ANO, samozřejmě. Vznik akčního plánu proti vlnám veder jsme iniciovali na letošním červnovém zastupitelstvu, viz zápis. Tento krok tedy logicky podporujeme a po volbách pohlídáme, aby opatření nezůstala jen na papíře. Město se na antropogenní změnu klimatu musí nejen adaptovat, ale musi také usilovat i o mitigaci (tedy snížení emisí skleníkových plynů) v těch oblastech, na které dosáhne, tedy především v dopravě, bydlení, energetice a odpadovém hospodářství. Brno již v tomto ohledu koná dílčí kroky, ale je třeba jim dát vyšší prioritu, finanční i lidské kapacity. Podrobně viz náš program pro tyto oblasti.

Rozhodně ANO, neboť příliš vysokou míru automobilizace vnímáme jako hlavní příčinu dopravních problémů. V Brně máme na obyvatele zhruba dvakrát více aut, než je běžné ve vyspělých městech v zahraničí. Proto chceme podporovat a nadále rozvíjet především MHD. Naprosto zásadní je pro nás výstavba nových tramvajových tratí, prodloužení trolejbusových linek a nahrazování autobusů tichými bateriovými trolejbusy. Každý rok budeme navyšovat objednávku objemu hromadné dopravy ze strany města, celkem 5 % za 4 roky. Zřídíme nové expresní linky využívající VMO. Zrychlíme MHD prostřednictvím modernizace infrastruktury, prosazením lepší preference v křižovatkách a novými vyhrazenými pruhy. Zapojit chceme také po vzoru zahraničí i železniční dopravu, která se aktuálně v rámci města téměř nevyužívá.

Cyklodopravu podporujeme dlouhodobě. Již na začátku současného volebního období jsme iniciovali vznik Strategie rozvoje cyklistické dopravy v Brně a nyní se i díky naší aktivitě podařilo ji schválit na posledním zastupitelstvu před volbami. Zároveň jsme v minulosti prosadili navýšení úvazků cyklokoordinátora z 0,5 na 2,0. Díky tomu se rozběhla projekční příprava a u všech nových rekonstrukcí ulic se již s cyklodopravou počítá. Chceme zkrátka, aby jízda na kole byla plnohodnotným a rovnoprávným způsobem dopravy po Brně, který bude sloužit všem skupinám obyvatel od dětí až po seniory. Začneme proto budovat páteřní cyklostezky v hlavních směrech do centra města i mezi sousedními městskými částmi, tak aby postupně vznikla spojitá, ucelená a bezpečná síť cyklotras oddělených od aut i chodců.

Pěší doprava je pro nás základ, neboť začátek i konec každé cesty musíme každý ujít po svých. proto chceme zlepšit podmínky i pro chůzi jako základ zdravého pohybu, podporu sociálních interakcí a přirozenou součást historické podoby našeho města. Rozšíříme pěší zónu v historickém centru až k Moravskému náměstí a Hlavnímu nádraží a snížíme počet vjezdových povolení do historického centra. Prostor před hlavním nádražím zkultivujeme a konečně zrekonstruujeme podchod pod nádražím. Budeme dbát také na potřeby občanů se zdravotním znevýhodněním. Zajistíme, aby u každé stavby byla vytvořena a vyznačena bezbariérová průchozí nebo obchozí trasa.

Dostavbu VMO vnímáme především jako příležitost pro zklidnění vnitřního města od motorové dopravy, uvolnění prostoru v zástavbě pro udržitelnou dopravu a polidštění ulic typu Křížová, Kotlářská nebo Gajdošova. Pro každý dokončený úsek proto VMO připravíme a realizujeme zklidňující opatření uvnitř města, aby nedocházelo k navýšení kapacity a indukci nové motorové dopravy.

ANO, jednoznačně podpoříme. Brno musí i nadále vystupovat jako solidární, otevřené a evropské město, které se nezříká odpovědnosti vůči svým partnerům čelícím ruské agresi.

Posílení pomoci Lvovu a Charkovu vidíme v několika rovinách:

• Materiální a technická pomoc: Dodávky vyřazené, ale plně funkční městské techniky (vozidla MHD, technická vozidla pro údržbu, generátory, vybavení pro civilní ochranu a zdravotnictví).
• Expertní a rozvojová spolupráce: Sdílení know-how v oblastech, kde má Brno silné zázemí – krizové řízení, plánování udržitelné infrastruktury, psychosociální podpora či rekonstrukce veřejných služeb.
• Humanitární a komunitní projekty: Podpora přímých partnerských projektů mezi školami, kulturními institucemi nebo nevládními organizacemi v Brně a v partnerských městech.

