Soud: brněnský magistrát opět porušil zákon
Magistrát města Brna prohrál další soud s ekologickou organizací. Krajský soud vyhověl žalobě NESEHNUTÍ a zrušil rozhodnutí Magistrátu města Brna, kterým daly jeho úřednice souhlas s výstavbou ubytoven a bytových domů v Brně — Líšni, které měl padnout za oběť borovicový háj na ul. Horníkova. NESEHNUTÍ ve své žalobě upozornilo mj. na skutečnost, že plán na výstavbu bytového komplexu je v rozporu s platným územním plánem a navíc neprošel procesem zjišťovacího řízení dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Proti záměru pokácet na čtyři sta stromů protestovaly formou petice i stovky místních občanů i dřívější vedení líšeňské radnice.
Na konci roku 2006 oznámila firma QARY, s. r. o. stavebnímu úřadu v Líšni svůj záměr postavit v této brněnské městské části bytové domy a ubytovny na ul. Horníkova. V důsledku výstavby komplexu měla být zastavěna plocha, která tvoří jednu z mála zelených zón v dané oblasti a na které v současné době roste okolo čtyř set dřevin, ke kterým přiléhá i dětské hřiště, pískoviště a škola (viz _fotografie místa <http://nesehnuti.cz/foto/2009/stromy/>_). Projekt výstavby počítá s vykácením borovic na celkové ploše 1 200 m2 a 4 ks bříz. Proti likvidaci zeleně se postavili místní občané a občanky, kteří posílali své nesouhlasné připomínky jak líšeňskému stavebnímu úřadu, tak apelovali na vedení radnice, aby realizaci projektu zabránilo. „/Vadilo nám, že stavební úřad o snaze zlikvidovat borovicový háj neinformoval nejen veřejnost, ale ani tehdejší vedení radnice/“, popisuje začátek kauzy Miroslav Doležel z Líšně. „/Stavební úřad zamítl připomínky občanů i radnice upozorňující na fakt, že plánované kácení stromů a výstavba je v rozporu nejen se zájmem občanů, ale i s řadou zákonů. A následně celý projekt povolil“,/ dodává Doležel žijící v sousedství plánované stavby. Stavební úřad navíc v začátku územního řízení porušil zákon tím, že neoznámil zahájení řízení občanskému sdružení NESEHNUTÍ ani toto sdružení neseznámil s některými součástmi dokumentace, přestože mu to zákon ukládá. Odvolání proti výstavbě podalo také tehdejší vedení líšeňské radnice, které iniciovalo i přezkoumání případu Jihomoravským krajským úřadem, který na začátku roku 2008 mj. konstatoval, že vydané souhlasné územní rozhodnutí je „/…nezákonné, neboť bylo vydáno v rozporu s ustanoveními stavebního zákona…jakož i v rozporu s ustanoveními správního řádu/“. Následnou právní bitvu, kdy se k případu vyjadřoval jednak krajský úřad, líšeňská radnice, sdružení NESEHNUTÍ i investor ukončilo Ministerstvo pro místní rozvoj. To sice uznalo, že v průběhu povolování stavby došlo k pochybením, ale dalo přednost ochraně „dobré víry“ investora v zákonnost a kladné územní rozhodnutí potvrdilo. Poslední instancí, která v dané situaci mohla ochránit práva občanů i dodržování zákonů při rozhodování líšeňského stavebního úřadu a Magistrátu města Brna, se tak stal soud, na který se obrátilo sdružení NESEHNUTÍ (text žaloby k dispozici _zde <http://aa.ecn.cz/img_upload/67fc87870d57d5b3a63ce8985bb216ef/KS_zaloba_uzemko_Lisen_241007.doc>_). „/Žaloba byla podána zejména z důvodu nezákonných omezení procesních práv sdružení NESEHNUTÍ – nepřípustné omezení šíře námitek proti územnímu rozhodnutí, rozporu územního rozhodnutí s územním plánem a neprovedení ani zjišťovacího řízení EIA./“ říká právnička Sandra Podskalská z AK Šikola.
