Pětadvacáté narozeniny NESEHNUTÍ jsme oslavily*i aktivitami, které nás v různých podobách provázely po celý rok 2022. Workshopy, na kterých jsme se vzdělávaly*i společně s mladými lidmi. Setkávání s členkami a členy partnerských organizací, které s námi táhnou za jeden provaz všude tam, kde usilujeme o společenskou změnu. V neposlední řadě spoluprací napříč programy NESEHNUTÍ, které i přes rozdílné cíle ukazují, že současná společenská témata jsou propojená a je třeba je neustále vnímat v širším kontextu světa kolem nás.
Nejen naše narozeninová oslava, ale i další příležitosti k setkávání se s aktivními lidmi a organizacemi nás naplnily vděkem, že jsme na této cestě s vámi všemi. Bez podpory veřejnosti, našich dárkyň*ců, donorů, dobrovolnictva či spřátelených organizací by totiž vůbec nebylo možné po ní pokračovat.
Děkujeme a těšíme se na další angažované roky.
U nás už je rozvoj občanské společnosti nastartovaný. Teď je potřeba pomáhat tam, kde se teprve rozvíjí. V Cestě iniciativy vycházíme z našich zkušeností s občanským aktivismem a kampaněmi v Česku a své poznatky předáváme občanské společnosti na jižním Kavkaze a v Ukrajině. Pomáháme aktivním lidem měnit svět k lepšímu a v zemích, které mají obdobnou historickou zkušenost, jsme průvodci na cestě ke svobodné a demokratické společnosti.
V Ukrajině působíme od roku 2014 – podporujeme rozvoj občanské společnosti a spolupracujeme s obránkyněmi*ci lidských práv, nezávislými médii nebo lokálními iniciativami. Ruská invaze ale povahu naší práce ze dne na den změnila.
Od prvních dní invaze chybí Ukrajině dostatek zdravotnického materiálu. Proto jsme do Ukrajiny pravidelně vypravovaly*i dodávky plné krabic s tolik potřebnými léky, škrtidly nebo obvazy zachraňujícími před vykrvácením. Ve městech poničených bombardováním, chybí často něco tak základního, jako je přístup k pitné vodě. Proto jsme do Mykolajivu, kde ruské bomby zničily vodovodní síť, dopravily*i množství purifikačních prostředků na čištění vody. Naše partnerská organizace je na místě poskytuje seniorkám*ům nebo lidem se zdravotními omezeními.
Mnoho aktivních Ukrajinek*ců vystavila invaze dvojitému nebezpečí. V případě, že by se ocitly*i na okupovaných územích, by je totiž postihly represe ruského režimu vůči ukrajinské občanské společnosti. Proto od začátku invaze pomáháme aktivistkám*ům a jejich rodinám uprchnout do bezpečnějších regionů nebo pryč z Ukrajiny.
Útěk ze země se stal jedinou možností také pro mnoho Krymských Tatarek*ů. Část z nich musela své domovy opustit už v roce 2014, kdy ruský režim anektoval Krym. Zorganizovaly*i jsme proto tři evakuace, při kterých se do bezpečí České republiky dostala více než stovka žen, dětí a starých lidí.
Mnozí aktivní lidé ale odmítli Ukrajinu opustit a navzdory obrovskému nebezpečí pokračují ve své práci, například pomáhají nejzranitelnějším nebo monitorují válečné zločiny ruské armády. Těmto odvážným lidem jsme zprostředkovaly*i finanční podporu a technické vybavení, například neprůstřelné vesty nebo počítače. Zorganizovali*y jsme také několik návštěv ukrajinských obránkyň lidských práv do Česka, aby se o tamním dění lépe dozvěděla média i vrcholní političtí představitelé*ky, a aby bylo možné lépe zacílit pomoc tam, kde je jí potřeba.
Naše pomoc zamířila také ke třem ukrajinským organizacím, které pomáhají přeživším sexuálního násilí. Tito lidé poskytují obětem zdravotnickou a psychoterapeutickou pomoc nebo se věnují zmírňování dlouhodobých společenských dopadů sexuálního násilí a sekundární viktimizace přeživších žen, mužů a dětí.
