Tisková zpráva NESEHNUTÍ ze dne 25. srpna 2020
Organizace NESEHNUTÍ vydává publikaci Pod lupou: regulace sexismu v reklamě, ve které analyzuje postup úřadů při posuzování sexistické reklamy. V období 2013 – 2018 uložily krajské živnostenské úřady, které mají dohled nad většinou typů sexistické reklamy (kromě televizní a rozhlasové) na starosti, 21 pokut, přičemž nejvyšší pokuta činila 80 tisíc korun. Úřady však nepostupují jednotně – reklama, kterou jeden úřad vyhodnotil jako nezákonnou, by v jiném kraji mohla být posouzena jako nezávadná.
Organizace NESEHNUTÍ v publikaci Pod lupou analyzuje rozhodování krajských živnostenských úřadů v oblasti sexistické reklamy. Krajské živnostenské úřady (KŽÚ) obdržely v letech 2013-2018 celkem 57 podnětů, ve kterých si veřejnost stěžovala na sexistickou reklamu. Nejvíce podnětů, celkem 22, obdržel Magistrát města Prahy, oproti tomu Krajský úřad Karlovarského kraje neobdržel v oblasti sexismu v reklamě žádný podnět. Sexismus byl z diskriminačních důvodů zdaleka nejčastějším typem stížnosti – vedle 57 sexistických reklam se v našem vzorku objevily pouze tři reklamy, u kterých si lidé stěžovali na něco jiného než sexismus.
KŽÚ za sledované období uložily 21 pokut. Kdybychom sečetli výši všech pokut, dostaneme částku 573 500 korun. Nejvyšší pokutu zaplatila brněnská společnost Zastavárna Index. Poprvé se zastavárna prohřešila v roce 2016 a obdržela pokutu 50 tisíc korun, o rok později ji úřad kontroloval znovu a udělil pokutu 80 tisíc korun. „Reklama na Zastavárnu je typických příkladem principu ‘sex sells’, tedy využití odhaleného lidského těla k upoutání pozornosti. Žena v reklamě vystupuje jako objekt sloužící k pohledu druhých a nemá žádnou souvislost s produktem. Používání ženského těla jako pouhého lákadla vede k tomu, že v naší společnosti máme tendenci vnímat ženy spíše jako objekty pro druhé než jako samostatné subjekty s vlastní vůlí,“ zhodnotila Eva Bartáková z NESEHNUTÍ.
Organizace NESEHNUTÍ tak svou analýzou potvrdila zjištění Veřejné ochránkyně práv z předloňského roku, že KŽÚ postupují při posuzování sexistických reklam nejednotně. „Ukázalo se, že velmi podobné reklamy jsou různými úřady posuzovány různě. Například slogan o přeřezávání ve spojení s odhaleným ženským tělem považoval jeden krajský živnostenský úřad za problematický, zatímco druhý jej ve velmi podobné reklamě posoudil jako nezávadný,“ doplnila Petra Havlíková z NESEHNUTÍ.
Úřady také nevyužívají možnost zahájit řízení na základě vlastního šetření, tedy zkontrolovat reklamu, kterou jejich úřednice a úředníci zahlédli třeba na cestě do práce nebo jim přišla e-mailem. Za celých šest let byla tato možnost využita jen 5krát, z toho 4krát ji využil Krajský živnostenský úřad Jihomoravského kraje.
V publikaci uvádíme také doporučení jak pro Krajské živnostenské úřady, tak pro jejich nadřízený orgán, tedy Ministerstvo průmyslu a obchodu. Doporučujeme úřadům více využívat zvláštní opatření, které jim umožňuje nezákonnou reklamu ukončit nebo odstranit, protože cílem je, aby ve veřejném prostoru bylo co nejméně sexistických reklam. Ministerstvu doporučujeme zvážit kompletní změnu koncepce zákona o regulaci reklamy tak, aby se nezaměřoval jen na podnikající subjekty a reguloval všechnu reklamu (například i reklamu vzdělávacích institucí, které jsou nyní v této oblasti nepostižitelné).
Obecně pak upozorňujeme na nutnost zabývat se reklamou v online prostoru a na sociálních sítích, kde se v současnosti objevuje nejvíce reklamy, tu je zároveň těžké regulovat, protože bývá jen krátkodobá (v Instagramových stories bývá přítomna jen 24 hodin a přitom může zasáhnout tisíce uživatelů) a často je obtížné dohledat, kdo reklamu zadal.
Přílohy:
Reklamy posuzované krajskými živnostenskými úřady
Publikace Pod lupou: regulace sexismu v reklamě
Kontakty:
Eva Bartáková, koordinátorka, eva@nesehnuti.cz
Petra Havlíková, koordinátorka, petra@nesehnuti.cz
