Nejvyšší správní soud zrušil usnesení Městského soudu v Praze v kauze stavby bytových domů a ubytoven na ul. Horníkova v Brně-Líšni. Vyhověl tím kasační stížnosti občanů Brna-Líšně a NESEHNUTÍ a věc vrátil k dalšímu řízení Městskému soudu v Praze. U něj se žalobci domáhají zrušení nezákonně vydaného certifikátu povolujícího stavbu. Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu se certifikát autorizovaného inspektora po oznámení stavebnímu úřadu stává správním rozhodnutím. Tento výklad je významným krokem ke zlepšení současného právního stavu, kdy veřejnost prakticky nemá možnost bránit se nezákonně vydanému certifikátu autorizovaného inspektora. Soud také v rozsudku opět vyslovil názor, že občanská sdružení mohou být účastníky stavebních řízení, a to i v případě zkráceného stavebního řízení.
Nejvyšší správní soud zrušil usnesení Městského soudu v Praze v kauze stavby bytových domů a ubytoven na ul. Horníkova v Brně-Líšni. Vyhověl tím kasační stížnosti občanů Brna-Líšně a NESEHNUTÍ a věc vrátil k dalšímu řízení Městskému soudu v Praze, u nějž se žalobci domáhali zrušení nezákonně vydaného certifikátu povolujícího stavbu. Nejvyšší správní soud se neztotožnil s názorem Městského soudu v Praze, který certifikát považoval za pouhé plnění smlouvy mezi stavebníkem a inspektorem, protože stavebník si platí inspektora, který certifikát vydává.
Tento rozsudek Nejvyššího správního soudu vnáší jasno do oblasti certifikátů vydávaných autorizovanými inspektory ve zkráceném stavebním řízení. Dle tohoto rozsudku (rozsudek NSS ze dne 4. 8.2010, čj. 9 As 63/2010 – 111, www.nssoud.cz) se certifikát poté, co je jeho vydání oznámeno stavebnímu úřadu, stává správním rozhodnutím. To by znamenalo pro dotčenou veřejnost obrat k lepšímu, dosud totiž neměli ani odborníci jednotný názor, jak se po případném nezákonném vydání certifikátu bránit.
Rozsudek je velmi významný nejen pro daný případ. „Uvedený rozsudek Nejvyššího správního soudu je velkým posunem i pro jiné případy, kde se obyvatelé potýkají s činností autorizovaného inspektora, a je jasným signálem, že činnost autorizovaných inspektorů není nekontrolovatelná, jak se dosud v odborných kruzích šířilo,“ říká advokátka Sandra Podskalská z renomované advokátní kanceláře Šikola a partneři. Dalším příkladem stavby s nezákonně vydaným certifikátem je momentálně předběžným opatřením soudu zastavená stavba hobby marketu BAUHAUS v Brně – Ivanovicích.
Soud v rozsudku také znovu vyslovil názor, že není vyloučeno, aby se občanská sdružení účastnila stavebních řízení, a to ani v případě, kdy se jedná o tzv. zkrácené stavební řízení. Nejvyšší správní soud označil právní úpravu certifikátů za nedostatečnou. To nicméně ještě neznamená, že by právo neposkytovalo žádné obranné mechanismy těm osobám, jejichž práva by mohla být postupem autorizovaného inspektora zkrácena. Podle NSS je povinností soudu, aby účinné kontrolní mechanismy, zaručující ochranu práv dotčených osob, nalezl a pojmenoval v rámci právního řádu. „Vnímáme rozsudek Nejvyššího správního soudu jako dobrou zprávu pro veřejnost dotčenou spornými stavebními záměry. Její možnosti ovlivnit zkrácené stavební řízení byly totiž doposud považovány za velmi omezené a odvolání proti vydanému certifikátu prakticky za nemožné,“ uvedl Lukáš Lyer z občanského sdružení NESEHNUTÍ.
Nejvyšší správní soud svým rozsudkem vrací věc Městskému soudu v Praze. Na něm tedy nyní leží zodpovědnost za další důležitý krok. Svým rozhodnutím o žalobě proti certifikátu by totiž měl vyplnit mezeru v současné právní úpravě, která o nápravě nezákonného vydání certifikátu autorizovaným inspektorem mlčí.
Sandra Podskalská, Advokátní kancelář Šikola a partneři, 775 154 082
Lukáš Lyer, NESEHNUTÍ, 724 219 244
V Česku je mnoho jídelen, které se snaží vařit zdravě, kvalitně a chutně. Stávající legislativa jim to ale spíše komplikuje, než aby pomáhala. Povinný spotřební koš, který je součástí vyhlášky 107/2005 Sb., o školním stravování, stanovující množství některých potravin ve školní stravě, vznikl už v roce 1993.
Je nutné modernizovat vyhlášku o školním stravování, zrušit zastaralý spotřební koš a nahradit ho regulací, která umožní jídelnám flexibilitu v sestavování jídelníčku a zároveň zajistí zdravou a pestrou stravu dostupnou všem.
Školní stravování potřebuje investici – do platů personálu, do technologií, do lepšího systému. Jen kvalifikovaný a motivovaný personál v moderně vybavené kuchyni může dětem zajistit pestřejší a zdravější stravu. Jde ale o investici, která se mnohonásobně vrátí na budoucí zdravé populaci.
“Neexistuje systém povinného celoživotního vzdělávání personálu školních jídelen, který by zvyšoval jejich nutriční gramotnost a dovednosti v rámci kulinářských technik (a využívání moderních varných technologií, případně zbožíznalství.)” Máme to na talíři a není nám to jedno