Tisková zpráva - 22.6.2020

UdrŽITELNÉ Brno je v ohrožení

UdrŽITELNÉ Brno je v ohrožení

Vedení města prozatím odmítá návrhy pro řešení klimatické krize v územním plánu Brna

Tisková zpráva NESEHNUTÍ ze dne 22. června 2020

 

Na pátečním jednání s NESEHNUTÍm radní pro územní plánování a zástupci a zástupkyně úřadů odmítli všech 17 opatření navrhovaných v kampani UdrŽITELNÉ Brno. NESEHNUTÍ proto dnes na její podporu před veřejným projednáním pořádá alegorický průvod. Zároveň vyzývá veřejnost, aby se do 30. června připojila k již více než osmi stům obyvatel*ek, kteří prostřednictvím webu udrzitelnebrno.cz podpořili opatření k ochraně klimatu.

Město prozatím neakceptuje ani jedno z celkem 17 opatření [1], která NESEHNUTÍ navrhuje zapracovat do nového územního plánu Brna, aby bylo možné lépe čelit klimatické krizi. Vyplývá to ze společného jednání, které proběhlo v pátek 19. června mezi zástupci*kyněmi NESEHNUTÍ a Kanceláří architekta města Brna, odboru územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna a členem Rady města Brna Filipem Chvátalem. NESEHNUTÍ předložilo opatření směřující ke snižování emisí skleníkových plynů a zvýšení odolnosti města vůči změně klimatu. Tyto návrhy byly připraveny ve spolupráci s odborníky a odbornicemi.

 

„Pokud návrh územního plánu zůstane beze změn, město promarní jedinečnou šanci usnadnit budování cyklostezek, ochlazovat město pomocí zelených střech a fasád či lépe hospodařit s dešťovou vodou. Mnohé plochy zeleně také ztratí důležitou část své ochrany – třeba alej na třídě Kapitána Jaroše,“ vyjmenovává příklady rizik Barbora Kosinová, koordinátorka kampaně UdrŽITELNÉ Brno a dodává: „Výsledky dosavadních jednání však navozují dojem, že zpracovatelé nechtějí v návrhu územního plánu nic měnit.“

„Návrhy směřující k ochraně klimatu jsou zcela v souladu s možnostmi, které dává územnímu plánování legislativní rámec,“ říká Jan Polášek, právní konzultant NESEHNUTÍ. „Mnohé strategické dokumenty Brna navíc obsahují požadavky na zohlednění změny klimatu v územním plánu. Pro zapracování návrhů je nyní potřebná zejména politická vůle vedení města,“ dodává.

 

Přispívat ke snižování emisí CO2, chránit zeleň a podporovat adaptační opatření na změnu klimatu v územním plánování městu ukládá například samotným městem schválený Akční plán udržitelné energetiky a klimatu (SECAP) [2, 3] či Zásady pro rozvoj adaptací na změnu klimatu ve městě Brně [4, 5].

NESEHNUTÍ vyzývá dnešním alegorickým průvodem veřejnost, aby podpořila opatření k ochraně klimatu. Může tak učinit pomocí webu udrzitelnebrno.cz, kde lze podat připomínku či odeslat otevřený dopis členům Rady města Brna zodpovědným za územní plánování, Petru Hladíkovi a Filipu Chvátalovi. Zároveň dnes a zítra probíhá na brněnském výstavišti veřejné projednání, kde se může každý k novému územnímu plánu vyjádřit či pokládat otázky.

 

Kontakty:
Mgr. Barbora Kosinová, NESEHNUTÍ, koordinátorka kampaně, barbora.kosinova@nesehnuti.cz
Mgr. Jan Polášek, právní konzultant NESEHNUTÍ, jan.polasek@nesehnuti.cz

 

Měníme společnost. S odvahou.

foto: Majda Slámová

foto: Majda Slámová

foto: Majda Slámová

foto: Majda Slámová

foto: Majda Slámová

Poznámky:
[1] Opatření pro UdrŽITELNÉ Brno (celkem 17 opatření v 5 tématech)
[2] “Územní plánování má významný dopad na spotřebu energie (…) v odvětví dopravy (…). Strategická rozhodnutí týkající se rozvoje měst (…) snižují energetickou náročnost dopravy.” – Akční plán udržitelné energetiky a klimatu (2030) – Statutární město Brno, str. 113-114
[3] “Kancelář architekta města Brna – Úloha v SECAP: Prosazování cílů SECAP v Územním plánu města” – tamtéž, str. 132
[4] “IPP [index podlažních ploch] by (…) bylo v budoucnu vhodné doplnit o aktualizovanou podobu obdobného koeficientu, jakým je např. koeficient zeleně (KZ)” – Zásady pro rozvoj adaptací na změnu klimatu ve městě Brně: s využitím ekosystémově založených přístupů. Východiska pro zpracování Strategie pro Brno 2050, str. 38
[5] “Například v Kodani platí od roku 2010 pravidlo, že každá budova se sklonem střechy menším než 30 stupňů musí mít zelenou střechu. Město předpokládá růst těchto zelených ploch zhruba o 5 tisíc čtverečních metrů ročně, což by mělo přispět ke zlepšení mnoha vlastností prostředí a uhlíkové neutralitě do roku 2025. V posledních deseti letech se tak toto opatření stává stále běžnější a bývá uvažováno při tvorbě územních plánů sídel.” – tamtéž, str. 66