Tisková zpráva NESEHNUTÍ ze dne 22.února 2011
NESEHNUTÍ usiluje v rámci kampaně Brno v akci o pestrou a hustou síť obchodů ve městě. Cílem kampaně je nastavení férových pravidel pro rozvoj všech formátů maloobchodu ve městě. Klíčovým nástrojem pro podporu pestré a husté sítě obchodů je podle NESEHNUTÍ územní plán. NESEHNUTÍ prosazuje prostřednictvím tzv. zástupce veřejnosti taková opatření v územním plánu, která podpoří vznik obchůdků v docházkové vzdálenosti pro oybatele a obyvatelky Brna. Zástupce veřejnosti NESEHNUTÍ a další vystoupí se svými požadavky na veřejných projednáních, která Statutární město Brno pořádá pro Brňany 22. a 23. února vždy od 17.00 v sále Břetislava Bakaly v Brně na Žerotínově náměstí.
„Radnice má studie, které dokládají, že v letech 2006 – 2009 zmizelo z města 500 obchodů. Zároveň má výzkum, který dokládá, že 68% obyvatel města si nová nákupní centra již nepřeje. Město musí v souvislosti s expanzí a koncentrací nákupních center řešit dopravní problémy, přichází záborem zemědělského půdního fondu o kvalitní půdu a kácením o stromy a v jednom případě o významný přírodní prvek ve městě. Malí obchodníci nemají od radnice žádné signály, že by stála o jejich zachování nebo dokonce rozvoj. K nákupním centrům je naopak nadmíru vstřícný jak územní plán, tak městské investice do řešení sítí, dopravy,“ shrnuje důvody ustanovení zástupce veřejnosti koordinátorka kampaně Brno v akci Hana Chalupská.
„Na konci roku 1998 byla u jižní hranice města otevřena Olympia a Avion Shopping Park. V roce 1999 se zvýšila automobilová doprava v tomto sektoru oproti roku 1998 o 50% (30 000 aut za den). 45% automobilů bylo z Brna, 55% z regionu. Rozšiřování těchto nákupních center pokračovalo i v dalších letech a to i na území městské části Brno-jih. Tři varianty konceptu počítají s dalšími plochami na jihu v tak velkém rozsahu ploch, která zabírají již stávající nákupní centra. Z průzkumu Magistrátu města Brna vyplývá, že 41 % obyvatel města Brna chybí pouze menší specializovaná prodejna, menší samoobsluha či večerka, 27 % obyvatel zkoumaných brněnských městských částí nechybí žádný další obchod. Malé obchody „na rohu“ zanikají a lidé jezdí nakupovat přes celé město,“ hodnotí problematiku nákupních center v Brně z řady studií Jiří Koželouh z NESEHNUTÍ.
„Naši kampaň za podporu rozvoje pestré a husté sítě obchodů podpořilo prostřednictvím petice více než 4600 občanů. Kampaň podporuje i maloobchodní síť Brněnka a BACOM, nevládní organizace a občanské iniciativy, významné osobnosti z vědecké oblasti i kultury. Návrhy na řešení situace s maloobchodem v Brně předáme městu prostřednictvím institutu zástupce veřejnosti. Pro něj sbíráme podporu od minimálně 200 občanů v Ekologické poradně Veronica. Kdokoliv může náš návrh podpořit i odesláním SMSky nebo odesláním připomínky, kterou máme k vytištění předchystánu na webových stránkách kampaně,” říká Milan Štefanec z NESEHNUTÍ.
Kontakt:
Milan Štefanec, milan@nesehnuti.cz, 605 239 579
Lukáš Lyer, lukas@nesehnuti.cz, 605 239 579
Hana Chalupská, hana@nesehnuti.cz, 731 181 990
Více informací:
● kampaň Brno v akci brno.hyper.cz
● stránky k novému územnímu plánu Brna www.ekobrana.cz
● zástupce veřejnosti NESEHNUTÍ ke stažení http://brno.hyper.cz/index.php?t=zastupce
● připomínka NESEHNUTÍ ke stažení http://brno.hyper.cz/index.php?t=pripominka
● odeslání SMS zprávy s připomínkou NESEHNUTÍ http://brno.hyper.cz/index.php?t=up
V Česku je mnoho jídelen, které se snaží vařit zdravě, kvalitně a chutně. Stávající legislativa jim to ale spíše komplikuje, než aby pomáhala. Povinný spotřební koš, který je součástí vyhlášky 107/2005 Sb., o školním stravování, stanovující množství některých potravin ve školní stravě, vznikl už v roce 1993.
Je nutné modernizovat vyhlášku o školním stravování, zrušit zastaralý spotřební koš a nahradit ho regulací, která umožní jídelnám flexibilitu v sestavování jídelníčku a zároveň zajistí zdravou a pestrou stravu dostupnou všem.
Školní stravování potřebuje investici – do platů personálu, do technologií, do lepšího systému. Jen kvalifikovaný a motivovaný personál v moderně vybavené kuchyni může dětem zajistit pestřejší a zdravější stravu. Jde ale o investici, která se mnohonásobně vrátí na budoucí zdravé populaci.
“Neexistuje systém povinného celoživotního vzdělávání personálu školních jídelen, který by zvyšoval jejich nutriční gramotnost a dovednosti v rámci kulinářských technik (a využívání moderních varných technologií, případně zbožíznalství.)” Máme to na talíři a není nám to jedno