Pomoc partnerským městům nepovažujeme za jednorázové gesto, ale za dlouhodobý závazek k podpoře demokracie, bezpečnosti a obnovy Ukrajiny.

ANO. Úspěšná integrace probíhá přímo v sousedstvích a v komunitách, proto musí mít městské části dostatek zdrojů a nástrojů na to, aby dokázaly předcházet sociálnímu napětí a zajišťovaly kvalitní veřejné služby pro všechny obyvatele bez rozdílu.

Je samozřejmě nutné, aby finanční prostředky z úrovně města Brna a městských částí byly distribuovány transparentně a předvídatelně na základě demografických dat (podíl a počet cizinců v daných MČ) a zohledňováno bylo kapacitní vytížení infrastruktury jako jsou spádové základní a mateřské školy. Důležité je brát ohled také na stávající sociální situaci dané lokality a k vyloučeným oblastem přistupovat individuálně. V neposlední řadě je třeba sledovat dostupnost krizových a poradenských center a vytížení sociálních služeb.

Zavedeme interkulturní pracovníky a komunitní koordinátory přímo na úřadech MČ, v komunitních centrech i v térenu, kteří pomáhají s komunikací, prevencí konfliktů a navigací v úředních úkonech. Vypíšeme granty pro komunitní akce a sousedská setkání či lokální iniciativy, spolky a rodinná centra organizující integrační, kulturní a sportovní akce propojující původní i nové obyvatele. Zavedeme dostupnou výuku češtiny jako druhého jazyka pro dospělé i dospívající v kurzech přímo v městských částech. Posílíme kapacitu služeb pro děti a mládež ve volném čase.

ANO. Kvalitní a dostupné vzdělávání je základem úspěšné integrace a fungující společnosti. Školy nesmí zůstat na náročné úkoly spojené s výukou a začleňováním dětí s odlišným mateřským jazykem (OMJ) samy.

Konkrétní formy podpory, které budeme prosazovat:

• Rozšíření školních poradenských týmů: Zajištění stabilního financování pro pozice školních psychologů, speciálních pedagogů, dospělých asistentů a dvojjazyčných asistentů pedagoga přímo na základních školách.
• Intenzivní výuka češtiny jako druhého jazyka (ČDJ): Vytváření systémových kapacit pro jazykovou přípravu přímo během školního vyučování i v rámci odpoledních kroužků tak, aby děti co nejrychleji překonaly jazykovou bariéru a zvládaly běžnou výuku.
• Podpora pedagogů: Metodická pomoc, supervize a specializované vzdělávání pro učitele v oblasti výuky heterogenních tříd, interkulturní pedagogiky a práce s traumatem u dětí.
• Psychosociální podpora a péče o duševní zdraví: Posílení dostupnosti dětské psychologické a krizové péče pro žáky, kteří si prošli válečným traumatem či náročnou adaptací v novém prostředí.
• Zapojení do volnočasových a kroužkových aktivit: Podpora stipendijních či dotačních programů na mimoškolní kroužky, tábory a školní výlety, které pomáhají dětem budovat přátelství a zapojit se do kolektivu vrstevníků mimo formální výuku.

Prosazujeme systémový rozvoj modrozelené infrastruktury, která je klíčovým nástrojem pro zvýšení odolnosti města vůči klimatickým změnám, zejména vlnám veder a přívalovým srážkám. Při plánování investic využijeme teplotní mapy k přesné identifikaci kritických lokalit, kde následně realizujeme konkrétní opatření, jako je výsadba stromořadí, ochrana stávajících vzrostlých stromů, budování zasakovacích pásů a dešťových zahrad. Systematicky také prosazujeme zatravňování tramvajových pásů všude tam, kde je to technicky proveditelné. Velkou pozornost věnujeme transformaci veřejného prostoru a parkovišť, kde plánujeme nahrazování asfaltových ploch zelenými rošty a povinné doplnění stínění stromy pro efektivní ochlazování okolí. Vznik akčního plánu podporujeme, ale realizace některých hlavních opatření by neměla být závislá na jeho existenci. Počítáme, že s pokračující klimatickou změnou bude nutné výdaje na tyto kapitoly z rozpočtu města navyšovat.