Kromě Ukrajiny jsme zůstaly*i aktivní i jinde. V Gruzii pokračoval už tradiční program podpory, při kterém jsme pro začínající aktivistky*y z příhraničních regionů Gruzie uspořádaly*i Letní školu občanského aktivismu. Účastnili se jí také mladí lidé z Arménie. Pod vedením zkušených lektorek*ů z Gruzie, Běloruska a Česka se celkem sedmnáct mladých účastnic*íků seznámilo se základními metodami a principy občanského aktivismu.
Chceme, aby lidé měli možnost přistupovat jak k sobě tak ke svému okolí bez předsudků a stereotypních očekávání. Aby měli stejnou možnost rozvíjet své schopnosti a talenty. Vnímáme, že naši společnost tvoří široká paleta různorodých individualit a snažíme se spoluvytvářet prostor, kde se všichni vzájemně respektují a naslouchají si. V programu F*ÉRA se soustředíme především na téma genderově citlivého přístupu ve vzdělávání. S mladými lidmi pracujeme na pozitivním vztahu k vlastnímu tělu a sexualitě, podporujeme jejich jedinečnost, otevíráme témata týkající se moci a příčin násilí.
Abychom mohly*i s mladými lidmi pracovat a řešit jejich problémy, je třeba se s nimi potkávat. I proto jsme v létě uspořádaly*i několikadenní Soustře*dění – camp pro aktivní mladé lidi, kde jsme se společně snažily*i nejen překážky a problémy pojmenovat, ale také se naučit, jak je řešit nebo o nich informovat, například prostřednictvím kampaní na sociálních sítích. Začaly*i jsme také s pravidelnými Pofely, neformálními setkáními nad tématy, která mezi dospívajícími právě rezonují.
Jaká témata to jsou, se ukázalo také na Genderiádě, soutěži o nejlepší středoškolskou práci na téma genderové rovnosti, jejíž třetí ročník jsme uspořádaly*i. Vítězky*e jsme letos vyhlásily*i ve dvou kategoriích – odborné a literární.
Jedním z témat, které mezi mladými lidmi rezonují, a se kterými se setkávají v podstatě každý den, jsou dezinformace, fake news a hate speech. Nejen o těchto jevech jsme se bavily*i na mezinárodním setkání Learning, Teaching, Training, v srbském městě Novi Sad, kde proběhlo inspirativní setkání s mladými lidmi z celkem šesti evropských zemí. Setkání bylo součástí projektu DNA – Debate, not Argue, pro který jsme v průběhu roku spustily*i nový web a instagramový profil.
V dalším projektu With YOUth – towards an active citizenship and gender sensitive education jsme plánovaly*i instagramovou kampaň, která by do českých škol pomohla vnést aktuální témata, o která se mladí lidé skutečně zajímají, považují je za podstatná, ale nemají prostor se o nich bavit. S plánováním nám pomáhají účastnice*íci, se kterými jsme se seznámily*i během letního Soustře*dění.
O své znalosti se rády*i dělíme. Nejen proto jsme za rok 2022 uspořádaly*i nebo lektorovaly*i celkem šestnáct workshopů na témata jako bezpečnost a prevence násilí v online i offline prostředí nebo partnerské a přátelské vztahy. Zúčastnily*i jsme se také několika konferencí, například The Culture of Tommorow: Gender Equality and the Economy.
Občanské oko je i vaším okem. Nespouštíme zrak ze strategických dokumentů Brna a analyzujeme jejich dopady na životní prostředí. Nesehneme se před developerskými projekty, které zasahují do parků, způsobují nárůst dopravy nebo ubírají veřejná prostranství. Věříme, že je nutné řešit současné environmentální problémy komplexně a s aktivním zapojením všech obyvatel*ek. Aktivní veřejnost i samosprávy proto učíme metodám participace. Náš zrak se upírá primárně na problémy v Brně, ale inspirujeme i další česká města a obce. Společně tvoříme Moudrá města budoucnosti: města v rovnováze s lidmi i s přírodou.
