Situace ohledně smrti saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího na konzulátu Saúdské Arábie v Istanbulu vyvolala diskuzi o zastavení vývozů zbraní z Evropské unie do této autoritářské monarchie. Česká republika do Saúdské Arábie od roku 2013 do roku 2017 vyvezla zbraně a vojenský materiál za celkem 144 milionů eur. V roce 2014 byla Saúdská Arábie dokonce největším odběratelem českých zbraní.
NESEHNUTÍ dlouhodobě vyzývá k zastavení vývozu zbraní z České republiky do Saúdská Arábie. V roce 2015 aktivisté a aktivistky z NESEHNUTÍ upozornili na rekordní vývozy zbraní a vojenského materiálu do této země. Problematizovali také plánovanou výstavbu továrny na vozy TATRA patřící do holdingu Czechoslovak Group zbrojaře Jaroslava Strnada přímo v Saúdské Arábii. Svou kritiku zakládali na dokladech brutálního porušování lidských práv v zemi a také na podílu Saúdské Arábie na počínajícím ozbrojeném konfliktu v Jemenu. Následná humanitární krize v Jemenu neunikla pozornosti Evropského parlamentu, který v únoru 2016 vyzval země EU k zastavení vývozu zbraní do Saúdské Arábie. Znovu tak učinil v září 2017 v rezoluci k provádění Společného postoje 2008/944/SZBP, který upravuje pravidla pro vývozy zbraní ze zemí Evropské unie. Evropský parlament upozornil na podezření, že Saúdská Arábie v Jemenu páchá válečné zločiny, když bombarduje školy nebo nemocniční zařízení a vyzval Evropskou komisi k zahájení kroků vedoucích k přijetí embarga na Saúdskou Arábii. Nejnověji po embargu na Saúdskou Arábii volá expertní skupina OSN, která také vyslovila podezření z páchání válečných zločinů v Jemenu.
Ministerstvo zahraničních věcí ČR má za úkol vyhodnocovat vývozy zbraní z hlediska dodržování lidských práv v cílových zemích. Je plně v kompetenci Ministerstva zahraničních věcí zamítnout takové vývozy, které mohou porušovat lidská práva ve světě nebo vést k rozdmýchávání ozbrojených konfliktů, a to s ohledem na Společný postoj. NESEHNUTÍ proto vítá vyjádření ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka a doufá, že nezůstane jen u vyjádření, ale skutečně v nejbližší době dojde k zastavení vývozů zbraní a vojenského materiálu z České republiky do Saúdské Arábie. A to nejen z důvodu medializované vraždy saúdskoarabského novináře, ale především kvůli válečným zločinům, které Saúdská Arábie páchá v Jemenu.
Vyjádření z tiskové zprávy z 20. září 2018:
„Existuje bezpočet důkazů, že Saúdská Arábie páchá v Jemenu válečné zločiny. Česká republika před nimi již nesmí zavírat oči. Je nutné okamžitě zastavit vývozy českých zbraní do Saúdské Arábie,“ komentuje situaci Peter Tkáč z NESEHNUTÍ.
„Úkol Ministerstva zahraničních věcí ČR je dbát na to, aby s přispěním českých zbraní nebyla ohrožována lidská práva ve světě. Bohužel v tomto úkolu hanebně selhává. Česká republika dále zásobuje zbraněmi země, které potlačují práva vlastního obyvatelstva, a regiony, kde se odehrávají ozbrojené konflikty. Trpí tím především civilní obyvatelstvo. České úřady by měly přestat podléhat tlaku zbrojařů. Lidská práva by měla být pro českou zahraniční politiku zásadnější než byznys,“ vyjádřila se Hana Zoor Svačinková z NESEHNUTÍ.
Kontakty:
Peter Tkáč, NESEHNUTÍ, peter@nesehnuti.cz
Hana Zoor Svačinková, NESEHNUTÍ, hana.svacinkova@nesehnuti.cz
V Česku je mnoho jídelen, které se snaží vařit zdravě, kvalitně a chutně. Stávající legislativa jim to ale spíše komplikuje, než aby pomáhala. Povinný spotřební koš, který je součástí vyhlášky 107/2005 Sb., o školním stravování, stanovující množství některých potravin ve školní stravě, vznikl už v roce 1993.
Je nutné modernizovat vyhlášku o školním stravování, zrušit zastaralý spotřební koš a nahradit ho regulací, která umožní jídelnám flexibilitu v sestavování jídelníčku a zároveň zajistí zdravou a pestrou stravu dostupnou všem.
Školní stravování potřebuje investici – do platů personálu, do technologií, do lepšího systému. Jen kvalifikovaný a motivovaný personál v moderně vybavené kuchyni může dětem zajistit pestřejší a zdravější stravu. Jde ale o investici, která se mnohonásobně vrátí na budoucí zdravé populaci.
“Neexistuje systém povinného celoživotního vzdělávání personálu školních jídelen, který by zvyšoval jejich nutriční gramotnost a dovednosti v rámci kulinářských technik (a využívání moderních varných technologií, případně zbožíznalství.)” Máme to na talíři a není nám to jedno