Obnovu nelze chápat jen jako výměnu stromů nebo sečení trávy – jedná se o dlouhodobý proces, který spojuje praktické práce s budováním vztahu k místu. Dobrosad vzniká jako prostor, kde se učí odpovědnosti, sousedství, soběstačnosti i respektu k přírodě.
V obci Dobrá, ležící v podhůří Beskyd nedaleko Frýdku-Místku, se zrodil pozoruhodný projekt, který v sobě propojuje ekologickou obnovu, komunitní participaci, návrat tradičního sadaření a citlivou práci s krajinou. Dobrosad – jak zní název iniciativy – nevznikl na zelené louce, ale doslova vyrostl z kořenů historického obecního sadu, jehož minulost sahá do 50. let 20. století. Dnes se tento prostor znovu probouzí k životu díky úsilí místního obyvatelstva, odbornictva i zástupkyň a zástupců obce, kteří se rozhodli*y vrátit sad nejen do krajiny, ale především do života komunity.
Foto: Dobrosad (Markéta Jedličková, David Henrik, Obec Dobrá)
Cesta od nápadu k realizaci
Na první pohled by se mohlo zdát, že zanedbaný a zarostlý pozemek na okraji obce, který byl desítky let bez péče, nemá moc co nabídnout. Stromy napadené jmelím, neprůchodné houštiny náletových dřevin, prosychající koruny a ztráta původní struktury sadu působily jako obraz opuštění. Přesto právě v této zanedbanosti spatřily*i Markéta Kozlová, katechetka a Doberská rodačka, Markéta Jedličková, geografka se zápalem pro technologie, a Tomáš Berka, pedagog a předseda Komise pro životní prostředí v Dobré, příležitost – nikoliv k úplnému přetvoření místa, ale naopak k jeho pozvolné, respektující a komunitní obnově.
Myšlenka obnovit zanedbaný a hustě zarostlý sad se poprvé objevila v rámci návrhů do participativního rozpočtu obce v březnu 2023. Následně se projekt začal formovat během rozsáhlé plánovací fáze, která zahrnovala řadu konzultací s odbornictvem z různých oblastí – pomologie, ekologie, biologie, myslivosti i krajinářství. Právě díky těmto mezioborovým diskusím získal návrh jasnější kontury a realistický rámec. Výslednou podobu projektu pak podpořily*i občanky a občané Dobré v rámci veřejného hlasování, které se uskutečnilo na podzim téhož roku. Obecní parcela o rozloze 1,42 hektaru, vedená v katastru nemovitostí jako ovocný sad, se tak stává laboratoří krajinné regenerace a sociální inovace.
Foto: Dobrosad (Markéta Jedličková, David Henrik, Obec Dobrá)
Kořeny, které nezmizely
Záměr obnovy sadu vychází z vědomí historické kontinuity. První myšlenky na založení obecního ovocného sadu na lokalitě zvané Vrchy se objevily již v roce 1948. Realizace proběhla v následujících letech díky obrovskému nasazení místních dobrovolníků*ic, školní mládeže i členstva tehdejších spolků. Půda byla upravována ručně, výsadby probíhaly bez techniky a péče o sad se stala součástí místního veřejného života. Jak však ukazuje úryvek z pamětní knihy obce, postupem času zájem ochaboval, sad nebyl dostatečně chráněn před nelegální sklizní a absence systematické údržby vedla k jeho úpadku. Přesto si i po letech uchoval sad svůj potenciál – jak přírodní, tak kulturní – který dnes projekt Dobrosad rozvíjí.
Cílem iniciativy není pouze zkrášlení zanedbaného území, ale především vytvoření místa, které bude otevřeno všem obyvatelům a obyvatelkám obce bez rozdílu věku. Sad má sloužit jako prostor pro odpočinek, setkávání, vzdělávání i péči o krajinu. Obnovu nelze chápat jen jako výměnu stromů nebo sečení trávy – jedná se o dlouhodobý proces, který spojuje praktické práce s budováním vztahu k místu. Dobrosad vzniká jako prostor, kde se učí odpovědnosti, sousedství, soběstačnosti i respektu k přírodě. Rozhodně nejde o formální plnění dotačních podmínek, ale o pokus navrátit krajině její funkci a komunitě její smysl.
Foto: Dobrosad (Markéta Jedličková, David Henrik, Obec Dobrá)
Odborné vedení a respekt k místu
Revitalizace probíhá podle odborně navrženého harmonogramu. Úvodní fáze zahrnovala vyčištění území od náletových a plevelných dřevin, identifikaci perspektivních stromů z původní výsadby a navržení zásahů, které zohledňují jak ekologické hodnoty, tak rekreační potenciál místa. Projektový tým spolupracoval s pomologem Ing. Bc. Tonym Skřipčákem, který provedl situační zprávu s důrazem na záchranu starých a krajových odrůd. Zjištěno bylo, že mezi starými jabloněmi a slivoněmi se stále nachází stromy schopné plodit, které mají významnou kulturní i genetickou hodnotu. Část těchto stromů byla navržena k zachování, jiné byly ponechány jako torza sloužící hmyzu a ptákům.