Nedílnou součástí naší práce je neustálý rozvoj a vzdělávání – nás i ostatních. Proto jsme v roce 2022 uspořádaly*i hned několik vzdělávacích akcí pro různé cílové skupiny. V dubnu jsme se například setkaly*i s aktivními lidmi z obcí, úřadů a komunální politiky. Na akci NĚKDO BY S TÍM MĚL NĚCO DĚLAT – víkendový workshop participace jsme spolu z účastníky*icemi probraly*i metody aktivního zapojení veřejnosti, které jsme si vyzkoušely*i také na praktických případech.
V online prostředí proběhl prosincový workshop Ochrana klimatu a životního prostředí v územním plánování českých měst a obcí, na kterém se sešly*i zástupci*kyně regionálních samospráv politici*čky a úředníci*ice. V úvodu jsme ukázaly*i, proč je územní plán legitimní a potřebný nástroj k ochraně klimatu, a jak konkrétně je možné ho využít. Jako příklad dobré praxe pak posloužila obec Říčany, která například v územním plánu stanovuje pro stavby povinnost zelených střech nebo instalace fotovoltaiky větší než 300 čtverečních metrů.
Samozřejmě došlo také na stále aktuální téma územního plánu města Brna, jehož vývoj neustále sledujeme. Představily*i jsme účastníkům*icím konkrétní zelené regulativy, které NESEHNUTÍ prosazovalo do připravovaného územního plánu města Brna. Jejich cílem bylo například ochránit stávající zelené plochy a vnitrobloky nebo podpořit další rozvoj cyklistické infrastruktury v Brně.
O moravské metropoli jsme se bavili*y také přímo ve městě. Zájemce*kyně jsme v rámci komentované procházky Brno, klima, doprava provedly*i ulicemi Brna a ukázaly*i překážky i zkratky, se kterými se ve městě setkávají nejen chodci. Při té příležitosti jsme také nastínily*i možná řešení pro přívětivější klima a příjemnější život lidí i mimolidských bytostí v brněnských ulicích.
Naše aktivity ale v roce 2022 dosáhly daleko za hranice Brna. V rámci projektu Together for the climate jsme se spojily*i s partnerskými organizacemi ze Slovenska a Rakouska, abychom společně pracovaly*i s mezinárodní skupinou mladých lidí zajímajících se o řešení klimatických problémů a během toho sdíleli*y znalosti a zkušenosti.
Na Slovensku nás a naše dobrovolníky*ice v červnu hostily kolegyně z partnerské organizace Green Foundation. Sdílely*i jsme své plány na lokální proklimatické projekty a získavaly*i zpětnou vazbu i nové nápady. Během společných návštěv místního ekocentra nebo přírody okolo Dunaje jsme se seznámily*i s dalšími mladými lidmi ze Slovenska a Rakouska, kteří se do projektu zapojily*i a mají chuť se zasazovat o ochranu klimatu na lokální úrovni.
O půl roku později, v prosinci, jsme vyrazily*i na druhé mezinárodní setkání, tentokrát za vídeňskou organizací Jane Goodall Institute Austria. Společně s dobrovolnictvem zapojeným do projektu jsme projektovaly*i města, která jsou příjemná pro život a odolná proti změnám klimatu, nebo jsme navštívily*i jedinečnou městskou farmu. Přímo ve vídeňských ulicích jsme zkoumaly*i řadu adaptačních opatření a nahlédly*i také do městského komunitního bydlení, jehož obyvatelé a obyvatelky usilují o co nejnižší dopad na životní prostředí.
Pomáháme příchozím stát se místními. Tvoříme komunitu, kde se od sebe navzájem učíme, sdílíme a podporujeme se. Naší vizí je respektující a inkluzivní společnost založená na základních hodnotách jako svoboda, rovnost, solidarita a humanismus. Právě takovou společnost se snažíme vytvářet. Hlavním nástrojem k tomu je inkluze, která zapojuje všechny zúčastněné strany tak, aby posilovala soudržnost společnosti a napomáhala jejímu všestrannému rozvoji. Tuto vizi naplňujeme skrze cílenou podporu příchozím ve formě neformálních volnočasových, vzdělávacích a komunitních aktivit, a osvěty české veřejnosti a mládeže.
