Jak včera informovaly některé brněnské deníky, ministr dopravy Šimonovský na pondělní tiskové konferenci přiznal, že rychlostní silnice R43 není jen plánem severojižního obchvatu města Brna, ale má být součástí transevropské sítě dálnic. Mimo jiné tak potvrdil obavy ekologických občanských sdružení, která s vedením silnice středem městské části Bystrc a rekreační oblastí Brněnské přehrady nesouhlasí.
Magistrát města Brna, jehož úředníci se podílí na přípravě stavby R43 v úseku Kuřim – dálnice D1, dosud vždy ve sporu s odpůrci výstavby silnice tvrdil, že její význam je čistě brněnský a tranzitní doprava v něm bude hrát zanedbatelnou roli. Takto argumentuje i autorský tým Dokumentace vlivů stavby na životní prostředí (EIA).
Ekologické organizace a sdružení bystrckých občanů naopak vždy varovala před nebezpečím, že nově postavená silnice bude zahrnuta do sítě transevropských dálnic (TINA), čímž se v dlouhodobém horizontu výrazně zvýší její zatížení, a to nad míru dnes dopravními odborníky předpovídanou. To obyvatelům Bystrce a návštěvníkům přehrady přinese více hluku a škodlivých emisí.
Ministr svými pondělními výroky potvrdil brněnským magistrátem bagatelizovaný fakt, že silnice R43 byla v říjnu 1999 konferencí ministrů evropských zemí zařazena do Závěrečné zprávy TINA – Transport Infrastructure Needs Assesment.
Ministr ve svém pondělním vystoupení však také konstatoval, že konflikt trasy R43 s Bystrckým sídlištěm a rekreační oblastí přehrady lze řešit technickými opatřeními a mimoúrovňovou křižovatku u přístaviště si podle něj nikdo nedovede představit. „Je škoda, že ministr nenahlédl do libovolné, dosud zveřejněné dokumentace k této stavbě. Zjistil by, že projektanti, magistrátní úředníci i nejvyšší brněnští politici si mimoúrovňovou křižovatku u přístaviště představují hned v několika podobách. Nutno dodat, že jedna je strašnější než druhá. Všechny dosud předložené modifikace bystrcké varianty výrazně znesnadňují přístup návštěvníků na přehradu a do značné míry toto místo pro klidný odpočinek tisíců Brňanů likvidují,“ komentuje ministrův výrok Martin Ander z NESEHNUTÍ Brno.
V záležitosti R43 se právě v těchto dnech obracejí občanská sdružení Brněnského dopravního kruhu s dotazem na ministra životního prostředí Ambrozka. Ve svém dopise mu připomínají slib jeho předchůdce, že bude trvat na tom, aby R43 byla posuzována ve variantách a v ucelených úsecích. Připomínají též nutnost posoudit nejprve vliv jednotlivých variant kompletní trasy silnice (mezi Brnem a Svitavami) na životní prostředí, neboť dosud platné vládní usnesení z roku 1999 o rozvoji dopravních sítí v ČR, které prošlo posuzováním vlivu na životní prostředí (SEA), konkrétní trasu R43 mezi Brnem a Svitavami neobsahovalo.
Bližší informace: Martin Ander, NESEHNUTÍ Brno, 732 565 042.
V Česku je mnoho jídelen, které se snaží vařit zdravě, kvalitně a chutně. Stávající legislativa jim to ale spíše komplikuje, než aby pomáhala. Povinný spotřební koš, který je součástí vyhlášky 107/2005 Sb., o školním stravování, stanovující množství některých potravin ve školní stravě, vznikl už v roce 1993.
Je nutné modernizovat vyhlášku o školním stravování, zrušit zastaralý spotřební koš a nahradit ho regulací, která umožní jídelnám flexibilitu v sestavování jídelníčku a zároveň zajistí zdravou a pestrou stravu dostupnou všem.
Školní stravování potřebuje investici – do platů personálu, do technologií, do lepšího systému. Jen kvalifikovaný a motivovaný personál v moderně vybavené kuchyni může dětem zajistit pestřejší a zdravější stravu. Jde ale o investici, která se mnohonásobně vrátí na budoucí zdravé populaci.
“Neexistuje systém povinného celoživotního vzdělávání personálu školních jídelen, který by zvyšoval jejich nutriční gramotnost a dovednosti v rámci kulinářských technik (a využívání moderních varných technologií, případně zbožíznalství.)” Máme to na talíři a není nám to jedno