Podnětem NESEHNUTÍ, aby byl přezkoumán certifikát povolující stavbu ubytoven v Brně-Líšni, kterým padly za oběť čtyři stovky vzrostlých borovic, se líšeňský stavební úřad nebude zabývat. Řešení celého případu předal v těchto dnech Magistrátu města Brna. Svůj postup zdůvodnil mj. přiznáním, že není v personálních ani odborných silách úřadu se se složitou kauzou vypořádat. Porušení zákona stavebním úřadem v kauze pokácených borovic na ul. Horníkova konstatoval v tyto dny i Magistrát města Brna, když zrušil rozhodnutí stavebního úřadu, kterým tento odmítl poskytnou sdružení NESEHNUTÍ projektovou dokumentaci ke stavbě ubytoven. Magistrát města Brna konstatoval, že rozhodnutí stavebního úřadu je v rozporu s právními předpisy.
Ekologické sdružení NESEHNUTÍ se před několika dny obrátilo na různé státní instituce, aby prověřily postup úřadů v kauze plánované výstavby ubytoven v Brně-Líšni, kvůli kterým byl na konci června t. r. vykácen borovicový háj na ul. Horníkova. NESEHNUTÍ ve svých podáních argumentovalo, že úřady a instituce, které v této kauze vydaly zásadní povolovací rozhodnutí, svým konáním opakovaně porušily zákon a žádalo o provedení přezkumného řízení. Jednou z oslovených institucí byl i líšeňský stavební úřad, který vydal jak územní rozhodnutí na stavbu (platnost rozhodnutí zrušil soud svým rozsudkem ze dne 30. 3. 2009), tak povolení ke kácení dřevin. Stavební úřad ale žádost o přešetření případu a zahájení přezkumu předal svému nadřízenému orgánu, tedy brněnskému magistrátu. V dopise této instituci stavební úřad zdůvodňuje svůj postup mj. přiznáním: „S ohledem na složitost celé kauzy, že k dané otázce ještě neexistuje zatím žádná judikatura, která by upřesňovala postup stavebního úřadu, není v našich personálních ani odborných silách tento úkon provést“ (celý text dopisu stavebního úřadu je k dispozici ).
Sdružení NESEHNUTÍ také podalo na rozhodování brněnských úřadů i autorizovaného inspektora, který vydal certifikát na stavbu ubytoven dvě žaloby ke Krajskému soudu v Brně. Pro potřebu zpracování těchto žalob, si sdružení vyžádalo v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím od líšeňského stavebního úřadu projektovou dokumentaci na stavbu. Stavební úřad ale projektovou dokumentaci na stavbu sdružení poskytnout odmítl. NESEHNUTÍ považovalo postup úřadu za nezákonný a obrátilo se proto na Magistrát města Brna. Ten svým rozhodnutím dal NESEHNUTÍ za pravdu a konstatoval, že postup líšeňského úřadu byl v rozporu s právními předpisy a zrušil jeho platnost. Neposkytnutí informace je tak dalším rozhodnutím líšeňského úřadu, které bylo učiněno neplatným. „Práce líšeňského úřadu je dlouhodobě nekvalitní a v rozporu s platnými zákony. Nelze než souhlasit s přiznáním úřadu, že řešení celé kauzy je nad jeho odborné síly. Škoda jen, že si to pracovnice úřadu neuvědomily dříve, než jejich nekompetentním rozhodnutím padly za oběť čtyři stovky borovic,“ komentuje práci úřadu Milan Štefanec z NESEHNUTÍ. „Řešení celé kauzy už není jen řadový spor místních občanů s lokálním úřadem. Vzhledem k tomu, že se jím bude zabývat ministerstvo, inspekce životního prostředí, Nejvyšší správní soud a možná i soud ústavní, je na čase, aby začali jednat i představitelé města, kteří nesou politickou odpovědnost za práci úřadu“, dodává Štefanec.
Jedním z politiků, který již k případu poskytl své vyjádření, je náměstek Martin Ander. Náměstek brněnského primátora je zodpovědný za oblast rozvoje města, územní plánování i životní prostředí a byl jedním z adresátů protestních mailů, které do dnešního dne podepsalo více než 280 osob. Všem odesílatelům protestních mailů mj. napsal, že „…sdílím Vaše rozhořčení nad vzniklou situací, kdy byl v Líšni pokácen zdravý borovicový háj za právně nejasných okolností.“ Ve své odpovědi také uvádí, že podniká „…kroky k tomu, aby celá věc byla důkladně prošetřena a veškerá možná pochybení byla odhalena, včetně následného vyvození osobní zodpovědnosti“ a že „…vydal jsem pokyn k právnímu prověření postupu úřadů v celé záležitosti krok po kroku.“ Celý text odpovědi náměstka Andera je k dispozici ZDE.
„Povinností politiků je nezasahovat do věcného rozhodování úřadů a ctít jejich nezávislost. Stejně tak je ale jejich povinností aktivně jednat, když se ukáže, že úřady svými rozhodnutími obcházejí či porušují zákony a neplní svoji funkci, tedy chránit veřejný zájem a dodržování právních předpisů“, komentuje vyjádření primátorova náměstka Milan Štefanec.
Ekologické aktivnity NESEHNUTÍ jsou podporovány grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím
Nadace rozvoje občanské společnosti.
Milan Štefanec, NESEHNUTÍ (605 239 579)
Martin Ander, náměstek primátora pro rozvoj, ander.martin@brno.cz, tel.: 542 172 455
Eva Jagošová, vedoucí stavebního úřadu v Brně-Líšni, jagosova@brno-lisen.cz, tel.: 544 424 870
V Česku je mnoho jídelen, které se snaží vařit zdravě, kvalitně a chutně. Stávající legislativa jim to ale spíše komplikuje, než aby pomáhala. Povinný spotřební koš, který je součástí vyhlášky 107/2005 Sb., o školním stravování, stanovující množství některých potravin ve školní stravě, vznikl už v roce 1993.
Je nutné modernizovat vyhlášku o školním stravování, zrušit zastaralý spotřební koš a nahradit ho regulací, která umožní jídelnám flexibilitu v sestavování jídelníčku a zároveň zajistí zdravou a pestrou stravu dostupnou všem.
Školní stravování potřebuje investici – do platů personálu, do technologií, do lepšího systému. Jen kvalifikovaný a motivovaný personál v moderně vybavené kuchyni může dětem zajistit pestřejší a zdravější stravu. Jde ale o investici, která se mnohonásobně vrátí na budoucí zdravé populaci.
“Neexistuje systém povinného celoživotního vzdělávání personálu školních jídelen, který by zvyšoval jejich nutriční gramotnost a dovednosti v rámci kulinářských technik (a využívání moderních varných technologií, případně zbožíznalství.)” Máme to na talíři a není nám to jedno