Dnes ráno v Komínském lomu proběhlo místní šetření v rámci územního řízení, které se týká plánované výstavby několika objektů v areálu tohoto významného krajinného prvku. Dvě desítky místních občanů důrazně vyjadřovaly své obavy z projektů, které se firma Silniční stavitelství Brno opakovaně snaží proti jejich vůli prosadit. V březnu t. r. to byl projekt na výstavbu betonárny o kapacitě 20 m3/h, v současné době probíhá územní řízení na stavbu, jejíž součástí mají být i rozsáhlé plochy pro skladování stavební suti a dalších stavebních materiálů. Navíc již v současné době se v areálu firmy a významného krajinného prvku Komínský lom nalézá černá skládka odpadních materiálů.
V březnu t. r. předložila firma SiS Brno – silniční stavitelství s. r. o. (zastoupená jednatelem a ředitelem společnosti Stanislavem Cíglerem) projekt na výstavbu betonárny produkující 20 m3 betonu za hodinu. Výroba měla být postavena v těsné blízkosti významného registrovaného krajinného prvku Komínský lom a v sousedství obytných domů a kvůli její realizaci měly být káceny vzrostlé stromy. Přesto investor v dokumentaci uvádí, že „Celá stavba je typická ekologická stavba, jejímž základním smyslem je zlepšit v dané oblasti stav životního prostředí…“ Proti výstavbě průmyslového objektu se zdvihl velký odpor místních občanů, kteří zorganizovali i protestní petici. NESEHNUTÍ, které bylo stavebním úřadem v Komíně protizákonně vynecháno jako účastník územního řízení, podalo stížnost na nadřízený orgán (Magistrát města Brna), který následně uznal jeho právo se správního řízení účastnit. Reakcí na odpor veřejnosti byla i dodatečná výzva stavebního úřadu investorovi, aby k plánům na stavbu betonárny doplnil vyjádření hygienické stanice a výsledek zjišťovacího řízení z odboru životního prostředí krajského úřadu. Na základě těchto požadavků nakonec investor od projektu ustoupil a v médiích se objevila zpráva, že již žádnou betonárnu stavět nechce a že to vlastně jen chtěl zkusit, jestli to projde.
V září t. r. opět tentýž investor podal žádost o udělení územního rozhodnutí na stavby v areálu Komínského lomu. Tentokrát součástí projektu není výstavba betonárny, ale velká část pozemku lomu by měla být využívána jako „dočasné skladové plochy pro stavební materiál“. V průběhu dnešního místního šetření, kterého se zúčastnili zástupci veřejnosti, ekologických sdružení a některých dotčených orgánů státní správy vyšlo najevo, že uvedené prostory mají sloužit k dovozu odpadních stavebních materiálů (drcené panely, stavební suť aj.) a že mají být na místě ještě dodatečně zpracovávány. Obhlídkou dané lokality navíc bylo zjištěno, že již nyní se zde nachází nepovolená skládka odpadu a stavební sutě. „V dokumentaci k projektu se cudně mluví pouze o dočasném skladování stavebního materiálu. Z dnešního jednání ale vyplynulo, že zde má vzniknout jakási trvalá skládka stavebního odpadu, který se sem má svážet z okolí a navíc se zde má i zpracovávat.“ komentuje výsledky místního šetření Milan Štefanec z NESEHNUTÍ a dodává: „Chápu obavy místních občanů ze zhoršení kvality bydlení a navíc si myslím, že v lokalitě registrovaného významného krajinného prvku nemá podobná stavba co dělat.“
NESEHNUTÍ Brno společně s přítomnými občany a některými dotčenými institucemi (např. Krajská hygienická stanice) podalo dnes na ÚMČ Brno-Komín několik připomínek a námitek k projednávanému projektu a očekávají konečné rozhodnutí stavebního úřadu. „Projektová dokumentace předložená investorem neodpovídá jeho skutečnému záměru, chybí v ní údaje o množství a druhu skladovaného materiálu, nárůstu dopravy a navíc obsahuje zastaralá vyjádření dotčených státních orgánů a institucí. Myslím si, že by stavební úřad měl pro závažné nedostatky celé územní řízení zrušit.“ říká Jiří Koželouh z NESEHNUTÍ.
Bližší informace:
Milan Štefanec, 605 239 579
Jiří Koželouh, 723 559 495
Další kontakty:
Ivana Grünová, místní občanka a účastnice územního řízení, tel.: 737 882 720
Ing. arch. Jiří Půža, vedoucí stavebního úřadu, tel.: 541 428 165
V Česku je mnoho jídelen, které se snaží vařit zdravě, kvalitně a chutně. Stávající legislativa jim to ale spíše komplikuje, než aby pomáhala. Povinný spotřební koš, který je součástí vyhlášky 107/2005 Sb., o školním stravování, stanovující množství některých potravin ve školní stravě, vznikl už v roce 1993.
Je nutné modernizovat vyhlášku o školním stravování, zrušit zastaralý spotřební koš a nahradit ho regulací, která umožní jídelnám flexibilitu v sestavování jídelníčku a zároveň zajistí zdravou a pestrou stravu dostupnou všem.
Školní stravování potřebuje investici – do platů personálu, do technologií, do lepšího systému. Jen kvalifikovaný a motivovaný personál v moderně vybavené kuchyni může dětem zajistit pestřejší a zdravější stravu. Jde ale o investici, která se mnohonásobně vrátí na budoucí zdravé populaci.
“Neexistuje systém povinného celoživotního vzdělávání personálu školních jídelen, který by zvyšoval jejich nutriční gramotnost a dovednosti v rámci kulinářských technik (a využívání moderních varných technologií, případně zbožíznalství.)” Máme to na talíři a není nám to jedno