V roce 2015 byly z České republiky vyvezeny zbraně a vojenský materiál za 15,1 miliard korun. Hodnoty vývozů do jednotlivých zemí jsou uvedeny ve výroční zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu. Avšak v polovině května vydaná zpráva Evropské unie o exportu z členských zemí ukazuje u 16 odběratelů českých zbraní odlišné hodnoty v porovnání se statistikami českého ministerstva. Tyto rozdíly vrhají stín pochybností na celý proces kontroly exportu českých zbraní.
Přestože hodnoty vojenského materiálu, který Česká republika vyvezla v roce 2015, jsou známé od srpna 2016 z Výroční zprávy o kontrole vývozu vojenského materiálu publikované Ministerstvem průmyslu a obchodu, Výroční zpráva EU o exportu vojenského materiálu z členských států z 16. května 2017 přináší oproti očekávání nové informace. Hodnoty exportu poskytnuté Evropské unii Českou republikou a hodnoty udávané ve zprávě MPO se totiž liší.
Ze 101 států, kam Česká republika vyvezla v roce 2015 zbraně a vojenský materiál, se hodnoty dle zpráv EU a MPO liší v 16 případech (viz graf v odkazu). Největší rozpor mezi uváděnými čísly můžeme pozorovat v případě Nigeru a Spojených arabských emirátů, kde rozdíl dosahuje 1,9 milionu a 1,79 milionu eur. Pochybnosti o relevanci dat vzbuzují také rozdíly v exportech do Vietnamu, Izraele, Jordánska, Egypta nebo Indonésie. Všechny tyto země jsou problematické z hlediska ochrany lidských práv svého obyvatelstva.
„To, že obě zprávy ukazují rozdílná data, vrhá stín pochybností na celý proces kontroly exportu vojenského materiálu. Ten zjevně není schopen produkovat koherentní čísla. Vědí vůbec odpovědné orgány kolik zbraní se z České republiky vyvezlo a kde skočily?” komentuje Peter Tkáč z NESEHNUTÍ.
Vývoz vojenského materiálu a zbraní z České republiky do zemí autoritářských režimů a do oblastí konfliktů je hlavní výtkou aktivistů a aktivistek, kteří v minulém týdnu v Brně protestovali proti zbrojařskému veletrhu IDET. Zbrojařský veletrh by podle nich neměla organizovat firma patřící městu Brnu, jak je tomu nyní, protože jsou na něm domlouvány obchody se zbraněmi do zemí problematických z lidskoprávního hlediska. Letos se zbrojařského veletrhu zúčastnily delegace z Egypta, Turecka, Kazachstánu, Brazílie, Filipín nebo Rwandy. Otevřený dopis proti konání veletrhu pod hlavičkou městské firmy je možné podepsat na www.stopidet.cz.
Kontakty:
Peter Tkáč, NESEHNUTÍ, peter@nesehnuti.cz
Hana Svačinková, NESEHNUTÍ, hana.svacinkova@nesehnuti.cz
Více informací o problematice vývozu českých zbraní na http://zbrane.nesehnuti.cz
V Česku je mnoho jídelen, které se snaží vařit zdravě, kvalitně a chutně. Stávající legislativa jim to ale spíše komplikuje, než aby pomáhala. Povinný spotřební koš, který je součástí vyhlášky 107/2005 Sb., o školním stravování, stanovující množství některých potravin ve školní stravě, vznikl už v roce 1993.
Je nutné modernizovat vyhlášku o školním stravování, zrušit zastaralý spotřební koš a nahradit ho regulací, která umožní jídelnám flexibilitu v sestavování jídelníčku a zároveň zajistí zdravou a pestrou stravu dostupnou všem.
Školní stravování potřebuje investici – do platů personálu, do technologií, do lepšího systému. Jen kvalifikovaný a motivovaný personál v moderně vybavené kuchyni může dětem zajistit pestřejší a zdravější stravu. Jde ale o investici, která se mnohonásobně vrátí na budoucí zdravé populaci.
“Neexistuje systém povinného celoživotního vzdělávání personálu školních jídelen, který by zvyšoval jejich nutriční gramotnost a dovednosti v rámci kulinářských technik (a využívání moderních varných technologií, případně zbožíznalství.)” Máme to na talíři a není nám to jedno
