Dobrý den,
děkuji Vám za Vaši účast na dnešní akci. S řadou z Vás jsme na stejném místě stáli a protestovali v březnu před pěti lety. Varovali jsme tehdy před následky které útok na Irák může mít. Varovali jsme před utrpením nevinných lidí, kteří strádali za Saddáma Husajna v důsledku jeho diktatury a v důsledku mezinárodních sankcí, a kteří budou strádat v důsledku válečného konfliktu. Vyjadřovali jsme pochybnosti o deklarovaném motivu útočících stran, kterým měl oficiálně být zásah proti režimu ohrožujícímu svět zbraněmi hromadného ničení. Ukazovali jsme na pokrytectví útočících států, které si stěžovaly na způsoby s jakými diktátor Husajn nakládá s občany „svého“ i cizích států, přestože ho v jeho počínání dlouhá léta podporovaly (vč. dodávek zbraní a to i těch chemických). Přestože jsme tehdy byli označeni za zbytečně ustrašené, pesimistické a přehnaně úzkostlivé, ukázalo se, že i my jsme rozsah hrůzy, která se rozpoutala válkou v Iráku podcenili. Více než milión mrtvých, více než 4 milióny lidí vyhnaných z domova, rozvrácená infrastruktura země, aktivizace teroristických skupin v regionu… Válka však nezasáhla jenom občany Iráku. Koho z nás v roce 2003 napadlo, že irácká věznice Abú Ghrajb, pouze změní své pány, ale ponižování a mučení vězňů zůstane. Kdo z nás si v roce 2003 myslel, že prezident Spojených států označí mučení zadržených osob, které používá jeho tajná služba CIA za „…jeden z nejcennějších nástrojů v boji proti terorismu“ či za „…praktiky, které prokázaly svou účinnost při udržování Ameriky v bezpečí“. Že po světě budou létat letadla CIA se zadrženými osobami a budou je převážet mezi režimy, pro které je brutální mučení a porušování lidských práv denním chlebem? Kdo z nás si před pěti lety myslel, že válka v Iráku bude stát sumu, která je pro běžné smrtelníky nepředstavitelná – 3 biliony dolarů (3 000 000 000 000 USD). Válka v Iráku pošlapala principy mezinárodního práva, válka v Iráku pošlapala standardy lidských práv, kterými se západní státy navenek chlubí, válka v Iráku odčerpala lidské i finanční zdroje nutné na řešení sociálních a ekologických problémů. Válka v Iráku svými hrůzostrašnými dopady předčila předpovědi i těch největších škarohlídů a kritiků.
Válka v Iráku však také aktivizovala obrovské množství lidí, kteří si uvědomili nesmyslnost prosazování vojenského řešení problémů. Milióny lidí bylo před pěti lety v ulicích celého světa a protestovali proti válečnému běsnění. Protesty se konají i v tyto dny kdy si připomínáme 5. výročí invaze do Iráku.
Americký prezident George Bush nám tvrdí, že válka v Iráku je úspěšná, že „mise je splněna“. Pokud cílem jeho válečné mise bylo to, co zpráva Červeného kříže popisuje slovy „Humanitární situace lidí v této zemi je jednou z nejkritičtějších na světě.“ je na čase, aby George Bush stejně jako další viníci této humanitární krize byli za její rozpoutání hnáni k odpovědnosti.
Protesty proti válce v Iráku bývají často považovány za projev laciného antiamerikanismu. Podle průzkumu, který zveřejnila televize CNN, podporuje válku v Iráku jen 32 procent amerických občanů, zatímco 66 procent je proti ní. Jen 36 procent si myslí, že situace v Iráku byla taková, že stálo za to do války jít. 71 procent Američanů a Američanek si myslí, že výdaje na válku jsou příčinou nynějších ekonomických potíží země. Protestovat proti válce v Iráku znamená stát na straně občanů Spojených států, ne proti nim. Protestovat proti této válce znamená vyslovovat podporu těm, jejichž jménem, ale bez jejich souhlasu jsou zabíjeni nevinní lidé. Většina Američanů a Američanek je totiž ve stejné pozici jako většina občanů ČR. Stejně jako oni nesouhlasí s válkou, ale jejich vláda v ní pokračuje, stejně tak většina občanů ČR nesouhlasí s výstavbou amerického radaru na našem území, ale česká vláda dále pokračuje v realizaci tohoto projektu. Lidé kteří dnes přišli na toto náměstí nejsou proti Americe, jsou totiž s Amerikou na stejné lodi.
Milan Štefanec
