V roce 2013 se v Brně začaly pravidelně setkávat veganské rodiny. Smyslem těchto setkání byla výměna zkušeností a informací mezi rodiči (těmi, kteří své děti vegansky vychovávají už několik let, ale i těmi, kterým se děti právě narodily) a vzájemná podpora ve společnosti, která většinově veganské stravování, a to obzvlášť u dětí, zatím nepřijímá. Některé z těchto rodin vám představuje tato brožura.
Na jejich příbězích je vidět, že veganské rodiny nejsou všechny stejné. K veganství přistupují z různých stran a mají ho spojené s rozmanitými myšlenkovými východisky. Všechny ale spojuje snaha nepodílet se na utrpení zvířat.
Veganské děti tak nenajdete jen v zahraničí, ale i v České republice. A i když o nich v médiích jednou za čas najdeme články skandalizujícího typu (často bez bližších informací o případu), jsou české veganské děti zdravé a dobře prospívají.
Zdravotní problémy dětí byly naopak mnohdy jedním z důvodů, proč se jejich rodiče pro veganské stravování rozhodli. Představíme vám i rodinu, která vegansky žije už po několik generací. Vychovávat děti vegansky často není pro rodiče snadné, a to právě kvůli tlaku společnosti, která má o veganství (obzvlášť u dětí) nedostatek informací a její představy jsou často velmi zkreslené. To dokazuje i příběh Sonii, jejíž rodina byla kvůli veganství anonymně udána na Oddělení sociálně právní ochrany dětí.
K veganství se bohužel skepticky staví i velká část českých lékařů a lékařek, a to navzdory řadě zahraničních výzkumů a oficiálních stanovisek odborných organizací, které veganství považují za zdravý způsob stravování.
Možná i proto se někteří čeští veganští rodiče rozhodli své příběhy nezveřejňovat, i když existují. O to více děkujeme těm, které se o svůj příběh podělili a pomohli tak tomu, že české veganské děti přestaly být neviditelné.
Infomateriál Veganství máme v rodině ke stažení v PDF zde