V oblasti dopravy sázíme na moderní technologie a maximální spolehlivost všech systémů. Naším cílem je, aby MHD byla první volbou, proto plánujeme instalaci klimatizace a wifi do vozidel, zjednodušení tarifu a důsledné zavádění vyhrazených pruhů. Pro zvýšení plynulosti prosazujeme skutečnou preferenci MHD na křižovatkách. Aktivní mobilitu podporujeme fixním závazkem 25 milionů Kč ročně na cyklostezky, rozvojem programu bezpečných školních ulic a odstraňováním bariér. K regulaci individuální dopravy využijeme Inteligentní dopravní systém (ITS) a dynamicky řízené křižovatky, které umožňují řízení provozu v reálném čase. Zároveň pokračujeme ve výstavbě parkovacích domů a P+R a zavádíme technická opatření pro kontrolu vjezdů do historického centra.

Potvrzujeme náš jasný závazek pokračovat v podpoře našich partnerských měst na Ukrajině, kterými jsou Charkov, Lvov a Užhorod. Tuto spolupráci zakládáme na praktickém sdílení zkušeností, které jsou nezbytné pro obnovu a efektivní fungování zasažené městské infrastruktury. Naši experti jsou připraveni předávat know-how v oblastech dopravy, energetiky, městského plánování, vzdělávání a sociálních služeb. Vnímáme to jako investici do stability a budoucího rozvoje celého regionu skrze posilování místní samosprávy.

Naší prioritou je budování Brna jako otevřeného středoevropského centra inovací, což vyžaduje cílenou podporu příchodu a udržení zahraničních odborníků a expatů. Pro tuto skupinu expertů, které naše ekonomika potřebuje, plánujeme výrazně zlepšit dostupnost informací o městských službách v angličtině, aby se i se svými rodinami mohli plnohodnotně zapojit do života ve městě. V oblasti sociální politiky se pak soustředíme na obecnou sociální prevenci a předcházení vyloučení bez ohledu na původ.

Vzdělávání vnímáme jako základní pilíř rovných příležitostí pro všechny děti v našem městě. Prosazujeme stabilní financování školních psychologů a speciálních pedagogů přímo v terénu a podporujeme moderní formy výuky, jako je formativní hodnocení či projektové vyučování. Pro smysluplné trávení volného času chceme zavést rodičovské vouchery na kroužky a podporujeme vznik městských kroužků sportovní všestrannosti. Jedním z našich klíčových projektů pro rozvoj mládeže je také založení Brněnské školní ligy, která propojí základní a střední školy skrze sportovní soutěže pod hlavičkou města.

Brno již nyní podniká opatření na zmírňování dopadů vln veder, viz https://cosedeje.brno.cz/w/brno-pripravuje-akcni-plan-pro-zvladani-veder-dilci-opatreni-uz-funguji-nyni a letošní výrazně suchý rok ukázal na další místa, kterým je nutné věnovat zvýšené úsilí. A to v kontextu celé jižní Moravy. Brno má před sebou dotažení několika zásadních projektů se značným přesahem nad rámec města, od modernizace ČOV, rozšíření spalovny po výstavbu horkovodu z Dukovan. Na nižší úrovni to je pak větší důraz na modrozelenou infrastrukturu ve veřejném prostoru nebo dotažení projektu fotovoltaických elektráren na střechách domů. 

Brno podporuje rozvoj MHD nejen výstavbou nových tramvajových tratí, ale i modernizací vozového parku. Stejně tak posunuje projekty dalších etap Velkého městského okruhu, který odvádí dopravu z centra a ve spolupráci se státem projekt Železničního uzlu Brno a návazných staveb. Ty mimo jiné zatraktivní využívání vlaků v příměstské a městské dopravě.

Množství aut ve městě je daní za růst města a počtu jeho obyvatel. Pro nás je také prioritní dále rozvíjet projekty na podporu elektromobility ve městě a tím přispívat ke zlepšování kvality ovzduší.

Ano.

Ano, podporujeme pravidelné, předvídatelné a transparentní financování služeb, jako jsou ty, které se věnují integraci příchozích. Brno již v minulosti prokázalo, že dokáže zvládnout nečekaný nápor příchozích i systematickou práci s nimi. Konkrétní opatření a kritéria případných úprav musí vycházet z odborné debaty mezi organizacemi, městem a městskými částmi.

Ano. Konkrétní formy mají opět vycházet z diskuse mezi městem, zřizovateli a experty na začleňování. Pro lepší spolupráci ve školství a s ohledem na roztříštěnost agendy mezi městské části a magistrát by prospělo například i sjednocení přístupu na úrovni městské školské správy.

Vybudování klimatických krytů v nejvíce zasažených lokalitách Brna, otevření klimatizovaných sálů patřících do majetku města, vysazováním souvislých pásů vrostlých dřevin (tato podmínka je i v současných stavebních předpisech), tam kde to kvůli sítím nejde, tak do velkých květináčích, aby chodci i cyklisté byli ve stínu. A ano, podporujeme vznik akčního plánu proti vlnám veder.

