V Esslerově textilní továrně pracovaly ve třicátých letech stovky zaměstnanců. Z nejhlučnějšího místa v Obřanech je dnes chátrající budova, v níž by člověk uslyšel ozvěnu vlastních kroků. Foto: Barbora Kalendová
Brno – Vizuální smog a estetická degradace historických center se postupně stávají tématem, které česká města začínají aktivně řešit. Totéž se však nedá říct o zvukovém smogu, který je stejně tak závažný. Brněnská organizace Nesehnutí proto při příležitosti Brno Art Week uspořádala interaktivní procházku, která pomohla lidem porozumět, jak tento problém dopadá na naše životy, přírodu a nezávislé hudební kluby.
Interaktivní procházka začala v Obřanech před kulturním družstvem Kafara. Kvůli rekonstrukci Fryčajovy ulice zde utichla automobilová doprava, což nechtěně posloužilo jako názorná ukázka fungování městského hluku. Až do uzavírky totiž dopravní ruch spolehlivě maskoval večerní koncerty, které na Kafaře většinou nedodržovaly noční klid po desáté hodině večer. Jakmile auta zmizela, hudba vystoupila do popředí a s ní dorazily i první stížnosti okolních obyvatel. Foto: Barbora KalendováProcházkou provázely Bernardeta Babáková (vlevo) a Denisa Morongová (vpravo) z organizace Nesehnutí Brno, konkrétně z programu Občanské oko. Foto: Barbora KalendováPrvní zastávkou byl obřanský splav, kde se hluk pohybuje okolo 70 dB, což je jen o 10 dB více, než je běžná hlasitost lidského hlasu. Oproti tomu například sanitka dosahuje hluku až 120 dB, tedy na úrovni hrany bolesti. „Nejtišší místo v přírodě v Česku je na Šumavě, konkrétně v okolí modravských rašelinišť, která mají schopnost hluk pohlcovat,“ vysvětlila organizátorka Morongová. Foto: Barbora KalendováPo celou dobu procházky měli účastníci možnost vyzkoušet si práci s digitálním zvukoměrem. Foto: Barbora KalendováProgram byl interaktivní, účastníci dostali na papírcích různé otázky, které zkoumaly, jak zvukový smog dopadá na jejich životy. „Pocházím z vesnice a když jsem se přestěhovala do Brna, byl to pro mě docela šok. Nikdy předtím by mě nenapadlo, že by mě ruch města mohl natolik stresovat, zvykala jsem si opravdu dlouho. Co mi ale vůbec nechybí jsou zvuky sekačky a cirkulárky,“ řekla jedna účastnice procházky. Foto: Barbora KalendováOdpovědi účastníků ukázaly, že zvukový smog může mít závažné dopady na psychiku a celkovou duševní pohodu člověka. Foto: Barbora KalendováProcházka pokračovala přes lávku Simony Monyové směrem k industriální části čtvrti. Foto: Barbora KalendováZvukový smog dopadá i na ptactvo. „Ornitologové zaznamenali, že malí pěvci žijící ve městech zpívají někdy až o celý tón výš než na venkově, protože je ohlušuje doprava,“ uvedla Babáková. Foto: Barbora KalendováJedním z největších zdrojů zvukového znečištění je doprava. „Motorová vozidla v Brně za den najezdí téměř pět a půl milionů kilometrů. K roku 2024 jich jen registrovaných bylo přes tři sta tisíc,“ řekla Morongová. Kdyby se rychlost aut v určitých úsecích snížila na třicet kilometrů za hodinu, hluk by to výrazně zredukovalo. „Funguje to tak už několik let v Grazu,“ dodala. Foto: Barbora KalendováPočet registrovaných motorových vozidel na osobu každým rokem stoupá. „Myslím si, že tím, jak je život v Brně stále nákladnější, musí čím dál tím víc lidí dojíždět a samozřejmě nejpohodlnější je to autem,“ poznamenala Morongová. Foto: Barbora KalendováPoslední zastávkou procházky byla Esslerova textilní továrna. Kromě tkaných látek se zde dříve vyráběl také elektrický proud, který zajišťoval veřejné osvětlení obce. V roce 1992 byl její provoz zastaven, budova se dnes už nijak nevyužívá. Foto: Barbora Kalendová
V Česku je mnoho jídelen, které se snaží vařit zdravě, kvalitně a chutně. Stávající legislativa jim to ale spíše komplikuje, než aby pomáhala. Povinný spotřební koš, který je součástí vyhlášky 107/2005 Sb., o školním stravování, stanovující množství některých potravin ve školní stravě, vznikl už v roce 1993.
Je nutné modernizovat vyhlášku o školním stravování, zrušit zastaralý spotřební koš a nahradit ho regulací, která umožní jídelnám flexibilitu v sestavování jídelníčku a zároveň zajistí zdravou a pestrou stravu dostupnou všem.
Školní stravování potřebuje investici – do platů personálu, do technologií, do lepšího systému. Jen kvalifikovaný a motivovaný personál v moderně vybavené kuchyni může dětem zajistit pestřejší a zdravější stravu. Jde ale o investici, která se mnohonásobně vrátí na budoucí zdravé populaci.
“Neexistuje systém povinného celoživotního vzdělávání personálu školních jídelen, který by zvyšoval jejich nutriční gramotnost a dovednosti v rámci kulinářských technik (a využívání moderních varných technologií, případně zbožíznalství.)” Máme to na talíři a není nám to jedno
Zaškrtnutím tohoto pole souhlasím se zpracováním údajů (v rozsahu jméno, příjmení, e-mail, případně telefon) organizacemi NESEHNUTÍ a NESEHNUTÍ Brno. Tento souhlas je možné kdykoli odvolat. Zásady zpracování osobních údajů jsou dostupné na adrese nesehnuti.cz/ochrana-osobnich-udaju. V případě dotazů ke zpracování osobních údajů nebo zrušení souhlasu se můžete kdykoliv obrátit na e-mail if@nesehnuti.cz.
Our Spring Sale Has Started
You can see how this popup was set up in our step-by-step guide: https://wppopupmaker.com/guides/auto-opening-announcement-popups/
