním zákazníkům.
– Mezi další postupy sloužící k tomu, aby zákazník bez dlouhého přemýšlení koupil to, co se mu nabízí, patří nejrůznější předváděcí akce, reklamy na vozících, nákup dvou výrobků za cenu jednoho nebo vhodné nasvícení určitých částí prodejny. Nákupní střediska vyřešila i problém nedostatku hotových peněz v peněžence – běžná je nabídka nákupu na kreditní kartu.
Psychologové pak dávají zákazníkům obřích řetězců řadu rad, jak se nástrahám prodejců bránit:
1) Nakupujte v protisměru – vyhnete se tak lákadlům, pro která jste určitě nepřišli.
2) Udělejte si seznam – koupíte jen to, co skutečně potřebujete.
3) Nedívejte se nahoru – světelný barevný displej upozorňuje na aktuální nabídku.
4) Nenakupujte s letákem o akčních slevách v ruce – obvykle hned vedle levného zboží jsou lákavé věci, které zrovna nepotřebujete.
5) Nechoďte k ševci či zámečníkovi do supermarketu – řeknete si, když jsem tady, proběhnu i ostatní oddělení.
6) Nakupujte sytí – ochutnávka, která bývá u regálu s příslušným zbožím, vás pak jistě nezláká.
7) Na nejbližší myslete dříve – upoutávka na svátek či výročí bývá u zboží, které byste obvykle jinde mohli pořídit laciněji.
8) U pokladny už jen pla»te – v koších u ní totiž bývá zboží, kterého byste si normálně nevšimli.
9) Potlačte soutěživost v akcích, kde je odměna za výši ceny nákupu – vyhnete se zbytečnostem, které koupíte, jen abyste dosáhli požadované částky.
10) Pokud nemá být návštěva supermarketu nedělním rodinným výletem, neberte s sebou děti. Vyhnete se konfliktům a nákupu zbytečností.
Výše uvedené rady platí samozřejmě jen pro případ, že už se k nákupu v některé z obřích prodejen rozhodnete (anebo vám nic jiného nezbývá, protože hypermarket okolní konkurenci už stačil v nerovném boji zlikvidovat ). Vždycky je ale lepší podpořit maloobchodníka v blízkosti vašeho bydliště než super či hyper market.
Den nenakupování či Den bez konzumu tedy nejsou jen o tom, že si zrovna dnes nic nekoupíme, ale jejich hlavním cílem je přimět nás k zamyšlení nad tím, co a u koho nakupujeme, koho tím podporujeme a zda-li je ten který výrobek pro nás opravdu nezbytný. Lákadlům konzumního způsobu života bychom totiž měli odolávat nejen v tento konkrétní den.