Ano, plánujeme dát důraz na posílení bezemisní dopravy. Zvýšit počet tramvají a parciálních trolejbusů. Zahájili jsme prodloužení tramvajové linky na Kamechy, plánuje se také do Bosonoh a Líšně. Do okrajových částí města chceme zavést linky parciálních trolejbusů (plánuje se nákup 40 ks). Podporujeme také výstavbu severojižního kolejového diametru. Na příjezdech do Brna jsou ve výstavbě, nebo jsou plánované kapacitní P+R a chceme, aby lístek na MHD byl také parkovacím lístkem v P+R. také podporujeme, aby děti do 15 a senioři od 65 let měli MHD zdarma.

Ano.

To se děje i v současné době. Nadále budeme podporovat.

To se děje i v současné době. Nadále budeme podporovat.

Ono nejde jen o letní vlny veder. I když je máme nejčerstvěji v paměti a jejich prožitek je mimořádně intenzivní. Bohužel, očividně musíme být připraveni na různé a protichůdné extrémy počasí. Ať už s okamžitě pociťovanými nebo dlouhodobě se projevujícími dopady na zdraví, majetek, životní komfort či fungování městské infrastruktury.

První úrovní adaptace musí být mitigačně-adaptační synergická opatření a postupy. Tedy taková, která odstraňují či oslabují příčiny a současně v reálném čase chrání a pomáhají. Tj. především:

– využití střech budov a jiných vhodných ploch ve vlastnictví města Brna pro solární energetiku, včetně doplnění samotné výroby o úložiště pro krátkodobé výkyvy odběru, spolu se zapojením do možností sdílení takto vyrobené energie . V zimě slunce sice svítí málo, ale letní spotřeba velkých sídel i kvůli rozšiřování klimatizací dotahuje tu zimní. Takže ani „soláry“ na střechách základních škol v době letních prázdnin nepoběží nadarmo.

– rozšíření portfolia teplárenských zdrojů města Brna o tzv. nízkotepelné zdroje, které existují, ale nejsou doposud využívány; odpadní vody z ČOV Modřice, vlastní tepelná čerpadla u nových stavebních projektů (přinejmenším městských či za spoluúčasti města), teplo z průmyslových provozů v Brně nebo jeho těsné blízkosti (bez nutnosti komplikovaného, nerentabilního, dálkového napojení).

– započetí postupného přizpůsobování městského teplárenského provozu a související městské infrastruktury, čili rozvodné sítě s přístupem pro všechny zájemce, na centrální distribuci chladu. Stejně tak by bylo vhodné postupně přizpůsobovat bytové a veřejné budovy ve vlastnictví města. Tento postup by umožnil rozložit náklady v čase, neboť jednorázové přizpůsobení by bylo v případě, že se stane aktuálně nutným, nesmírně nákladné. Centrální distribuce chladu je navíc ve velkém hospodárnější a energeticky řádově šetrnější než provozování samostatných klimatizačních jednotek v jednotlivých objektech či bytech.

Další adaptační stupeň představují opatření uskutečnitelná takřka okamžitě – mobilní stínění, vodní prvky, mlžítka, pítka, kropení ulic, veřejná zeleň, ochrana stávající i nově vysazovaná, případně i v rámci soukromých projektů sloužící městu a jeho obyvatelům. Jenže, nemluvě o technických doplňcích veřejného prostoru s využitím vody, ani zelené střechy nebo křovinná a stromová výsadba třeba nad podzemními objekty garáží, nefungují samoudržitelně. Životaschopnost takových opatření, jejich efekt a trvanlivost, závisí na důslednosti při údržbě, kompetenci i ekonomických možnostech původců a provozovatelů. A především je limitována dostupností základního zdroje pro jejich fungování – vody.

Zatím je pro jejich provoz v podstatné míře užívána voda pitná. Ačkoliv zásoby hlavního brněnského zdroje, pramenišť v okolí Březové, setrvale klesají. Zásobování pitnou vodou je tak v brněnské vodárenské síti výrazně doplňováno záložním Vírským vodovodem. Ten má však také kapacitní omezení.

Takže rychlá adaptační opatření? Jsou možná při zásadní reformě hospodaření s vodou. Ta vyžaduje:

– zadržování vody srážkové,

–  využití odpadní vody. Brno ročně vyprodukuje množství odpadní vody odpovídající kapacitě Brněnské přehrady, která bude čtyřfázově (tedy včetně zbytků např. léčiv, hormonů, pesticidů, kosmetiky) vyčištěna na biologicky a chemicky nezávadnou.

