Ve středu 17. prosince 2003 skupina aktivistů upozornila na zakázané vojenské střelivo, munici a muniční zařízení, které prodává Ministerstvo obrany ČR. Jde například o náboje pro protiletadlová děla a protipancéřové střely, miny, dělostřelecké granáty, protiletadlové rakety, několik druhů protitankových řízených střel a náboje používané v širokém sortimentu zbraní (Kalašnikov, lehké kulomety). Tuto munici využívá při svých teroristických akcích například filipínská skupina Abú Sajjáf, peruánská Světlá stezka či palestinský Hamas. Ministerstvo obrany oficiálně přiznalo, že nesleduje a neeviduje další nakládání s tímto vojenským materiálem poté, co jej prodalo ze svých skladů.
Aktivisté NESEHNUTÍ krátkým happeningem upozornili na skutečnost, že Ministerstvo obrany České republiky prodává munici, která může být zneužita teroristickými skupinami. Vstupní bránu ministerstva obrany opatřili nápisy “Ministerstvo obrany terorismu”, “Děkujeme, Hamas”, “Místo pytle pšenice, raděj vagon munice, skupina Abú Sajjáf”, “Vyrážíme do boje, děkujeme za náboje. Světlá stezka”, “19. prosinec – den otevřených zbrojních skladů. MO ČR”.
Dne 25. srpna 2003 vyhlásilo ministerstvo obrany obchodní veřejnou soutěž na prodej zakázaného vojenského střeliva, munice a muničních zařízení (uvedenou munici definuje zákon č. 119/2002 Sb. zákon o zbraních – viz příloha). Mezi nabízenými zbraněmi jsou například náboje pro protiletadlová děla 23-PZSv, dělostřelecké granáty 122 mm pro houfnice D-30, protitankové řízené střely (PTŘS 9M14M-K, 9M111-Nh, 9M113-Nh, protiletadlové rakety 3M9M3, munice pro pancéřovky RPG-7 a náboje do velkorážných i lehkých kulometů, samopalů a dalších.
Nabídka ministerstva obrany doslova uvádí, že “zboží je prodáváno jak stojí a leží” a že musí být z jeho skladů odebráno nejpozději do 19. 12. 2003. V dopise ze dne 5. prosince 2003 (viz příloha) ředitel odboru komunikačních strategií a služeb MO ČR plk. Mgr. Vladimír Palan sděluje, že “Není povinností ministerstva obrany sledovat a evidovat další prodej vojenského materiálu, který převádí na nové nabyvatele na základě vyhodnocení obchodní veřejné soutěže.” Zdrojem obav je v tomto případě také zavěr Nejvyššího kontrolního úřadu z 16. 12. 2002, který uvádí: “Praktickým důsledkem uvedeného stavu jsou například odlišné údaje o počtech odprodané munice v letech 2000 až 2001 předložené kontrole od Ústřední základny munice, od ekonomické sekce MO ČR a od odboru pro odprodej nepotřebného majetku MO ČR.” Zmíněná zpráva dále uvádí: “Inventarizace majetku byly v kontrolovaném období (2000-2002) v některých případech prováděny formálně, aniž by byly důkladně ověřeny skutečné stavy majetku.” Tuto skutečnost kritizuje aktivistka NESEHNUTÍ Katarína Potfajová: “Ministerstvo obrany sa tak alibisticky zrieka zodpovednosti za skutočnosť, že bez dostatočnej kontroly predáva zbrane, ktoré v hojnej miere používajú k svojim teroristickým zločinom rôzne ozbrojené skupiny.” Její slova potvrzuje i skutečnost, že skupina Abú Sajjáf disponuje minimálně osmnácti pancéřovkami typu RPG, několika stovkami samopalů typu AK-47 (Kalašnikov), šesti protitankovými řízenými střelami 9M14M-K-9P111. Stejně tak palestinský Hamas využívá při svých útocích pancéřovky RPG-7 nebo samopaly Kalašnikov. Tyto zbraně jsou i ve výzbroji peruánské teroristické skupiny Světlá stezka a řady dalších.
V srpnu tohoto roku byla v Saudské Arábii odhalena také teroristická skupina převážející okolo 170 pancéřovek RPG, při následné policejní razii bylo zabaveno 143 samopalů Kalašnikov se zásobníky. V listopadu bylo v Bagdádu odpáleno celkem 14 střel z podomácku sestojených raketometů na ministerstvo ropného průmyslu a dva hotely – několik osob bylo zraněno. Další raketomety byly připraveny poblíž italské a turecké ambasády. Pachatelé podle policie zřejmě použili munici do pancéřovky RPG-7.
“Jak dokazují uvedené příklady, munice prodávaná ministerstvem obrany je ideální na doplnění arzenálu teroristických skupin. Vzhledem k tomu, že se jedná z velké části o zastaralou munici, kterou nemůže využívat moderní armáda, lze z toho usuzovat, kdo bude konečným uživatelem prodávané munice.” řekl Milan Štefanec z NESEHNUTÍ. Je potřeba si uvědomit, že podobné odprodeje se netýkají jenom vzdálených teroristických skupin, ale obecně přispívají k militarizaci společnosti. Ministerstvo obrany ČR k ní svým dílem přispívá, což je patrné, když si uvědomíme, že na konci roku 2002 bylo ve vojenských skladech na 120 000 tun munice v účetní hodnotě cca 17,5 miliardy Kč. Odhaduje se, že do roku 2005 se bude armáda muset zbavit (prodat, zlikvidovat, darovat…) téměř 70 000 tun munice.
kontakt:
Milan Štefanec, 605 239 579; Katarína Potfajová, potfajov@fss.muni.cz, http://zbrane.ecn.cz
