Dnes vpodvečer se stalo náměstí Svobody jevištěm. Aktivisté brněnských nevládních organizací sehráli malé válečné drama. Smrtka s rozpolcenou tváří napůl George W. Bushe, napůl Saddáma Husajna nejdříve zapálila barely s ropou. Pak svojí kosou rozsekala na kusy mezinárodní úmluvy a právo, kterými se snažili lidé představující prosté Iráčany krýt a jednoho po druhém usmrtila. Tímto protiválečným protestem se aktivisté přidali k vlně demonstrací, kterými lidé po celém světě ukazují svůj nesouhlas s trvající válkou v Iráku.
„Zatímco dva bývalí spojenci – Irák a USA a zároveň dva váleční zločinci – Husajn a Bush – se perou o naleziště ropy, umírají nevinní civilisté i vojáci nahnaní do tohoto jejich válečného dobrodružství,“ upřesňuje význam happeningu Milan Štefanec z NESEHNUTÍ.
Administrativa amerického prezidenta George Bushe tvrdí, že motivem války je skoncovat s utrpením iráckého lidu a zasáhnout proti nelidskému diktátorovi vlastnícímu zbraně hromadného ničení, kterými ohrožuje nejen obyvatelstvo své země, ale i svět. Čistota těchto motivů však padá s vědomím, že za Bushovou administrativou stojí již po léta rozsáhlá lobby ropných společností a zbrojařských koncernů (například korporace Esso, Boeing a mnohé další), které dokonce i ve svých veřejných prohlášeních podporovaly vyvolávání konfliktu.
Irácký režim je obviňován z držení zbraní hromadného ničení a z napojení na teroristické skupiny, které mají bezprostředně ohrožovat „západní hodnoty“. „Ale byly to vedle bývalého Sovětského svazu právě Spojené státy americké a jejich západní spojenci, kteří v osmdesátých letech mohutně vyzbrojovali Irák a napomáhali tak genocidě iráckých Kurdů či vraždění íránských civilistů,“ dodává aktivista NESEHNUTÍ Viktor Piorecký. Odkazuje tím na dodávky např. francouzských stíhaček Mirage F-1, či vrtulníků Hughes od americké firmy McDonel Douglas, nebo na případ, kdy v roce 1985 režim Saddáma Husajna se souhlasem a podporou britské vlády Margaret Thatcherové postavil za 14 milionů liber továrnu (Falluja 2) k výrobě yperitu a nervového plynu. Stejně tak irácký anthrax pochází z laboratoří americké společnosti American Type Culture Collection.
Bushovi spolupracovníci se při ospravedlňování útoku ohánějí jednou zbraněmi hromadného ničení (jejichž preventivní použití však je součástí i americké vojenské doktríny), podruhé diktátorským režimem, aby nakonec k ospravedlnění útoku použili nález několika iráckých raket s doletem přesahujícím o třicet kilometrů „povolenou“ mez. „Jistě nejsem sám, kdo se domnívá, že skutečnou pohnutkou k válce je získání naprosté kontroly nad strategicky významným územím, kde se nacházejí druhá nejrozsáhlejšími naleziště ropy na světě.“ uvádí Milan Štefanec. Jeho obavy potvrzují i jednání významných nadnárodních ropných koncernů s představiteli irácké opozice, jejichž výsledkem je i prohlášení vedoucího představitele Iráckého národního koncernu Ahmada Chalabího ze září roku 2002 pro Washington Post: „Americké společnosti budou mít velkou dávku irácké ropy“.
Aktivisté NESEHNUTÍ dále vyjádřili obavy z nepředvídatelných reakcí v regionu i ve světě, které může tato válka vyvolat. Jsou pobouřeni obcházením mezinárodních dohod a úmluv a postojem spojenců k nim. Upuštění od možného nevojenského řešení konfliktu vzbuzuje dojem, že „vyvolené“ země si mohou dovolit podniknout vojenské operace kdykoliv a kdekoliv se jim zlíbí. „Nemáme žádné iluze o povaze režimu Saddáma Husajna. Nestavíme se na stranu jeho krutovlády, ale na stranu obyčejných lidí v Iráku, kteří již léta trpí pod diktaturou i pod mezinárodními sankcemi. Jich se válka dotýká přímo. Oni jsou ti, kteří umírají pod ‚spojeneckými‘ bombami. Požadujeme okamžité ukončení této nelegitimní války a zasednutí k jednacím stolům“ uzavírá účastnice protestu Kateřina Kotásková.
Kontakt: Milan Štefanec, 605 239 579