V dalších etapách projektu dochází ke zřizování klidových zákoutí, instalaci jednoduchého mobiliáře a přírodních herních prvků pro děti. Zatím byly instalovány houpačky, herní lavičky a výhledový fotorám ve tvaru písmene D. Sad se tak postupně otevírá veřejnosti – nejen fyzicky, ale i symbolicky. Komunitní brigády, přednášky a workshopy jsou součástí širšího záměru vtáhnout obyvatelstvo do aktivní péče o místo. Tyto vzdělávací akce se odehrávají v prostoru místní hasičárny, přednášky jsou tématicky zaměřeny na zahradničení – roubování stromů nebo třeba představení starých krajových odrůd.
Foto: Dobrosad (Markéta Jedličková, David Henrik, Obec Dobrá)
Naposledy se beseda odehrála přímo v terénu, pomolog Tony Skřipčák procházel s účastníky sad a referoval o ozdravném řezu stromů. Na konkrétních stromcích a větvích vysvětloval, kdy, kde a jak prořezávat, a pokoušel se v tomto případě spíše dospělému obecenstvu přiblížit, jak poznat, co konkrétní strom potřebuje.
Markéta Jedličková prozrazuje další plánovanou událost, která se má odehrávat již v srpnu 2025 – ornitologickou procházku Dobrosadem. S panem Kondziolkou se účastníci a účastnice budou mít možnost podívat na ptactvo, které se usídlilo v budkách, jež vyrobily děti ze školní družiny. Terénní přednáška bude tentokrát vhodná jak pro děti, tak i dospělé.
Zatím se sad podařilo uklidit od náletových dřevin a řádně prořezat, jak ale Markéta Jedličková uvádí, je to práce, která průběžně bude pokračovat neustále. „Po posledních kroupách jsme museli opět dost popadaných větví odklízet, včetně vyvráceného stromu.“
Foto: Dobrosad (Markéta Jedličková, David Henrik, Obec Dobrá)
V sadu rovněž probíhá výsadba nových stromů, zejména odrůd, které jsou vhodné pro místní klimatické podmínky a mají vazbu na regionální tradice. Vysazovat se budou jabloně jako Moravská jadernička, Malinové holovouské, Královnino nebo Smiřické vzácné, ale i keře a byliny podporující opylovače. Cílem je vytvořit prostor, který nebude jen estetický, ale také ekologicky funkční. Výběr stromů měl v režii pomolog Tony Skřipčák, který spolupracoval s místním zahradníkem Čestmírem Ježem. Ve spolupráci se zástupci*kyněmi obce podali žádost o dotaci u Agentury ochrany přírody a krajiny, které bylo vyhověno a za finance byly zakoupeny stromky v zahradnictví v Raduni.
Místo, které učí
Sad má potenciál stát se takzvanou živou učebnicí. V plánu je umístění informačních tabulí s popisem druhů, významu biodiverzity nebo výsadby krajových odrůd. Sady podobného typu dnes opět získávají na významu – slouží jako místa praktického environmentálního vzdělávání, podpory opylovačů, zadržování vody v krajině i zvyšování potravinové suverenity. Jsou zde pořádány tématické přednášky, terénní vycházky a je zapojena místní škola s družinou. Zásadní však je, že v Dobrosadu nejde o importovaný model, ale o organický proces, který vychází z místního kontextu, historie a energie lidí, kteří zde žijí.
Foto: Dobrosad (Markéta Jedličková, David Henrik, Obec Dobrá)
Pěstujeme víc než jen stromy
Dobrosad tak přestává být pouze sadem a stává se příběhem o obnově, spolupráci a hledání nových forem soužití s krajinou. V krajině, která byla po desetiletí opomíjena, se dnes znovu pěstuje vztah, a to ke stromům, k půdě, k druhým lidem. Projekt ukazuje, že obnova krajiny nemusí být doménou velkých institucí, ale může vyrůstat zdola, z každodenní péče, z obyčejné sousedské spolupráce.
Foto: Dobrosad (Markéta Jedličková, David Henrik, Obec Dobrá)
Autorka Natalie Šindelářová je stážistka a dobrovolnice NESEHNUTÍ.
O autorce: Jsem Natál a studuji environmentální studia v Brně. Když zrovna nejsem v Opavě na zahrádce, nejradši vyrážím na hory. Na psaní článku o jabloňovém sadu v Dobré mě nejvíc bavilo objevovat komunitu lidí, která se kolem něj vytvořila. Sama se těším, že se brzy přihlásím na kurz řezu ovocných dřevin.
Více článků si přečtete na webových stránkách Moudrá města.
Chcete se zapojit jako autorstvo? Podívejte se na naše stránky nebo napište na bernardetab@nesehnuti.cz.
Text je výstupem projektu „Hlas mládeže pro spravedlivou a udržitelnou budoucnost“ podpořeného grantovou výzvou GearUP! spolufinancovanou Evropskou unií.
