Návštěvou pražské redakce Echo Kavkazu v rádiu Svobodná Evropa byla zahájena desetidenní stáž 12 zástupkyň a 1 zástupce neziskových organizací a občanských iniciativ z jižního Kavkazu. Přijeli na pozvání české nevládní organizace NESEHNUTÍ, která v oblastech, kde tyto iniciativy působí – Abcházie, Arménie, Gruzie a Jižní Osetie – podporuje jejich projekty a občanské kampaně. Díky této podpoře proběhla např. v Abcházii první cyklojízda a plánuje se vznik prvních tras pro cyklisty, v Jižní Osetii vznikl za účasti studentů interaktivní workshop zaměřený na problematiku znečištění vody či byla odstraněna nelegální skládka odpadu, v Arménii NESEHNUTÍ podporuje ženské centrum či kampaň za bezbariérový přístup do veřejných prostor. V Gruzii ve spolupráci s NESEHNUTÍm byla zahájena kampaň proti nadměrnému používání pesticidů v místním zemědělství.
NESEHNUTÍ již třetím rokem podporuje činnost nevládních organizací, nezávislých novinářů a občanských iniciativ na jižním Kavkaze. Podpora má především podobu vzdělávacích seminářů a workshopů, předávání kontaktů a zkušeností, asistence při plánování kampaní ad., a kromě toho i menších finančních dotací: za tři roky NESEHNUTÍ podpořilo 26 projektů celkovou částkou takřka 1 000 000 Kč, které se zaměřují na rozšiřování občanských práv a svobod, na nezávislá média, na sociální projekty, ekologické problémy či podporu znevýhodněných skupin obyvatelstva (uprchlíci, lidé s postižením, ženy ad.) a jejich zapojení do veřejného života. V letošním roce bylo podpořeno 12 aktivit, které také získaly částku přesahující 430 000 Kč. Projekty, které byly pečlivě vybrány z několika desítek zaslaných, se mimo jiné zabývají tématem ekologie, ženských práv, veřejnými službami nebo nedostatečným zohledňováním potřeb postižených lidí. „V každé oblasti, kde působíme, jsme podpořili tři projekty, které jsme také před několika týdny přímo na Kavkaze byli monitorovat. Je pro mě úžasné vidět, co místní iniciativy dokáží i s malým rozpočtem. Doufám, že jim jejich cesta po České republice umožní vidět podobné projekty i u nás a inspiruje je to v jejich práci,“ říká Alena Věžníková z NESEHNUTÍ.
Zástupkyně a zástupce těchto iniciativ přijeli do Evropy, kde se v následujících dnech seznámí s tím, jak fungují české nevládní organizace podobného zaměření v ČR, na Slovensku a v Maďarsku. Navštíví také Úřad veřejného ochránce práv či se seznámí s fungováním českých médií.
Návštěva je unikátní také tím, že se na ni setkávají zástupkyně a zástupce nevládního a občanského sektoru z oblastí, které se stále nacházejí ve stavu neurovnaných ozbrojených konfliktů. „Snažíme se podporovat na jižním Kavkaze takové aktivity, které ukazují, že i ve složitých politických a společenských podmínkách je možné rozvíjet autentickou občanskou iniciativu. Že je možné ze zdola prosazovat rozšiřování občanských práv a svobod, že je důležité a možné pomáhat těm, na které se ve společnosti zapomíná, že je reálné řešit problémy, které trápí obyvatele, ať už je to znečištěná voda či problémy s dopravou,“ vysvětluje smysl činnosti NESEHNUTÍ na Kavkaze Milan Štefanec, jeden z realizátorů aktivit. Kavkazanky a Kavkazan absolvují během dvanáctidenního pobytu v Česku, Slovensku a Maďarsku řadu návštěv ve zdejších neziskových organizacích a médiích (např. Rádio Svobodná Evropa, Česká televize, Bílý kruh bezpečí). V Olomouci budou mít možnost navštívit VOŠ Caritas nebo Hnutí Duha. Jejich zahraniční návštěvy povedou do Bratislavy a Budapešti, kde se seznámí mimo jiné s činností Bratislavského regionálního ochranářského sdružení, Aliance Fair-Play nebo ekologické organizace Friends of the Earth.
Finanční prostředky na působení NESEHNUTÍ na Kavkaze poskytlo v rámci otevřeného grantového řízení Ministerstvo zahraničních věcí ČR a Mezinárodní visegrádský fond. Činnost NESEHNUTÍ podporují také jednotlivci z ČR i zahraničí, kteří pravidelně přispívají na činnost organizace zasíláním finančních prostředků na transparentní účet.
V Česku je mnoho jídelen, které se snaží vařit zdravě, kvalitně a chutně. Stávající legislativa jim to ale spíše komplikuje, než aby pomáhala. Povinný spotřební koš, který je součástí vyhlášky 107/2005 Sb., o školním stravování, stanovující množství některých potravin ve školní stravě, vznikl už v roce 1993.
Je nutné modernizovat vyhlášku o školním stravování, zrušit zastaralý spotřební koš a nahradit ho regulací, která umožní jídelnám flexibilitu v sestavování jídelníčku a zároveň zajistí zdravou a pestrou stravu dostupnou všem.
Školní stravování potřebuje investici – do platů personálu, do technologií, do lepšího systému. Jen kvalifikovaný a motivovaný personál v moderně vybavené kuchyni může dětem zajistit pestřejší a zdravější stravu. Jde ale o investici, která se mnohonásobně vrátí na budoucí zdravé populaci.
“Neexistuje systém povinného celoživotního vzdělávání personálu školních jídelen, který by zvyšoval jejich nutriční gramotnost a dovednosti v rámci kulinářských technik (a využívání moderních varných technologií, případně zbožíznalství.)” Máme to na talíři a není nám to jedno