Když vyrážíte dělat seminář pro občanské iniciativy do Podněstří, málokdo tuší, co to vlastně je a kde. Popravdě, většina lidí si myslí, že to je někde blízko Poodří, a nelze se tomu divit: kdo by znal nikým neuznanou, tenkou separatistickou „nudli“ území podél Dněstru mezi Moldavskem a Ukrajinou? Zdejšímu asi půl milionu obyvatel vládne mafiánský autoritativní režim, jenž ujíždí na sovětské symbolice, žije z Ruskem nevymáhaných dluhů za plyn v galaktické výši a vydělává na byznysu místní firmy Sheriff, která ovládá snad všechno, na čem se dá trochu vydělat. Přečtěte si na našem blogu reportáž o tom, jak v Podněstří začalo NESEHNUTÍ podporovat tamní veřejnost.
V Česku je mnoho jídelen, které se snaží vařit zdravě, kvalitně a chutně. Stávající legislativa jim to ale spíše komplikuje, než aby pomáhala. Povinný spotřební koš, který je součástí vyhlášky 107/2005 Sb., o školním stravování, stanovující množství některých potravin ve školní stravě, vznikl už v roce 1993.
Je nutné modernizovat vyhlášku o školním stravování, zrušit zastaralý spotřební koš a nahradit ho regulací, která umožní jídelnám flexibilitu v sestavování jídelníčku a zároveň zajistí zdravou a pestrou stravu dostupnou všem.
Školní stravování potřebuje investici – do platů personálu, do technologií, do lepšího systému. Jen kvalifikovaný a motivovaný personál v moderně vybavené kuchyni může dětem zajistit pestřejší a zdravější stravu. Jde ale o investici, která se mnohonásobně vrátí na budoucí zdravé populaci.
“Neexistuje systém povinného celoživotního vzdělávání personálu školních jídelen, který by zvyšoval jejich nutriční gramotnost a dovednosti v rámci kulinářských technik (a využívání moderních varných technologií, případně zbožíznalství.)” Máme to na talíři a není nám to jedno