Sedm občanských sdružení vystupujících pod společnou hlavičkou Brněnský dopravní kruh podalo odvolání proti územnímu rozhodnutí na stavbu mimoúrovňové křižovatky velkého městského okruhu (VMO) s ulicí Hlinky. Do 27. března nyní běží lhůta, ve které se k odvolání mohou vyjádřit i ostatní účastníci řízení.
Všech sedm občanských sdružení, která jsou účastníky územního řízení, k tomuto kroku vedl kromě řady dalších nedostatků především fakt, že navrhovaná stavba nebyla s veřejností projednávána ve variantách, což je v rozporu s platným Územním plánem města Brna (vyhláška č.16/1994). V důsledku toho nebylo možno nalézt a prosadit takové technické řešení stavby, které by nejméně poškodilo životní prostředí a nejlépe vyhovělo uživatelům veřejné a cyklistické dopravy.
Již v procesu posuzovaní vlivu stavby na životní prostředí (EIA) byla hodnocena pouze jediná aktivní varianta. Všechny komplexní alternativní návrhy předložené občanskými sdruženími byly zástupcem investora stavby (Brněnské komunikace, a.s.) smeteny ze stolu. Byly přijaty jen některé drobné připomínky.
Záměrem organizací sdružených v Brněnském dopravním kruhu je zajistit, aby investor stavby (Statutární město Brno a Ředitelství silnic a dálnic Praha) zvolil takové technické řešení, které bude vyhovovat nejen projíždějícím motoristům, ale i občanům, kteří v blízkosti křižovatky bydlí nebo tudy denně projíždějí při cestě hromadnou dopravou.
Brněnský dopravní kruh vznikl koncem loňského roku a je společnou platformou 9-ti brněnských občanských sdružení, která spojuje zájem o ekologicky šetrné řešení dopravních staveb na území města Brna. Jde o občanská sdružení NESEHNUTÍ Brno, Děti Země Brno, Hnutí DUHA Brno, regionální sdružení Českého svazu ochránců přírody, Zlatá loď, VMO Brno, Občané města Brna proti stavbě R43, Český a Slovenský dopravní klub a Ochránci přírody a krajiny v okolí Brněnské přehrady. Právní zastoupení těchto sdružení v jednotlivých kauzách zajiš»uje občanské sdružení Ekologický právní servis.
V Česku je mnoho jídelen, které se snaží vařit zdravě, kvalitně a chutně. Stávající legislativa jim to ale spíše komplikuje, než aby pomáhala. Povinný spotřební koš, který je součástí vyhlášky 107/2005 Sb., o školním stravování, stanovující množství některých potravin ve školní stravě, vznikl už v roce 1993.
Je nutné modernizovat vyhlášku o školním stravování, zrušit zastaralý spotřební koš a nahradit ho regulací, která umožní jídelnám flexibilitu v sestavování jídelníčku a zároveň zajistí zdravou a pestrou stravu dostupnou všem.
Školní stravování potřebuje investici – do platů personálu, do technologií, do lepšího systému. Jen kvalifikovaný a motivovaný personál v moderně vybavené kuchyni může dětem zajistit pestřejší a zdravější stravu. Jde ale o investici, která se mnohonásobně vrátí na budoucí zdravé populaci.
“Neexistuje systém povinného celoživotního vzdělávání personálu školních jídelen, který by zvyšoval jejich nutriční gramotnost a dovednosti v rámci kulinářských technik (a využívání moderních varných technologií, případně zbožíznalství.)” Máme to na talíři a není nám to jedno