V roce 2022 nás všechny zasáhla válka na Ukrajině. A protože je naše práce spojená s podporou migrantů*ek a uprchlíků*ic, věnovala se část našeho týmu pomoci prvním vlnám uprchlíků*ic přímo v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině.
Ukrajinské dospívající, kteří se na úteku museli vyrovnávat s novými situacemi, a to často bez náležité péče a pozornosti, jsme zahrnuly*i do našeho Buddy programu, čímž vznikl projekt Buď můj druh. V něm jsme propojovaly*i mladé lidi z Ukrajiny s jejich českými vrstevníky z brněnského EKO gymnazia. Cílem bylo seznámit mladé Ukrajinky*ce s místními, se kterými budou trávit volný čas a zvykat si na nový život v Brně. Účastnice*íci prošly*i také intenzivním kurzem češtiny, který jim například pomohl složit přijímací zkoušky na české školy. Výsledkem projektu Buď můj druh je stmelená parta mladých lidí z Ukrajiny, kteří se mezi sebou dobře znají a spolupracují s námi na dalších projektech a aktivitách, jako je například Kulinárna nebo Buddy program.
Dění na Ukrajině se propsalo i do našeho projektu Kulinárna, do kterého se mladí lidé z Ukrajiny zapojili po boku příchozích z Kazachstánu, Turecka, nebo Afghánistánu. Součástí projektu jsou tematické večery se společnou přípravou veganských jídel. Společně jsme pod hlavičkou projektu Join the Table vytvořily*i komunitní kuchařku What We Bring Along, která obsahuje veganské recepty ze všech koutů světa, stejně jako pojednání o životě příchozích v České republice a myšlenky týkající se soužití lidí různých národností a kultur. Kulinárna se potkala také před Vánocemi, kdy jsme kromě veganské hostiny připravovaly* cukroví nebo domácí svíčky.
O půl roku dříve jsme zorganizovaly*i dětský příměstský tábor zaměřený na pobyt a tvoření v přírodě. Děti z rodin přicházejících z nejrůznějších kulturních prostředí, se zúčastnily například výtvarných a audiovizuálních dílen nebo společně trávily čas v přírodě, kde poznávaly a sbíraly byliny.
Znalost jazyka je pro život a rozvoj v novém prostředí kritická. I proto jsme v roce 2022 propojili*y celkem šedesát dětí nejrůznějšího věku se stejným počtem dobrovolníků*ic, kteří je pravidelně doučovali*y v češtině, ale také v ostatních předmětech. Na jedné z brněnských škol jsme pak vedli*y kroužek Čeština hrou, kde si přibližně 20 vietnamských dětí zábavnou formou zlepšovalo svou češtinu, a to díky českým písničkám, společným hrám nebo trénováním správné výslovnosti.
Chceme svět, ve kterém jsou zvířata vnímána jako plnohodnotné bytosti a kde jsou respektovány jejich přirozené potřeby. Zastáváme přechod od průmyslového živočišného zemědělství k udržitelnému, převážně rostlinnému zemědělství, které zcela upustí od chovu zvířat ve velkochovech. Průmyslové zemědělství, v čele s velkochovy, je jednou z hlavních příčin klimatických změn a mezi jeho průvodní negativní jevy patří kromě utrpení zvířat také ničení přírody a ohrožení lidského zdraví. Podporujeme systémové změny, které zlepší životní podmínky hospodářských zvířat, a které povedou ke zvýšení podílu rostlinné stravy na úkor produkce z velkochovů.
Chceme také svět, kde se ve školních jídelnách naobědvají všechny děti bez ohledu na jejich stravovací omezení nebo preference. V kampani Pestré jídelny proto usilujeme o změnu vyhlášky o školním stravování tak, aby se snížil podíl živočišných potravin ve školních obědech, a s ním se snížilo i utrpení zvířat a zátěž, kterou nadměrná konzumace živočišných produktů představuje pro klima. Chceme, aby se vegetariánky*i a veganky*i najedli*y se svými vrstevnicemi*íky ve školních jídelnách a nebyly*i tak diskriminovány*i za svůj etický přístup ke stravování.