V době, kdy celý případ zkoumal soud, bylo na žádost investora zahájeno další řízení, tentokráte přímo o povolení kácení stromů na ul. Horníkova. Přestože úřad informoval účastníky řízení (vč. NESEHNUTÍ a ČSOP Veronica), že k projektu se budou moci vyjádřit ve stanovené lhůtě po 12. 4., dne 25. 3. doručil sdružení NESEHNUTÍ dopis, že své připomínky musí podat nejpozději do 3. 4. (na prostudování dokumentace tak úřad vyčlenil pouhých 7 pracovních dní). Když se dne 27. 3. dostavil zástupce NESEHNUTÍ na stavební úřad, aby si prostudoval podklady k řízení, bylo mu sděleno (a je zaprotokolováno), že projektová dokumentace k případu mu nemůže být ukázána, neboť odpovědná „…/pracovnice má řádnou dovolenou a klíče od skříně, kde je spis uložen má u sebe na dovolené/“.
Dne 30. 3. 2009 zveřejnil na svém webu Krajský soud v Brně _rozsudek <http://aa.ecn.cz/img_upload/67fc87870d57d5b3a63ce8985bb216ef/ROZSUDEK_30Ca_291_2007_8.pdf>_, kterým zrušil pro vady řízení souhlasné stanovisko brněnského magistrátu k územnímu rozhodnutí. Přestože platné územní rozhodnutí je nezbytnou podmínkou pro další návazná řízení, vydal dne 15. 4. 2009 stavební úřad v Líšni souhlas s kácením dřevin kvůli stavbě, jejíž územní rozhodnutí není pravomocné. Zástupce investora také navštívil sdružení NESEHNUTÍ a přemlouval (marně) jeho zástupce, aby se vzdal práva na odvolání proti nezákonnému povolení kácení dřevin.
„/Vývoj kauzy je doslova prošpikován nezákonnostmi ze strany líšeňského úřadu i brněnského magistrátu a zákulisními jednáními investora. Lze jen spekulovat o důvodech, proč úřad ve snaze vyjít vstříc soukromé firmě, opomíjí veřejný zájem, názor občanů i platné zákony/“, komentuje kauzu Milan Štefanec z NESEHNUTÍ. „/Je s podivem, že úřednicím odboru územního a stavebního řízení magistrátu prochází u jejich nadřízených jedna prohraná žaloba za druhou. Nekvalita jejich práce nejen narušuje důvěru občanů v ochranu práva, ale na //nákladech soudního řízení //které magistrát musí za prohrané spory platit, stojí občany také nemalé peníze/“, dodává Štefanec, který takto upozorňuje na skutečnost, že soudy v poslední době pro nezákonnost zrušily řadu rozhodnutí magistrátu týkajících se ekologicky problematických staveb (Nákupní centrum Královo Pole, Kaufland Židenice, Hobby market Ivanovice, odsun vlakového nádraží).
Další informace:
Milan Štefanec, NESEHNUTÍ (605 239 579), Miroslav Doležel (723 885 150), Sandra Podskalská, právnička (775 154 082)
V Česku je mnoho jídelen, které se snaží vařit zdravě, kvalitně a chutně. Stávající legislativa jim to ale spíše komplikuje, než aby pomáhala. Povinný spotřební koš, který je součástí vyhlášky 107/2005 Sb., o školním stravování, stanovující množství některých potravin ve školní stravě, vznikl už v roce 1993.
Je nutné modernizovat vyhlášku o školním stravování, zrušit zastaralý spotřební koš a nahradit ho regulací, která umožní jídelnám flexibilitu v sestavování jídelníčku a zároveň zajistí zdravou a pestrou stravu dostupnou všem.
Školní stravování potřebuje investici – do platů personálu, do technologií, do lepšího systému. Jen kvalifikovaný a motivovaný personál v moderně vybavené kuchyni může dětem zajistit pestřejší a zdravější stravu. Jde ale o investici, která se mnohonásobně vrátí na budoucí zdravé populaci.
“Neexistuje systém povinného celoživotního vzdělávání personálu školních jídelen, který by zvyšoval jejich nutriční gramotnost a dovednosti v rámci kulinářských technik (a využívání moderních varných technologií, případně zbožíznalství.)” Máme to na talíři a není nám to jedno