– rekonstrukce vodovodních vedení pro oddělenou přepravu pitné a užitkové vody

Samozřejmě, toto vše má být průběžně nedílnou součástí rozpočtu města Brna. A to každoročně, aby náklady na zajištění základních podmínek přežití v čase klimatické změny nezpůsobily nárazové zatížení městských financí na úkor jiných naléhavých potřeb jeho obyvatel.

A to ještě nemluvíme o věku, a v té souvislosti o technickém stavu, těch automobilů. Ačkoliv je v tomto směru na tom sice Brno o něco lépe, než vnější i vnitřní periferie ČR, ale jen velmi relativně.

Na rozdíl od takových periferií – i v rámci Jihomoravského kraje veřejnou službou dopravní obslužnosti trestuhodně zanedbaných – však není v Brně vlastnictví a užívání osobního automobilu nevyhnutelnou nutností. S výjimkami podmíněnými dlouhodobým nepříznivým zdravotním stavem nebo nezbytnou profesní nutností. Veřejná hromadná doprava, pokud si ji nenecháme rozvrátit sociálním inženýrstvím v souvislosti s ODSunem hlavního nádraží, má potenciál poskytovat kvalitní službu. A ten chceme rozvíjet. Konkrétně podporou jejích nových forem, jako je severojižní kolejový diametr, přestavba tramvajových tratí zejména v centru města na částečně podzemní i alternativy na způsob poptávkové dopravy, tedy zrychlení přesunu a vyšší pohodlí pro uživatele.

Ať si každý může vybrat: individuální automobilová doprava na individuální náklady (včetně podílu na úhradě vedlejších dopadů – na opotřebení dopravní infrastruktury, životní prostředí), veřejná hromadná doprava na náklady veřejné (včetně úspor za hromadnou objednávku, šetření dopravní infrastruktury i životního prostředí).

Podotýkáme ovšem, že jakékoliv finanční prostředky získané do městského rozpočtu z plateb vlastníků či uživatelů osobních automobilů pro individuální dopravu musí sloužit v první řadě ke kultivaci a rozvoji veřejného prostoru v místě jejich pravidelného bydliště (parkoviště).

Ano. Jakož i podporu obnovy a rozvoje jejich hospodářského i společenského do budoucna. Partnerství se neuzavírá a doufáme, že neuzavíralo, kvůli PR fotkám. Chápeme jej jako vzájemný závazek s přínosy, ale i povinnostmi. My pomáháme těm, kdo naléhavou pomoc potřebují. Oni nám zkušenostmi s fungováním v krizových situacích – a tím, že takové nyní nesou na svých bedrech, abychom jejich plnou tíži nemuseli snášet my.

Ano, měla by to být stálá položka v rozpočtu Brna. Integrace je v zájmu nejen příchozích, ale i lidí, kteří v daných čtvrtích dlouhodobě žijí. Přílivem nových obyvatel (např. při „zasídlování“ nových bytových projektů, jako jsou „Nová Zbrojovka“, „Západní brána“…) nesmí být vyčerpány zdroje pro uspokojování potřeb a snižována kvalita života v místě. Ať už jde o předškolní a školní zařízení, využití a bezpečnost veřejného prostoru, hromadnou dopravu.

Chceme pravidelně vyčleňovat prostředky zejména na terénní a komunitní práci, sociální a právní poradenství, dostupnou výuku češtiny, jsou-li příchozí – jak je pro otevřené společenství  moderního města typické – původem z odlišného jazykového prostředí, podporu dětí a rodin, komunitní a volnočasové aktivity a prevenci sociálního vyloučení. Podpora městských částí, škol a dalších veřejných služeb, které zvýšený počet obyvatel reálně zatěžuje, je důležitá.

Peníze bychom nerozdělovali pouze mechanicky, např. podle počtu cizinců. Kritériem by měl být počet a struktura příchozích, sociální situace v lokalitě, zatížení škol a veřejných služeb a konkrétní potřeby jednotlivých městských částí. Současně by město mělo vyhodnocovat, zda financovaná opatření skutečně pomáhají integraci a předcházejí vzniku segregovaných lokalit. 

Určitě ano. Žádné dítě, včetně těch bez dostatečné znalosti češtiny, nesmí kvůli jakékoliv, sociální, jazykové či jiné bariéře, ztratit šanci na kvalitní vzdělání. Zároveň nesmí integrace těchto žáků vést ke zhoršení podmínek pro ostatní děti nebo k nepřiměřenému zatížení učitelů.

