Některé úřady brněnských městských částí a jejich stavební úřady porušují zákon – zamezují veřejnosti účastnit se správních řízení týkajících se životního prostředí. Tím úřady podle názoru ekologů a právníků porušují zákony. Za nesprávné aktuálně označil jednání úředníků i krajský soud, když dal za pravdu občanskému sdružení NESEHNUTÍ ve sporu s Magistrátem města Brna (MMB). Žalobu podalo NESEHNUTÍ s pomocí Ekologického právního servisu (EPS) v roce 2002 a týkala se ignorování zákonů při posuzování výstavby známého hypermarketu Carrefour – Královo Pole. V současné době se NESEHNUTÍ angažuje v několika dalších brněnských případech, kde je postoj úřadů stejný.
Podle zákona o ochraně přírody a krajiny mají občanská sdružení za splnění několika podmínek právo účastnit se správních řízení (například územních či stavebních), v nichž jsou nějakým způsobem dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny. „Přes toto naše právo se dnes a denně setkáváme s tvrzením, že účastníky řízení nejsme,“ popisuje situaci na brněnských (zejména) stavebních úřadech Jiří Koželouh z NESEHNUTÍ. Stává se to přitom v případech, kdy zájmy přírody a krajiny jsou očividně dotčeny (záměr vyžaduje kácení dřevin, ovlivní krajinný ráz, zlikviduje biotopy chráněných živočichů a rostlin apod.). „Jde o nezákonné ‚silové řešení‘ – úřad tvrdí, že není dotčeno životní prostředí, argumentuje nicméně pouze obecným odkazem na stanoviska dotčených orgánů. Samotné znění stanovisek ani další informace z řízení sdružení nezpřístupní a na konkrétní věcné námitky sdružení nereaguje. Tím zabrání jakkoliv ovlivnit správní řízení a navíc sdružení účinně odřízne od informací (většina ÚMČ neposkytuje informace o běžících řízení ani podle informačních zákonů),“ říká Martin Fadrný z Ekologického právního servisu (EPS).
Aktuálně v této věci rozhodoval i Krajský soud v Brně. Ten rozsoudil ve prospěch NESEHNUTÍ spor s Magistrátem města Brna, ve kterém se sdružení dožadovalo revize postupu Odboru územního a stavebního řízení MMB a jeho podřízeného stavebního úřadu v Brně-Králově Poli. Jednalo se o případ výstavby známého hypermarketu Carrefour – Královo Pole. „Do územního řízení jsme tehdy nebyli vpuštěni, i když šlo o zlikvidování mokřadu s chráněnými druhy živočichů, zatížení prostředí vlivy dopravy a podobně,“ přibližuje tehdejší situaci Jiří Koželouh. „Stavba supermarketu dnes nemá územní povolení – územní řízení musí být obnoveno. Soud jasně řekl, že magistrát nebyl v právu, když vyloučil NESEHNUTÍ z řízení s tvrzením, že zájmy přírody nebudou dotčeny,“ říká Martin Fadrný, který žalobu vypracoval. „Tímto postupem poškodil nejen nás, ale i společnost Carrefour, jejíž investice se nyní vinnou úřadů nachází ve stavu právní nejistoty,“ upozorňuje Jiří Koželouh. „Podle rozsudku životní prostředí dotčeno bylo a nic na tom nemění ani kladná stanoviska dotčených orgánů ochrany přírody (ty pouze stanoví podmínky zásahu do životního prostředí). Nepostačí ani názor úřadu, že zásah do prostředí bude pouze pozitivní. Podle soudu ‚nelze připustit, aby takovéto hodnocení věci bylo apriori předjímáno bez toho, že by se k dané otázce mohly vyjádřit i subjekty, kterým zákon toto právo přiznává,‘ doplňuje Fadrný. Soudní spor však ještě není u konce – MMB podal proti rozhodnutí kasační stížnost.
Podobných překročení zákonů se však dopouštějí v současnosti i stavební úřady na jiných městských částech v Brně. Jedná se například o plánovanou výstavbu hypermarketu Kaufland v areálu bývalé továrny Lacrum v Brně – Židenicích. Zástupci NESEHNUTÍ bylo znemožněno nahlédnout do spisu k územnímu řízení a byl vykazován i z ústního jednání. Přitom stavební úřad ani nikdy nerozhodl o vyloučení NESEHNUTÍ z řízení, čímž porušil zákon. „Že opravdu jde v tomto řízení o ochranu přírody potvrdilo například pokácení 141 stromů na připraveném pozemku,“ popisuje kauzu Koželouh. Podobnou taktiku proti „neposlušným“ občanům zvolil i stavební úřad Brno-střed a snaží se zamezit NESEHNUTÍ vyjadřovat se v řízeních týkajících se plánované výstavby Hobby Marketu na Vídeňské ulici a obřího kancelářského komplexu (Office Parku) na ulici Heršpická. V obou případech samotní investoři přiznávají zvyšování dopravy a tím i zvyšování znečištění ovzduší a hluku v lokalitě. Všem uvedeným stavebním úřadům, ale i většině dalších je vlastní také okázalé ignorování povinnosti vůbec oznamovat zahajování řízení, které mají co dělat s životním prostředím, občanským sdružením, která je o to v souladu se zákonem předem požádala.
více informací:
Jiří Koželouh (NESEHNUTÍ) – 723 559 495
Martin Fadrný (EPS) – 775 154 079
V Česku je mnoho jídelen, které se snaží vařit zdravě, kvalitně a chutně. Stávající legislativa jim to ale spíše komplikuje, než aby pomáhala. Povinný spotřební koš, který je součástí vyhlášky 107/2005 Sb., o školním stravování, stanovující množství některých potravin ve školní stravě, vznikl už v roce 1993.
Je nutné modernizovat vyhlášku o školním stravování, zrušit zastaralý spotřební koš a nahradit ho regulací, která umožní jídelnám flexibilitu v sestavování jídelníčku a zároveň zajistí zdravou a pestrou stravu dostupnou všem.
Školní stravování potřebuje investici – do platů personálu, do technologií, do lepšího systému. Jen kvalifikovaný a motivovaný personál v moderně vybavené kuchyni může dětem zajistit pestřejší a zdravější stravu. Jde ale o investici, která se mnohonásobně vrátí na budoucí zdravé populaci.
“Neexistuje systém povinného celoživotního vzdělávání personálu školních jídelen, který by zvyšoval jejich nutriční gramotnost a dovednosti v rámci kulinářských technik (a využívání moderních varných technologií, případně zbožíznalství.)” Máme to na talíři a není nám to jedno