Nezávislé sociálně ekologické hnutí – NESEHNUTÍ podalo dne 28. května 2001 žalobu proti rozhodnutí Magistrátu města Brna. Touto žalobou se domáhá zrušení územního rozhodnutí povolujícího výstavbu obchodně zábavního centra PLAZA v Brně na ulici Heršpické. Aktivisté NESEHNUTÍ jsou přesvědčeni, že toto povolení bylo vydáno v rozporu s platnými zákony, nebo» stavební úřad neumožnil účastníkům územního řízení seznámit se s dokumentací a posudkem hodnotícím vliv stavby na životní prostředí (tzv. EIA). Stejně tak stavební úřad řádně nerozhodl o námitkách NESEHNUTÍ týkajících se např. vlivu stavby na dopravu ve městě.
NESEHNUTÍ se jako řádný účastník územního řízení zapojilo do procesu o povolení výstavby nového obchodně zábavního centra PLAZA v Brně. V zákonem daných lhůtách podalo své připomínky k projektové dokumentaci. V souladu se zákonem pak doručilo i své odvolání proti územnímu rozhodnutí, které však Magistrát města Brna zamítl, aniž se dostatečně vypořádal s jeho důvody. Po konzultaci s pracovníky Ekologického právního servisu se aktivisté NESEHNUTÍ rozhodli celou věc řešit formou správní žaloby. „Podle našeho názoru jak stavební úřad Brno – střed, tak brněnský magistrát několikrát porušily stavební zákon a správní řád. ¬aloba žádající zrušení územního rozhodnutí je cestou, jak zjednat nápravu,“ říká Mgr. Filip Fuchs zastupující NESEHNUTÍ. „Je povinností správních orgánů nejen mít pro rozhodnutí všechny relevantní podklady, ale tyto podklady dát k dispozici všem účastníkům řízení, k nimž patří i občanská sdružení. Pokud v tomto případě aktivisté NESEHNUTÍ nedostali k dispozici materiály k hodnocení vlivu stavby na životní prostředí, je to nezákonné omezení jejich práv,“ doplňuje Mgr. Pavel Černý z Ekologického právního servisu.
NESEHNUTÍ již delší dobu upozorňuje na skutečnost, že Brno se dnes potýká s nadbytkem velkých nákupních center a že výstavba dalšího tuto situaci jen zhorší. Centrum PLAZA představuje rozsáhlý areál na ploše 60 000 m2, jehož součástí má být nejen velký supermarket potravin a dalších (celkově až 6 000 m2) obchodních ploch, což je plocha většího hypermarketu, ale i velké multikino s 8 promítacími sály či parkoviště pro takřka tisícovku automobilů. Odhadovaná návštěvnost centra je 15 000 osob denně, převážná většina navštěvníků centra přijede individuální automobilovou dopravou. A to vše v situaci, kdy v oblasti, kde má centrum PLAZA stát, již dnes dochází k překračování dopravní kapacity křižovatky Nové sady – Poříčí a kapacita řízených křižovatek Heršpická – Poříčí a Uhelná – Poříčí je prakticky vyčerpána. Centrum PLAZA v případě svého zprovoznění může zcela ochromit plynulost dopravy na jednom z významných úseků Velkého městského okruhu (VMO).
Dalším argumentem NESEHNUTÍ proti výstavbě obchodního centra je jeho vliv na strukturu maloobchodu a vybavenosti služeb v centru města a jeho přilehlém okolí. Divoká expanze super- a hypermarketů v Brně již dnes přináší své trpké plody. Podle průzkumů Útvaru hlavního architekta (ÚHA) se tato skutečnost v Brně projevuje akutním ohrožením existence obchodu nejen v centru města, změnou sortimentu prodávaného zboží v centru města na prodejny levného nekvalitního zboží a second-handy či ztrátou pracovních míst v odborných prodejnách.* Nezanedbatelný není ani úbytek obchodů s potravinami oproti prodejnám nepotravinářského zboží, kde došlo oproti roku 1997 k poklesu o 9% na současných 19%. V centru města je podíl potravinářského zboží dokonce jen 13%, což je v rozporu s metodikou MPO, která uvádí jako optimální poměr potraviny : nepotraviny 1:3. Patrné je dle ÚHA také zhoršení zásobovací situace obyvatel některých částí města, především v sídlištích, kde obchod přebírají stánkaři. „Zatímco odborníci a ekologičtí aktivisté si nebezpečí hypermarketů uvědomují již delší dobu – a nyní jim za pravdu dávají i nejnovější průzkumy – politická reprezentace je k jejich hlasům hluchá. Představitelé města se tváří, jako by problém neexistoval a jako by vylidněné město uvězněné v okovech dálnic a obřích nákupních center bylo jejich snem,“ komentuje postoj města k tomuto problému koordinátor protihypermarketové kampaně NESEHNUTÍ Milan Štefanec.
* z materiálu Strategie pro Brno – obchod a město (ÚHA, květen 2001)
V Česku je mnoho jídelen, které se snaží vařit zdravě, kvalitně a chutně. Stávající legislativa jim to ale spíše komplikuje, než aby pomáhala. Povinný spotřební koš, který je součástí vyhlášky 107/2005 Sb., o školním stravování, stanovující množství některých potravin ve školní stravě, vznikl už v roce 1993.
Je nutné modernizovat vyhlášku o školním stravování, zrušit zastaralý spotřební koš a nahradit ho regulací, která umožní jídelnám flexibilitu v sestavování jídelníčku a zároveň zajistí zdravou a pestrou stravu dostupnou všem.
Školní stravování potřebuje investici – do platů personálu, do technologií, do lepšího systému. Jen kvalifikovaný a motivovaný personál v moderně vybavené kuchyni může dětem zajistit pestřejší a zdravější stravu. Jde ale o investici, která se mnohonásobně vrátí na budoucí zdravé populaci.
“Neexistuje systém povinného celoživotního vzdělávání personálu školních jídelen, který by zvyšoval jejich nutriční gramotnost a dovednosti v rámci kulinářských technik (a využívání moderních varných technologií, případně zbožíznalství.)” Máme to na talíři a není nám to jedno