Prosazujeme nejen dostupnou výuku češtiny jako eventuálního druhého jazyka, adaptační a jazykové skupiny tam, kde to charakter Brna jako mezinárodní výměně otevřeného města vyžaduje, ale vždy i asistenty a další podpůrný personál, doučování a individuální podporu všech dětí, které ji potřebují.

Za zásadní považujeme také předcházení segregaci. Příchozí děti by se neměly koncentrovat pouze v několika školách, zatímco jiné školy se jejich vzdělávání prakticky neúčastní. Město by proto mělo sledovat rozložení žactva mezi jednotlivými školami a podporovat taková opatření, která umožní dětem co nejrychlejší zapojení do běžných tříd a současně zachovají kvalitní podmínky pro vzdělávání všech dětí.

Cílem je pomoci dětem co nejrychleji překonat počáteční bariéry a stát se plnohodnotnou součástí školy, místní komunity i celé společnosti. 

Vlny veder bereme jako reálný problém, na který radnice musí reagovat konkrétními opatřeními, ne deklaracemi. Chceme akční plán proti vedrům – s jasnými instrukcemi, kdo co dělá při jaké teplotě, propojený s dobrovolným registrem zranitelných obyvatel a sítí veřejně dostupných chladicích míst. Zavázali jsme se ho přijmout do dvou let od nástupu. A hlavně chceme, aby ho někdo skutečně vedl: na magistrátu určíme odpovědnou osobu pro krizovou připravenost s pravomocí koordinovat městské firmy i městské části. Tuhle roli chceme rozšířit tak, aby držela celou adaptační agendu, protože dnes je hlavní problém roztříštěnost a každá městská část musí adaptaci řešit po svém, bez podpory magistrátu.

Systematičnost pro nás znamená rozhodovat podle dat. Zpracujeme a zveřejníme mapu tepelné zranitelnosti Brna, která propojí přehřívání města s tím, kde žijí nejohroženější lidé a kde stojí školy, nemocnice a domovy seniorů. Podle ní budeme přednostně směrovat investice do stínu, stromů a vody: tisíc stromů ročně se zajištěnou zálivkou minimálně sedm let, park nebo mikropark do pěti minut chůze od každého domova, prokořenitelné buňky pod dlažbou, zelené střechy a fasády u nových městských budov a systematické odbetonování zbytečných asfaltových ploch. Do roku 2029 chceme chlazení ve všech městských nemocnicích, domovech pro seniory, školách a školkách. V každé mateřské škole alespoň jednu spolehlivě chlazenou místnost + klimatizaci v nových vozech MHD a zastínění nejpřehřátějších zastávek a přestupních uzlů.

Adaptační opatření považujeme za infrastrukturu na stejné úrovni jako sítě nebo dopravu, ne za estetický doplněk, na který se najde, až zbude. Proto chceme zásadně navýšit rozpočet Veřejné zeleně města Brna i městských částí na péči a zálivku. Podrobně to popisujeme v kapitolách Zeleň, voda a stín ve městě, Energie, odpady a čisté město a Zdraví, bezpečí a krizová připravenost.

Auta v Brně nepřibývají proto, že by lidé milovali stání v koloně, ale proto, že alternativa není dost rychlá, bezpečná a spolehlivá. Prosazujeme Vizi nula: nikdo v Brně nemá při nehodě zemřít ani být těžce zraněn. Každý rok stavebně upravíme nejméně deset nejrizikovějších míst v okolí škol, zavedeme školní ulice a do roka od voleb rychlost 30 v širším centru. A chceme to dělat společně se všemi městskými částmi a měřitelně: každoročně zveřejníme počet usmrcených a těžce zraněných, spolehlivost MHD, délku nové cyklistické infrastruktury i dělbu přepravní práce. 

Dopravu proto jako jeden propojený systém, ne jako válku aut proti MHD. Chceme, aby byla MHD nejrychlejší volbou – preference na křižovatkách, vyhrazené pruhy tam, kde dnes spoje stojí v koloně, pokračování ve výstavbě tratí počínaje Kamechami, urychlení přípravy severojižního kolejového diametru a bezplatná MHD pro děti do 15 let, studenty do 26 a seniory od 65 let.

