Tisková zpráva Evropské sítě proti obchodu se zbraněmi a NESEHNUTÍ ze dne 22. července 2014
Vzhledem k postupné eskalaci a rostoucímu počtu mrtvých v Pásmu Gazy vyzývá Evropská síť proti obchodu se zbraněmi (European Network Against Arms Trade, ENAAT) k okamžitému ukončení evropské vojenské pomoci Izraeli a žádá EU o vyhlášení všeobecného zbrojního embarga na všechny strany konfliktu. V případě uvalení tohoto embarga by všechny státy EU musely ihned zastavit veškeré dodávky vojenské pomoci, vybavení či munice stranám účastnícím se konfliktu.
Vezmeme-li všechny evropské země jako celek, představují jednoho z nejdůležitějších dodavatelů vojenských systémů a vybavení Izraele hned po Spojených státech. V posledních deseti letech uzavřely země EU s Izraelem vojenské zakázky za přibližně 2 miliardy EUR, přičemž jen v roce 2012 měly celkovou hodnotu 600 miliónů EUR. Tyto zakázky zahrnovaly munici, vybavení k řízení palby a součástky pro armádní letadla a vozidla. Podle zpráv EU skončily členské země s vývozem zbraní a vojenských systémů do Palestiny v roce 2002.
Holandské díly pro stíhačky F16, bojové vrtulníky Apache a rakety Hellfire končí v rukou izraelských ozbrojených sil na základě dohod o společné výrobě s americkými firmami. Itálie je jedním z největších evropských dodavatelů vojenských systémů Izraeli. Po zahájení posledních izraelských leteckých útoků na Pásmo Gazy dodala italská firma Alenia Aermacchi, ovládaná skupinou Finmeccanica, izraelskému letectvu první dva cvičné letouny M-346. I španělský vývoz zbraní do Izraele se od roku 2008 zdvojnásobil.
Andrew Smith z britské Campaign Against Arms Trade řekl: „Dodávky zbraní nejsou pro Izrael významné pouze z vojenského hlediska, ale zároveň představují i silnou politickou podporu. Evropa musí využít svého vlivu za účelem usmíření obou stran a ne k přilévání oleje do ohně války a konfliktu. Okamžité embargo na veškerý obchod se zbraněmi mezi zeměmi EU a Izraelem a všemi ostatními stranami konfliktu je nezbytné chce-li EU hrát roli mírotvůrce a vyslat jasný signál, že nepodporuje kroky izraelské vlády a eskalaci konfliktu.“
Řada evropských zemí má dvoustranný vztah s Izraelem, kdy mnohé z nich izraelským firmám ročně zaplatí milióny eur za zbraně „vyzkoušené v bojových operacích.“ Stále pevnější vazby pak vznikají v oblasti bezpilotních letounů.
Například Španělsko koupilo bezpilotní letoun Searcher od firmy Israel Aerospace Industries (IAI). V roce 2005 udělilo britské Ministerstvo obrany firmě UAV Tactical Systems Ltd (U-TacS), společnému podniku mezi izraelskou zbrojařskou firmou Elbit Systems a její partnerskou společností Thales UK, zakázku na vývoj bezpilotního letounu Watchkeeper WK450, která nakonec dosáhla hodnoty 1 miliardy liber.
Giorgio Beretta z italské Rete Italiana per il Disarmo poznamenává: „Oceňujeme výzvu Federiky Morgherini, ministryně zahraničních věcí, všem stranám konfliktu k vyhlášení okamžitého příměří. V podobném duchu by italská vláda, která v tomto šestiměsíčním období předsedá Radě EU a je jedním z největších evropských vývozců zbraňových systémů do Izraele, měla ihned podpořit aktivity, jež povedou k vyhlášení embarga EU na dodávky zbraní a vojenského vybavení všem stranám konfliktu. Embargo by mělo sloužit ochraně civilního obyvatelstva a podpoře obnovení jednání.“
Výzvu podepsali:
Bremen Foundation for Arms Conversion and Peace Research (Německo)
Campaign Against Arms Trade (Spojené království)
Centre Delàs for Peace Studies (Španělsko)
Group Switzerland Without an Army – GSoA (Švýcarsko)
Stop Wapenhandel (Nizozemsko)
Rete Italiana per il Disarmo (Itálie)
Inštitút ľudských práv (Slovensko)
NESEHNUTÍ Brno (Česká republika)
Norwegian Peace Association (Norsko)
Kontakt pro Českou republiku:
Peter Tkáč
736 704 785
peter@nesehnuti.cz
NESEHNUTÍ Brno
http://zbrane.nesehnuti.cz/
V Česku je mnoho jídelen, které se snaží vařit zdravě, kvalitně a chutně. Stávající legislativa jim to ale spíše komplikuje, než aby pomáhala. Povinný spotřební koš, který je součástí vyhlášky 107/2005 Sb., o školním stravování, stanovující množství některých potravin ve školní stravě, vznikl už v roce 1993.
Je nutné modernizovat vyhlášku o školním stravování, zrušit zastaralý spotřební koš a nahradit ho regulací, která umožní jídelnám flexibilitu v sestavování jídelníčku a zároveň zajistí zdravou a pestrou stravu dostupnou všem.
Školní stravování potřebuje investici – do platů personálu, do technologií, do lepšího systému. Jen kvalifikovaný a motivovaný personál v moderně vybavené kuchyni může dětem zajistit pestřejší a zdravější stravu. Jde ale o investici, která se mnohonásobně vrátí na budoucí zdravé populaci.
“Neexistuje systém povinného celoživotního vzdělávání personálu školních jídelen, který by zvyšoval jejich nutriční gramotnost a dovednosti v rámci kulinářských technik (a využívání moderních varných technologií, případně zbožíznalství.)” Máme to na talíři a není nám to jedno