Vývozy českých zbraní do rizikových oblastí jako Etiopie, Rovníková Guinea nebo Srí Lanka ukazují, že kontrola exportu vojenského materiálu z České republiky zatím nefunguje uspokojivě. Poslanecká sněmovna bude zítra hlasovat o návrhu novely zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, který může některé nedostatky odstranit. Amnesty International a sdružení NESEHNUTÍ proto vyzvali poslankyně a poslance, aby podobě zákona věnovali dostatečnou pozornost.
„Jedním z hlavních nedostatků současného systému kontrol je právě to, že zákon umožňuje úřadům utajovat bližší informace o uskutečněných vývozech jako obchodní tajemství. Veřejnost tak nemůže kontrolní politiku vlády objektivně posoudit a případně požadovat zlepšení,“ říká František Janda z Amnesty International.
Povinností každé země vyvážející zbraně nebo jiný vojenský materiál je nastavit systém kontroly exportu tak, aby vyvezené zbraně nemohly být zneužity k porušování lidských práv. Je proto třeba, aby kontrolní mechanismy byly transparentní, spolehlivé a jasně zakotvené v národní legislativě.
Návrh novely přináší řadu pozitivních prvků, například rozšiřuje pravomoci celních orgánů a zahrnuje nebezpečné pěchotní miny mezi zakázané zboží. Další z pozměňovacích návrhů ukládá vládě povinnost předkládat Sněmovně do konce pololetí výroční zprávu o kontrole exportu za předchozí rok. Pokud by byl schválen, umožnil by zlepšení parlamentní kontroly vývozu zbraní.
Některé návrhy novely jsou však kontroverzní. Za bezpečnostní riziko je možné považovat pozměňovací návrh, který by umožnil ústně dojednat zahraniční obchod s vojenským materiálem firmám, které k vývozu zbraní nemají povolení. Ty by poté předem dojednaný vývoz pouze uskutečnily přes jinou českou firmu, která povolení vlastní. Tak by se do obchodu se zbraněmi mohly snadno zapojit i firmy, které v minulosti pravidla pro vývoz zbraní porušily, nebo firmy, v jejichž statutárních orgánech jsou lidé bez bezpečnostní způsobilosti.
„Dosavadní absence důsledné veřejné kontroly zbrojních vývozů z ČR mimo jiné způsobuje, že o tom, kde zbraně z naší země zabíjejí civilisty, se veřejnost často dozvídá až v momentě, kdy dojde k nějakému ozbrojenému konfliktu. Proto jsme mohli jen bezmocně sledovat, jak české zbraně útočily na obydlená města v kavkazské válce loni v létě, či přemýšlet, jakou roli hrají zbraně z ČR v současném eskalujícím konfliktu na Srí Lance,“ komentuje důsledky existujícího nedostatečného kontrolního mechanismu zbrojních exportů Milan Štefanec z NESEHNUTÍ.
Amnesty International a NESEHNUTÍ proto vyzývají poslankyně a poslance, aby projednávání této novely věnovali náležitou pozornost, nepřipustili oslabení bezpečnostních prvků současných kontrolních mechanismů, ale naopak napomohli zvýšení jejich transparentnosti.Tím se omezí riziko, že české zbraně budou zneužity k porušování lidských práv kdekoli ve světě.
František Janda, Amnesty International ČR, 733 649 935
Milan Štefanec, NESEHNUTÍ, 605 239 579
V Česku je mnoho jídelen, které se snaží vařit zdravě, kvalitně a chutně. Stávající legislativa jim to ale spíše komplikuje, než aby pomáhala. Povinný spotřební koš, který je součástí vyhlášky 107/2005 Sb., o školním stravování, stanovující množství některých potravin ve školní stravě, vznikl už v roce 1993.
Je nutné modernizovat vyhlášku o školním stravování, zrušit zastaralý spotřební koš a nahradit ho regulací, která umožní jídelnám flexibilitu v sestavování jídelníčku a zároveň zajistí zdravou a pestrou stravu dostupnou všem.
Školní stravování potřebuje investici – do platů personálu, do technologií, do lepšího systému. Jen kvalifikovaný a motivovaný personál v moderně vybavené kuchyni může dětem zajistit pestřejší a zdravější stravu. Jde ale o investici, která se mnohonásobně vrátí na budoucí zdravé populaci.
“Neexistuje systém povinného celoživotního vzdělávání personálu školních jídelen, který by zvyšoval jejich nutriční gramotnost a dovednosti v rámci kulinářských technik (a využívání moderních varných technologií, případně zbožíznalství.)” Máme to na talíři a není nám to jedno