U cyklodopravy je náš hlavní závazek systémový: samostatný rozpočet zhruba 250 Kč na obyvatele ročně, tedy asi 100 milionů, s každoročním zveřejněním, co se z něj postavilo. Také posílení zodpovědnosti městského cyklokoordinátora, aby se na kola myslelo na začátku každé investice, ne až při kolaudaci. K tomu dokončení souvislé páteřní sítě, celoroční provoz sdílených kol, chodníkový standard a důsledné vymáhání zákazu parkování na chodníku. Chceme stavět parkovací domy a P+R hlavně na okraji s návazností na MHD.
Podrobně v kapitole Bezpečná doprava.

Zelení dlouhodobě podporují Ukrajinu, takže v tomto ohledu bychom určitě byli pro intenzivnější spolupráci a pomoc. A to nejen těmto dvěma městům, ale hlavně Ukrajincům v Brně, aby to nebyla deklaratorní věc, ale mělo to skutečný přínos pro konkrétní lidi.

Jestli je to v pořádku, odpovím na 4 + 5 dohromady.

Chceme vytvořit vyrovnávací fond pro městské části s vyšší mírou sociální zátěže (což může být např. právě v kontextu většího počtu nově příchozích). Ty by získaly finanční kompenzace na posílení terénní prevence a péče o veřejný prostor. Zároveň nabídneme motivační bonusy: městské části, které do celoměstského systému poskytnou část svého bytového fondu, získají přednostní přístup k městským dotacím na rozvoj škol, parků a sportovišť (kapitola Péče o seniory a lidi v nouzi).

– Podpora dětí s odlišným mateřským jazykem ve školách: chceme zajistit dostupnou jazykovou podporu (hodiny češtiny jako druhého jazyka, adaptační koordinátory, metodickou pomoc učitelům) a vícejazyčné informace pro rodiče o zápisech, družinách, obědech a volném čase (kapitola Školy, děti, rodiny a sport).

– Ukončování segregace ve školách: kombinací úpravy spádových obvodů, cílené podpory školám s vyšším podílem znevýhodněných dětí (penězi i lidmi navíc) a komunikace s rodiči (kapitola Školy, děti, rodiny a sport).

– Sociální politika podle dat: chceme propojovat datové zdroje tak, aby šlo modelovat potřeby obyvatel a reagovat včas, např. data ze školství ukážou školy s rostoucím podílem sociálně ohrožených dětí, kam cílit bezplatné kroužky

– Posuzování sociálních dopadů rozhodnutí: žádná velká investice ani změna v cenících či MHD neprojde bez vyhodnocení dopadu na rodiny, seniory a nízkopříjmové domácnosti.

Současné tempo adaptace nepovažujeme za dostatečné. Brno musí na častější vedra reagovat systematicky a adaptační opatření musí mít plán, odpovídající rozpočtové krytí a jasnou odpovědnost. Chceme systematicky vysazovat stromy, chránit stávající hodnotnou zeleň a při rekonstrukcích ulic používat řešení, která zadržují dešťovou vodu a omezují přehřívání. Sítě chceme umisťovat do kolektorů, aby v ulicích zůstal dostatečný prostor pro výsadbu stromů.

Budeme pokračovat v podpoře zelených střech, kterou jsme zavedli, ale také funkčního stínění, zastiňování dětských hřišť a doplňování pítek, mlžítek a ochlazovacích zón ve městě. Navážeme na dobrou zkušenost s klimaparkem v Kohoutovicích, který nechal vybudovat náš kandidiát na primátora Jakub Hruška. Chceme, aby podobně projekty byly podporovány napříč Brnem.

Budeme pokračovat v programu Nové parky pro Brno, který jsme také spustili. Významné jsou parky Škrobárenská a Houbalova, ale také chceme revitalizovat zeleň podél Staré Ponávky. Zísadním projektem pro centrum města budou Nové Lužánky u řeky Svratky. V nových rozvojových lokalitách je pro nás nepřekročitelná podmínka minimálně 30 % zeleně.

Závěrem bychom chtěli zdůraznit, že nejde pouze o adaptační opatření, ale také o mitigační opatření. Proto musíme nadále směřovat ke snižování emisí skrze úspory v městských budovách, rozvoj komunitní energetiky, podporu obnovitelných zdrojů energie a čistší městskou hromadnou dopravou.

Pro Brňany by měla být hromadná doprava první volbou. Proto navrhujeme zlevnit roční šalinkartu pro dospělé s trvalým pobytem v Brně na 1 000 korun, pro studenty do 26 let za 500 korun a pro děti a seniory zdarma.

