Dnes 6. prosince 2004 se před Generálním konzulátem Ruské federace uskutečnila vzpomínková akce za oběti války v Čečensku. Dvojice či trojice aktivistů a aktivistek se hodinu po hodině střídali v tiché stráži po celou dobu úřední doby konzulátu. V jejich rukou byly transparenty s fotografiemi a příběhy konkrétních lidí, kteří byli zavražděni, uneseni nebo byli nuceni odejít a žít v uprchlických táborech. Ukázali tak na konkrétních osudech katastrofální situaci lidských práv v Čečensku a připomenuli smutné desáté výročí vpádu ruských vojsk do země. Akce zároveň zahájila Týden lidských práv v Brně.
Od 8 hodin ráno až do ukončení pracovní doby ruského konzulátu v 17 hodin stály dvojice nebo trojice aktivistů a aktivistek před jeho budovou a pomocí transparentů připomněly několik konkrétních obětí čečenské války, která sužuje tuto kavkazskou zemi s přestávkou již deset let. Papírové transparenty byly červeně natřeny na znamení krve prolité během konfliktu a byly polepeny fotografiemi a popsány osobními příběhy. „Chceme ukázat, že za suchými čísly udávajícími množství zabitých a mučených lidí či vyjadřujícími počty uprchlíků se skrývají jednotlivé lidské osudy,“ vysvětluje Jiří Koželouh z NESEHNUTÍ.
Zdůrazněny byly především tři příběhy: uprchlice Lorchen Gunter, humanitární pracovník Viktor Popkov a starostka Malika Umazheva. Poslední jmenovaná bývala hlavní představitelkou administrativy ve vesnici Alkhan-Kala. Umazheva v minulosti tvrdě kritizovala porušování lidských práv ruskými vojsky v její vesnici a spolupracovala s obhájci lidských práv na dokumentaci těchto případů. Tyto aktivity vedly k jejímu odvolání z pozice v čečenské administrativě a získaly jí osobní nenávist vysoce postavených vojenských představitelů, včetně generála Anatolije Kvašina, velitele generálního štábu ruských ozbrojených sil. Malika Umazheva byla zastřelena maskovanými vojáky.
Třebaže válka v Čečensku podle tvrzení ruských úřadů skončila, zůstává Čečensko dodnes jedním z nejbolavějších míst na celém Kavkaze. Každodenní šikanování čečenského obyvatelstva ruskými úřady, policií a armádou, zmizení, mučení a mimosoudní popravy patří ke každodenní realitě života v této zemi i na celém území Ruské federace. Jeho oběťmi se za dobu trvání stalo přes 20 000 vojáků a na 70 000 civilních obyvatel. Okolo čtvrt miliónu obyvatel Čečenska bylo nuceno uprchnout ze své země do sousedního Ingušska. Poslední ingušské tábory byly během tohoto roku uzavřeny a obyvatelé nuceni k návratu do Čečenska, přestože jim zde hrozí stále velké nebezpečí. Část lidí se také pokouší o záchranu odchodem z Ruské federace a někteří přichází hledat útočiště v České republice. „Náš stát se však k uprchlíků staví velmi restriktivně a není ochoten jim poskytnout ochranu před útrapami války,“ říká Václav Včelica z NESEHNUTÍ.
Týden lidských práv bude až do pátku pokračovat cyklem promítání dokumentů, besed, přednášek a ochutnávek tradičních pokrmů. Organizátoři a organizátorky z NESEHNUTÍ a Amnesty International chtějí přiblížit situaci lidských práv v Kosovu, Afghánistánu, Číně, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Ukrajině a Severní Koreji.
další informace:
Václav Včelica tel: 732 623 583
Konkrétní případy:
Lorchen Gunter má ruské i německé předky a provdala se do Čečenska, kde žila ve městě Groznyj. Nyní je již 4 a půl roku uprchlicí v Ingušsku. Žila nejprve v uprchlickém táboře Bella a poté v táboře Sacita. Oba tábora byly postupně zrušeny a obyvatelé nuceni k návratu do zničeného Čečenska. Lorchen doufá, že se jí podaří odolat donucovacím prostředkům ruských a ingušských úřadů a nebude muset z Ingušska odejít.
Viktor Popkov byl aktivista za lidská práva a vedoucí humanitární organizace OMEGA působící v Čečensku. Jeho automobil byl napaden nedaleko vesnice Alkhan-Kala. Neznámí muži Popkova těžce zranili střelbou ze samopalů. Přestože silně krvácel, byl držen více než hodinu na blízkém vojenském stanovišti než by převezen do místní nemocnice. Několik dní poté zemřel.
Malika Umazheva bývala hlavní představitelkou administrativy v Alkhan-Kala. Umazheva v minulosti tvrdě kritizovala porušování lidských práv ruskými vojsky v její vesnici a spolupracovala s obhájci lidských práv na dokumentaci těchto případů. Tyto aktivity vedly k jejímu odvolání z pozice v čečenské administrativě a získaly jí osobní nenávist velmi vysoce postavených vojenských představitelů, včetně generála Anatolije Kvašina, velitele generálního štábu ruských ozbrojených sil. Malika Umazheva byla zastřelena maskovanými vojáky.
Tělo Aslana Davletukaeva, devětadvacetiletého lidskoprávního aktivisty bylo nalezeno 16. ledna 2004 se známkami brutálního mučení nedaleko města Gudermes v Čečensku. Davletukaev pracoval pro Společnost rusko-čečenského přátelství a byl zatčen 9. ledna 2004 příslušníky federální armády. Vyšetřování jeho případu nemá žádné výsledky a z vraždy nebyl nikdo obviněn.
Milana Ozdoeva, 5. a 9. ledna 2004 se pokoušel příslušník federálních sil donutit Milanu, aby se přiznala, že se hodlá stát sebevražednou atentátnicí a chystá se odjet na výcvik do tajného čečenského výcvikového tábora. Přestože žena tato obvinění popřela byl její dům přepaden 19. ledna maskovanými muži a Milanu odvlekli neznámo kam. Nedovolili jí dokonce ani vzít si sebou dvouměsíční dítě, které stále kojila. Manžel Milany byl před nedávnem zabit při boji s ruskými vojáky.
zdroje: Amnesty International, International Helsinki Federation for Human Rights