Současné školní stravování je zastaralé a nutně potřebuje změnu – a my víme jak na to. Na prosazení nové vyhlášky, která celý systém školních obědů posunde do současnosti, jsme začali*y spolupracovat s vládní zmocněnkyní pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou. Ta například svolala odborná setkání se zástupci zodpovědných institucí, ministerstev a odbornic*íků na téma školního stravování. O nutnosti změn ve školním stravování jsme jednali*y a spolupracovali*y s celou řadou odborníků*ic, úředníků*ic i politických představitelů*ek.
Na základě pozitivních příkladů ze zahraničí a ve spolupráci s experty*kami na výživu a právo jsme pro zmocněnkyni vypracovaly*i odborný podklad pro nový návrh vyhlášky o školním stravování – její vytvoření a schválení by se totiž mělo stát v dohledné době, nejpozději však s účinností od září 2024.
Pro všechny, kdo spolu s námi usilují o Pestré jídelny nebo je zajímá téma školního stravování, jsme v roce 2022 vedli*y několik webinářů a workshopů, a to například na Klimakempu nebo v rámci Týdne pro klima. Hlavními tématy byla (ne)udržitelnost současného nevyhovujícího stavu a možnosti, jak ho reformovat. Vizi Pestrých jídelen, které jsou otevřené všem a představují menší zátěž pro životní prostředí, jsme zastupovaly*i na několika dalších akcích, například na brněnském VeganFestu, Veggie náplavce nebo na konferenci Školní stravování.
Již od svého založení v roce 1997 úzce spolupracujeme s dobrovolnicemi a dobrovolníky, které*ří jsou nedílnou součástí našich týmů. Společně povzbuzujeme ostatní k zodpovědnosti vůči druhým i životnímu prostředí a usilujeme o změny, které naše okolí proměňují k lepšímu.
V roce 2022 jsme dobrovolnictví rozvíjeli*y skrze projekt Participuj! Hlas mladých do veřejné diskuze a vzdělávání. Společně s dospívajícími lidmi jsme se snažily*i budovat prostředí, ve kterém se mohou aktivně vyjadřovat k aktuálním společenským problémům, jako je klimatická krize nebo genderové stereotypy. Zároveň jsme mladé lidi podporovaly*i v rozvoji měkkých dovedností a zvyšování informovanosti.
Mladé lidi jsme zapojily*i do nejrůznějších konkrétních aktivit. Dobrovolnice a dobrovolníci s námi lektorovaly*i workshopy, podílely*i se na proklimatických projektech a občanských kampaních nebo si vyzkoušely*i organizaci různorodých komunitních akcí. Přitom jsme poslouchaly*i jejich nápady s snažily*i se vytvořit prostor k jejich realizaci.
Díky tomu, že v NESEHNUTÍ fungujeme nehierarchicky a usilujeme o maximální participaci všech členů organizace, mohlo si dobrovolnictvo také vyzkoušet přímé zapojení do chodu organizace a spolupodílet se na rozhodování v rámci řízení našich aktivit.
Všem dobrovolnicím, dobrovolníkům, stážistkám a stážistům chceme za jejich spolupráci, flexibilitu a výdrž v roce 2022 moc poděkovat. Vážíme si vaší snahy usilovat s námi o lepší svět a těšíme se na další společné kroky.
Cítíme vděčnost za to, že jsme obklopeny*i lidmi, kteří sdílí stejné hodnoty a podporují nás nejen morálně, ale také finančně.
V roce 2022 podpořily*i dárkyně a dárci NESEHNUTÍ dary v hodnotě
2 799 655,00 Kč.
Díky našim podporovatelkám a podporovatelům víme, že ve snaze o férovější svět nejsme sami. Bez nich bychom nemohly*i realizovat naše aktivity a tolik potřebné kroky směřující k větší svobodě, zodpovědnosti a angažovanosti společnosti v ČR i v zahraničí.
Moc si jejich pomoci vážíme a děkujeme každému, kdo pomáhá spolu s námi.
