Na Masarykově univerzitě jsem studovala psychologii v kombinaci s genderovými studii, na Univerzitě Karlově pak genderová studia v magisterském stupni. Celoživotně se zabývám propojováním psychologie a jiných pomáhajících profesí s feministickou perspektivou a také psychologií publika v online prostoru.
V NESEHNUTÍ působím jako koordinátorka propagačních aktivit se zaměřením právě na sociální sítě a plánování online kampaní a zároveň jsem členkou týmu F*ÉRA, který se snaží prostřednictvím vzdělávacích, kampaňových a dalších aktivit spoluvytvářet prostor pro změnu stereotypních představ nejen o roli žen a mužů ve společnosti. Má profese je mi koníčkem, kromě toho jsem však nadšenou cestovatelkou, chodkyní, pěstitelkou a obdivovatelkou rostlin všeho druhu v souladu s filozofií permakultury.

Moje vášeň pro ochranu přírody, zvířat a lidskoprávní témata sahají již do období základní školy, kdy jsem aktivně psala články o znečišťování přírody nebo dělala rozhovory s lidmi z místního zvířecího útulku. Na bakalářském studiu na VŠPJ v oboru Cestovní ruch jsem přičichla k managementu a marketingu, ale také k trvalé udržitelnosti. V navazujícím magisterském oboru Humanitní environmentalistika na FSS jsem se do témat životního prostředí již zcela ponořila.

Pro zahnání environmentálního žalu jsem po přestěhování z Třebíče do Brna rozjížděla svou aktivistickou dráhu jako dobrovolnice. Stala jsem se členkou Kolektivu pro zvířata, psala jsem občas do Sedmé generace, učila se organizátorství v Hnutí Brontosaurus, ale okem jsem dlouho házela po NESEHNUTÍ. To mě zaujalo svým širokým zaměřením na vše, co je důležité – lidská práva, práva zvířat a ochrana přírody. A tak jsem tu, v kolektivu, kterému není lhostejné bezpráví.

Ve svém zbývajícím volném čase nejraději hraji s přáteli deskové hry a většinou sama počítačové hry. Skoro denním chlebem jsou seriály a filmy, a to především v sci-fi a fantasy žánru. Ráda střídám koníčky, takže jednu chvíli se pokouším učit digitální kresbu, v druhé už maluju figurky z deskových her, ale nikdy nedomaluji celý set. Už asi 10 let jsem začátečnice na kytaru a nikdy nemám víc jak měsíční streak v Duolingu, kde se pokouším učit španělštinu. Co ale nevzdávám a z čeho mám pravidelně modřiny je roller derby, které hraji s nejlepším brněnským týmem Roller Derby Brno Freakshow.

Podílím se na aktivitách NESEHNUTÍ na podporu občanských a grassrootových iniciativ jak v ČR (Občanské oko), tak v zahraničí (Cesta iniciativy),
a na prosazování systémových změn chránících práva občanů a jejich možnost podílet se na rozhodovacích procesech. V minulosti jsem koordinoval vzdělávací projekt Česko-Slovenská škola občanské iniciativy. Pracuji i ve skupině Odzbrojovka a zastupuji NESEHNUTÍ v koalicích Social Watch a Česko proti chudobě. Na začátku devadesátých let jsem byl členem hnutí Levá alternativa, později koordinátorem regionálních projektů Hnutí Duha. Pracoval jsem ale také jako strojník čističky odpadních vod v továrně Zetor, sazeč učebnic v v nakladatelství Nová škola či jako poštovní doručovatel telegramů. V roce 1997 jsem spoluzakládal NESEHNUTÍ. Jsem také členem Amnesty International. Rád cestuji stopem především po zemích Balkánu, Kavkazu, střední Asie a Afriky.

Vystudovala jsem slovenský jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Prešovské univerzity, a později si k tomu přidala ještě sociální antropologii, gender studies a navazující magisterskou sociologii na Masarykově univerzitě. V rámci praxe jsem začala pracovat v neziskovém sektoru a aktivně se věnovat tématům genderové rovnosti. V NESEHNUTÍ pracuji v programu F:éra jako administrativní koordinátorka. Ve volném čase se, pokud zrovna necestuji po Evropě, věnuji svým dvěma kočkám, čtení komixů a kreslení.

K občanské angažovanosti jsem se dostala už na střední škole, když jsem se poprvé postavila na demonstraci Ogólnopolskiego Strajku Kobiet. Tehdy jsem ještě netušila, že mě aktivismus bude provázet i nadále – jako koordinátorku různých iniciativ i jako člověka, který věří, že na nespravedlnosti systému je třeba nahlas upozorňovat. PR jsem objevila během studijního pobytu v Portugalsku a zaujalo mě jako nástroj, který dokáže přetavit vizi v nástroj změny. Od té doby hledám způsoby, jak efektivně komunikovat myšlenky, na kterých mi záleží. Píšu, fotím, přednáším a snažím se v tom neustále zlepšovat.

Vedle práce v neziskovém sektoru se věnuji i autorské činnosti. Mojí alma mater je Katedra žurnalistiky a mediálních studií FSS MUNI a ve svých textech se zaměřuji především na témata sociálních nerovností, klimatické krize a nedostupného bydlení. Zkušenosti jsem sbírala mimo jiné při stáži v investigativní redakci, moje nejnovější články najdete mimo jiné v Deníku N. Když zrovna neťukám do počítače, potkáte mě v posilovně, v přírodě nebo s nosem zabořeným v knížce. Miluju jazyky a každou příležitost využívám k tomu, abych je rozvíjela v praxi. Zahraniční cesty pro mě nejsou jen odpočinkem, ale i zdrojem inspirace pro tvůrčí činnost a poznání nových perspektiv.

Jsem členkou programu Za práva zvířat, kde působím jako Koordinátorka kampaně Pestré jídelny. Vystudovala jsem počítačovou lingvistiku na Masarykově univerzitě - studium mi přineslo spoustu zkušeností, a taky částečné přestěhování se do Brna. No ale v tomhle oboru jsem neviděla tolik smyslu, a tak jsem hledala změnu a jsem moc ráda, že moje další kroky vedly právě do NESEHNUTÍ. Je pro mě radost pracovat v organizaci, ve které mají lidé podobně nastavené hodnoty a zájmy jako já a která pokrývá tolik rúznorodých a zároveň pro mě zásadních témat.

Jak už jsem psala, věnuju se hlavně koordinaci kampaně Pestré jídelny. Je to pro mě příležitost jak propojovat více oblastí, které se mě dotýkají - jako je posilování environmentální odpovědnost ve společnosti, zasazování se o práva zvířat a třeba taky neformální vzdělávání. Přála bych si, aby si děti vážily toho, co jí a aby se časem (nejen) skrze systémové změny podařilo zajistit to, že pro další generace nebude rostlinná strava ničím překvapivým a bude běžnou součástí školního stravování. 🙂

No a když zrovna nepracuju na kampani, tak mě můžete potkat v Brně na bluesových tančírnách, s šálkem masaly v čajovně nebo na vycházce v barefootech někde v přírodě… Hraju na flétnu v big bandu a občas taky fotomodelkuju a oboje mě dost nabíjí.