Borovicový háj na ul. Horníkova v Brně-Líšni zlikvidovaný z důvodu plánované výstavby ubytoven a bytových domů se stal obětí porušování zákonů. Všechny úřady – líšeňský i magistrátní – zapojené do této kauzy závažným způsobem porušily platné zákony. Nezákonně si počínal i autorizovaný inspektor, který na stavbu ubytoven vydal stavební certifikát. Povolení vydaná ke stavbě jsou nezákonná, stavba je v rozporu s územním plánem a není tedy možné začít stavět. To jsou výsledky šetření úřadu Veřejného ochránce práv, který se daným případem zabýval na základě podnětu NESEHNUTÍ. Ombudsman je tak po České inspekci životního prostředí již druhou nezávislou státní institucí, která zjistila, že kauzu vykácených líšeňských borovic provází opakované porušování předpisů na ochranu přírody.
Úřad Veřejného ochránce práv (ombudsmana) zveřejnil Zprávu o průběhu šetření, která se zabývá případem vykáceného borovicového háje na ul. Horníkova v Brně-Líšni. V dané lokalitě firmy QARY a NET Development plánují postavit ubytovny, parkoviště a bytové domy. Proti záměru již několik let protestují jak líšenští občané tak ekologické sdružení NESEHNUTÍ. Odpůrci záměru argumentují, že stavba je v rozporu s platným územním plánem, její realizace by zhoršila kvalitu bydlení v dané lokalitě, ale především by znamenala likvidaci významné zelené plochy využívané v prostoru mezi školou, dětským hřištěm a poliklinikou, jako klidová a odpočinková zóna.
Ombudsman ve své zprávě z prošetřování konstatoval pravdivost argumentu NESEHNUTÍ, že realizace stavby v dané lokalitě je v rozporu s Územním plánem města Brna. Nevyjasnění rozporů stavby s územním plánem, bylo také důvodem, pro který Krajský soud v Brně zrušil platnost územního rozhodnutí na stavbu. „Nesoulad stavby s územním plánem znamená, že stavba v daném místě nemůže být postavena. Pokud by investor začal v daném místě jakékoliv stavební práce, jednalo by se o realizaci černé stavby, kterou by následně stavební úřad musel nechat zbourat“, komentuje současnou situaci Milan Štefanec z NESEHNUTÍ. Ke stejnému závěru došel i ombudsman, který tak upozornil na nezákonnost, které se dopustil autorizovaný inspektor, když vydal na stavbu tzv. certifikát, přestože v době jeho vydání, již byl znám rozsudek soudu, rušící územní rozhodnutí.
Ombudsman ve své zprávě nešetří ani líšeňský stavební úřad, který na stavbu vydal nyní nepravomocné územní rozhodnutí a nezákonný souhlas s vykácením borovicového háje. Úřad ombudsmana konstatoval skutečnost, že líšeňský úřad chybně rozhodoval na základě nedostatečných podkladů, upozornil také na rozpor dvou znaleckých posudků oceňujících hodnotu vykácených dřevin (jeden posudek je ocenil na 260 037 Kč, druhý na 922 414 Kč). Dle šetření ombudsmana se dalších nezákonností dopustil odbor životního prostředí Magistrátu města Brna, který v rámci odvolacího řízení nejenže nenapravil chyby líšeňského úřadu, ale ještě přidal několik nezákonností vlastních. Dle Veřejného ochránce práv magistrát nezákonně ignoroval připomínky NESEHNUTÍ chránící borovicový háj, nepřizval v rozporu s předpisy NESEHNUTÍ na úřední šetření, nechránil zájmy přírody a krajiny jak mu ukládá zákon a vydal souhlas ke kácení dřevin v době, kdy věděl, že stavba nemá platné územní rozhodnutí, které je nezbytnou podmínkou. K obdobným závěrům jako úřad Veřejného ochránce práv již dříve dospěla Česká inspekce životního prostředí ve svém šetření. Ta již také zahájila s investorem stavby řízení o udělení pokuty a řízení o zákazu činnosti dle zákona o ochraně přírody a krajiny. „Zpráva Veřejného ochránce práv i předchozí výsledek šetření inspekce jsou v této kauze pozitivní odezvou. Věřím, že ke stejnému závěru dospějí i soudy, které se danou záležitostí rovněž zabývají,“ říká právní zástupkyně NESEHNUTÍ Sandra Podskalská.
„Výsledek šetření ombudsmana dává naději, že úřady a politici zodpovědní za jejich práci si uvědomí neudržitelnost tvrzení, že konání úřadů v této kauze bylo v pořádku. Otvírá také cestu k tomu, že projekt nezákonné výstavby, který již nyní zničil přes čtyřista stromů, bude ukončen a bude se moci začít pracovat na řešeních, která do dané lokality vrátí zeleň.“ doplňuje Štefanec.
Další informace k případu na webu ekobrana.cz
Milan Štefanec, NESEHNUTÍ (605 239 579);
Sandra Podskalská, právnička (775 154 082)
Další kontakty:
Ing. Vsevolod Kozel – inspektor ČIŽP, tel.: 545 545 180
Mgr. Iva Hrazdílková – tisková mluvčí Veřejného ochránce práv, tel.: 542 542 775
V Česku je mnoho jídelen, které se snaží vařit zdravě, kvalitně a chutně. Stávající legislativa jim to ale spíše komplikuje, než aby pomáhala. Povinný spotřební koš, který je součástí vyhlášky 107/2005 Sb., o školním stravování, stanovující množství některých potravin ve školní stravě, vznikl už v roce 1993.
Je nutné modernizovat vyhlášku o školním stravování, zrušit zastaralý spotřební koš a nahradit ho regulací, která umožní jídelnám flexibilitu v sestavování jídelníčku a zároveň zajistí zdravou a pestrou stravu dostupnou všem.
Školní stravování potřebuje investici – do platů personálu, do technologií, do lepšího systému. Jen kvalifikovaný a motivovaný personál v moderně vybavené kuchyni může dětem zajistit pestřejší a zdravější stravu. Jde ale o investici, která se mnohonásobně vrátí na budoucí zdravé populaci.
“Neexistuje systém povinného celoživotního vzdělávání personálu školních jídelen, který by zvyšoval jejich nutriční gramotnost a dovednosti v rámci kulinářských technik (a využívání moderních varných technologií, případně zbožíznalství.)” Máme to na talíři a není nám to jedno