Dnes 14. listopadu podává občanské sdružení NESEHNUTÍ Brno s pomocí Ekologického právního servisu (EPS) žalobu na Magistrát města Brna (MMB). Důvodem žaloby je postup Odboru územního a stavebního řízení MMB, který v rozporu se zákonem znemožnil NESEHNUTÍ Brno přístup k informacím o správních řízeních týkajících se výstavby obřího nákupního centra Carrefour-Královo Pole v roce 2003. Z těchto řízení bylo NESEHNUTÍ nezákonně (což v srpnu t.r. potvrdil Krajský soud v Brně) odstaveno i přesto, že umístění se stavby se negativně podepsalo na životním prostředí v oblasti. Přesto se stavební úřad v Králově Poli i MMB snaží znemožnit nápravu a vytváří proti občanům účinnou informační blokádu.
V roce 2003 probíhalo územní a později i stavební řízení, která vedl stavební úřad v Brně Králově Poli. Řízení se týkala umístění dnes již stojícího hypermarketu Carrefour – Královo Pole do lokality, kde došlo ke konfliktu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Podle zákona 114/1992 Sb. tedy měla právo na účast v těchto řízeních i ekologická organizace NESEHNUTÍ. „Do územního řízení jsme tehdy nebyli vpuštěni, i když šlo o zlikvidování mokřadu s chráněnými druhy živočichů a rostlin či o zatížení prostředí vlivem zvýšené dopravy,“ přibližuje tehdejší situaci Milan Štefanec z NESEHNUTÍ.
MMB potvrdil nezákonný postup stavebního úřadu a spor skončil u Krajského soudu Brno, který dne 18. července rozhodl, že pravdu mělo NESEHNUTÍ a EPS. Soudní spor nyní pokračuje u Nejvyššího správního soudu, kam MMB podal kasační stížnost. Nicméně kasační stížnost nemá odkladný účinek a rozhodnutí soudu je pravomocné. „Stavební úřad se teď bude muset nějak právně vyrovnat se skutečností, že stojící stavba nemá územní povolení,“ říká právník Martin Fadrný z EPS. Postup stavebního úřadu a MMB tedy poškodil nejen zájmy životního prostředí, ale také investora stavby – Carrefour ČR.
Vzhledem k novému stavu věci požádalo NESEHNUTÍ v srpnu t. r. o informace o stavebním řízení a stavebním povolení na stavbu Carrefouru. Stavební úřad v Králově Poli žádost zamítnul a jeho rozhodnutí později potvrdil i magistrát. „Magistrát města Brna ve svém rozhodnutí nerespektoval platné zákony a postavil na hlavu i právo na informace, proto jsme neměli jinou možnost, než podat žalobu,“ říká Jiří Koželouh z NESEHNUTÍ.
„Úřady si z teoreticky možných výkladů zákona vybraly ten, který který jde jasně proti smyslu zákona. Výklad, který občanovi zcela znemožňuje vykonávat jakýkoliv efektivní dohled nad prací úřadů v těch případech, kdy má na výsledku věci sice zájem, ale není z různých důvodů účastníkem řízení,“ vysvětluje Martin Fadrný z EPS. „Zatímco zákon 106/1999 Sb. dává občanovi zcela výslovně možnost získat informace mimo jiné např. kopií ze spisu, úřady se raději řídí správním řádem nebo stavebním zákonem. Tyto předpisy ze 70tých let nepočítají s tím, že by kdokoliv měl mít právo nahlédnout úředníkům pod pokličku a poskytnutí informace ze spisu vážou na souhlas úřadu. Právní postup úřadu vede k absurditám – např. ani informace o datu, kdy stavební povolení nabylo právní moci, nebyla poskytnuta s odůvodněním, že se tato informace nachází ve – veřejnosti nepřístupném – spisu…“.
Praxe neposkytování informací se týká i řady dalších stavebních úřadů v Brně, odvolání proti jejich chybným rozhodnutím však vždy končí u Odboru územního a stavebního řízení MMB. Spolu s popsaným blokováním účasti občanských sdružení ve správních řízeních tímto úřady v Brně znemožňují veřejný dohled a ochranu životního prostředí.
Další informace:
Jiří Koželouh (NESEHNUTÍ Brno) – 723 559 495
Martin Fadrný (Ekologický právní servis) – 775 154 079