Nejde jen o zlevnění jízdného, ale hlavně o motivaci k přihlášení trvalého pobytu, protože díky tomu bude moci Brno mnohem zásadněji modernizovat MHD a přidávat i další vozy. Brno dnes totiž zajišťuje služby pro více než 100 tisíc lidí, kteří zde nemají trvalý pobyt, a přichází tak o významnou část příjmů z rozpočtového určení daní. Za každého člověka s trvalým pobytem získává město z daní více než 40 tisíc korun ročně. Pokud by si pobyt v Brně přihlásilo pouze deset tisíc lidí, nové příjmy by pokryly zlevnění jízdného a ještě získalo další finanční prostředky na modernizaci.

Tyto peníze chceme vracet do modernizace a zvyšování kapacity MHD. Chceme průběžně obnovovat vozový park, pořizovat další moderní, nízkopodlažní a klimatizované vozy a posilovat nejvytíženější spoje podle dat o přepravě. Současně chceme prosadit přednost MHD na světelných křižovatkách a chytré řízení dopravy, aby byly tramvaje, trolejbusy a autobusy rychlejší a spolehlivější. Podporujeme také rozvoj tramvajových tratí do Bosonoh, Líšně a na Vinohrady, napojení budoucího hlavního nádraží a lepší využití železnice pro cesty po Brně a okolí.

Záchytná parkoviště P+R chceme budovat jako jeden funkční systém ve spolupráci s Jihomoravským krajem a okolními obcemi. Mají vznikat na hlavních příjezdech s přímým napojením na kapacitní MHD nebo vlak. Počítáme s výhodným kombinovaným tarifem, informacemi o obsazenosti a rezervačním systémem.

Dokončíme základní páteřní síť cyklistické dopravy a tam, kde to bude možné, budeme budovat konstrukčně oddělené cyklostezky. Doplníme chybějící chodníky a bezpečné přechody, budeme zavádět školní ulice a v rezidenčních čtvrtích podporovat zóny 30 km/h tam, kde dávají smysl. Důležité je, aby se všichni účastníci dopravy cítili komfortně a bezpečně.

Jednoznačně podporujeme Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi a budeme podporovat pokračování i posílení pomoci Brna partnerským městům Lvovu a Charkovu. Konkrétní podoba pomoci má vycházet z jejich aktuálních potřeb a být účelná, transparentní a koordinovaná přímo s vedením partnerských měst. V případě vítězství ve volbých bychom určitě iniciovali setkání se zástupci těchto partnerských měst s cílem identifikovat aktuální potřeby.

Prosazujeme, aby město stabilně podporovalo integrační opatření v městských částech, zejména tam, kde jsou sociální a veřejné služby nejvíce zatížené.

Prostředky chceme směřovat především na odbornou pomoc, jako je psychologická podpora jak dospělých, tak dětí, pomoc s hledáním práce, jazykové kurzy, svépomocné skupiny. Pozornost musíme zaměřit taky na trh práce. Konkrétně na potenciální vykořisťování příchozích z Ukrajiny a hledat způsoby, jak tomu zamezit. A v neposlední řadě se soustřeďme i na pozitivní komunikaci s většinovou společností, která může vnímat Ukrajince jako zátěž pro veřejné rozpočty, i když čísla ukazují opak. Důležitá v tomto ohledu je spolupráce města se sociálními službami a neziskovými organizacemi.

Peníze budeme rozdělovat podle dat, skutečných potřeb obyvatel, zatížení služeb, míry sociálního znevýhodnění a očekávaného dopadu na kvalitu života. Město má zajistit koordinaci a stabilní rámec podpory, zatímco městské části a organizace působící přímo v lokalitách nejlépe znají konkrétní potřeby místních obyvatel.

V programu počítáme s posílením školských poradenských pracovišť, sociálních pedagogů, prevence a dostupné odborné pomoci dětem. Podporujeme včasnou péči o děti a Síť brněnských otevřených škol, která zlepšuje školní klima. Určitě musíme dbát na to, aby se tyto děti nekoncentrovali v omezeném množství škol, tedy je optimální mít jednotky ukrajinských žáků ve třídě. V tom školy potřebují podporu od zřizovatelů. Určitě potřebujeme posílit prostředky do škol kde je ukrajinských dětí více – typicky Královo Pole.Důležití jsou asistenti, posílená výuka českého jazyka, sociální pedagogové, psychologové.

Například na Brně-severu počty jednotlivých ukrajinských dětí ve třídách a školách monitorují a v případě, že jejich počet v jednotlivé třídě přesáhne rozumnou míru, hledáme pro ně místa ve školách, kde poměr ukrajinských dětí není tak vysoký. Nyní se to dělá nesystémově, jen na základě dobrých vztahů s řediteli. Důležité je budoucí systém postavit na datech.

Ano.

Ano.

Ano.

Ano.

Ano.