Praha, 15. května 2014
„První, co ženy v českých porodnicích dostanou, je nedostatek svobody. Následuje nástřih a separace dítěte.” To jsou slova nedávno zesnulého dánského lékaře Marsdena Wagnera, světové kapacity na poli porodnictví a propagátora humanizace porodnictví o běžné praxi v českých porodnicích.
České zdravotnictví se rádo chlubí svými úspěchy v oblasti porodnictví a neonatologie, zejména jednou z nejnižších úmrtností novorozenců. O čem se ale mluví podstatně méně, je (ne)svoboda matek v porodnicích, množství rutinních, ale často zbytečných invazivních lékařských zákroků a separace dítěte, či nemožnost rodit v porodním domě či doma se zajištěnou péčí, za což leží odpovědnost výhradně na státu.
„Ženy si mohou vybrat libovolnou porodnici, ale až na výjimky si nemohou vybrat konkrétní zdravotníky. Možnost porodu mimo zdravotnická zařízení je omezena pouze na porod bez kvalifikovaných poskytovatelů péče. Stát totiž takovou péči zatím odmítá zajišťovat. Neumožnil ani vznik porodních domů či porodních center, ani nepodporuje praxe samostatných porodních asistentek, které by mohly doprovázet klientky kamkoliv,“ vyjmenovává Petra Sovová, předsedkyně sdružení Hnutí za aktivní mateřství.
Podobně zúžená je možnost volby v těhotenství. Těhotné sice mohou volit i péči porodní asistentky a docházet do prenatální poradny k ní, ale takových poskytovatelek péče je málo a jejich práce není hrazena ze zdravotního pojištění. Jde přitom o kontinuální, individuální péči, která je bezpečná, ve srovnání s lékařskou péčí levná a v zahraničí zcela běžná. Pro příklady, kde taková praxe bezproblémově funguje, přitom není třeba chodit daleko.
Těhotenskou a porodní péči založenou primárně na porodních asistentkách, které s výjimkou operativních porodů vedou veškerou péči o těhotné a rodící, mají například skandinávské země. „Vysoce kvalifikované porodní asistentky zde ženu provádějí těhotenstvím, porodem i šestinedělím a například v Dánsku patří mezi deset nejrespektovanějších povolání. Jejich perinatální výsledky jsou srovnatelné s výsledky českého systému porodnictví, ovšem míra invazivních zásahů je dvakrát i vícekrát nižší,“ vysvětluje biostatistička Markéta Pavlíková a doplňuje konkrétnější data: Ve skandinávských zemích přichází na svět císařským řezem asi 18 % dětí, zatímco v České republice je to plná čtvrtina. Alarmující jsou také čísla ve srovnání počtu episiotomií, tedy nástřihu hráze u vaginálního porodu. V českých porodnicích tento zákrok podstoupí, či spíše často je nucena podstoupit, každá druhá žena, ve Skandinávii se toto číslo pohybuje mezi pěti až deseti procenty rodiček. Markantní je i rozdíl v době strávené v porodnici. Tři čtvrtiny Seveřanek odcházejí se svými novorozenými dětmi z porodnice do dvou dnů, zatímco v českých porodnicích zůstává 99 % matek s dětmi dva dny a déle, přičemž- kratšímu pobytu je zdravotníky aktivně bráněno a vydobude si jej pouhé půl procento rodiček.
Z toho evidentně vyplývá, že dobré perinatologické výsledky nezávisí na tom, zda je v dané zemi možnost volby porodu mimo porodnice či pouze s porodní asistentkou bez přítomnosti lékaře. „Jak upozorňuje i klinická psycholožka Michaela Mrowetz, rutinní postupy ve velké většině českých porodnic můžeme nazvat přímo porodním násilím, které by na ulici bylo trestným činem, ovšem za zdí instituce se stává legálním. Ve srovnání se skandinávským modelem péče se invazivní zásahy takzvaně ve jménu záchrany života ukazují jako zbytečné, poškozující, dlouhodobě traumatizující a narušující jak integritu těla matky, tak její vztah s dítětem,“ objasňuje Markéta Pavlíková.
Na to vše chce opět upozornit Festival o porodu, těhotenství a mateřství, který letos podeváté u příležitosti Světového týdne respektu k porodu pořádá Hnutí za aktivní mateřství. Letošním ústředním tématem je Porod jako posilující zkušenost. Akce k této příležitosti se konají v mnoha zemích světa. V Praze připravilo Hnutí za aktivní mateřství Festival o těhotenství, porodu a rodičovství, který se uskuteční ve dnech 19. – 25. května v Kině Perštýn v Praze.
Návštěvníci festivalu se mohou těšit na přednášky a workshopy více než čtyřicet osobností, které kromě porodu samotného zahrnou řadu souvisejících témat jako je zdravá výživa, homeopatie, aromaterapie, čínská medicína, bonding, dilemata týkající se očkování, lesní mateřské školky, domácí vzdělávání a mnohá další. Součástí festivalu bude také tematický obchůdek a knihkupectví a také dětský koutek s možností hlídání dětí.
Celý program festivalu naleznete na http://www.respektkporodu.cz/
Světový týden respektu k porodu nabízí kromě pražského festivalu v České republice další desítky akcí: http://respektkporodu.cz/
Zřejmě největší mimopražskou akcí u této příležitosti je brněnský festival se pod taktovkou Nesehnutí a Unie porodních asistentek . Do něj se jako každoročně zapojí dvacet center porodních asistentek, dul a další organizace, které pečují o těhotné ženy. Během celého týdne budou na různých místech v Brně probíhat přednášky, workshopy, cvičení nebo besedy. Na práva těhotných žen u porodu se zaměřuje sobotní program, který je vhodný i pro partnery těhotných žen. Kateřina Hájková Klíčová z Unie porodních asistentek z programu dále doporučuje: „Pro rodiče bude jistě lákavá přednáška porodní asistentky Jarmily Kovaříkové, známé ze seriálu Čtyři v tom: Porodit se svou porodní asistentkou (důvěra a intimita) nebo beseda s lékařkou Ludmilou Elekovou na téma: Očkování, poruchy vývoje a imunity u dětí.”
Celý brněnský program u příležitosti Světového týdne respektu k porodu je k dispozici na www.aktivnirodicovstvi.cz.
Pro více informací kontaktuje:
Hnutí za aktivní mateřství
Petra Sovová, předsedkyně, 776 465 486, ham@iham.cz,
Unie porodních asistentek
Mgr. Kateřina Hájková Klíčová, výkonná ředitelka, 734 637 379, klicova@unipa.cz
Nesehnutí
Zora Javorská, 606 722 988, zora@nesehnuti.cz
„První, co ženy v českých porodnicích dostanou, je nedostatek svobody. Následuje nástřih a separace dítěte.” To jsou slova nedávno zesnulého dánského lékaře Marsdena Wagnera, světové kapacity na poli porodnictví a propagátora humanizace porodnictví o běžné praxi v českých porodnicích.
České zdravotnictví se rádo chlubí svými úspěchy v oblasti porodnictví a neonatologie, zejména jednou z nejnižších úmrtností novorozenců. O čem se ale mluví podstatně méně, je (ne)svoboda matek v porodnicích, množství rutinních, ale často zbytečných invazivních lékařských zákroků a separace dítěte, či nemožnost rodit v porodním domě či doma se zajištěnou péčí, za což leží odpovědnost výhradně na státu.
„Ženy si mohou vybrat libovolnou porodnici, ale až na výjimky si nemohou vybrat konkrétní zdravotníky. Možnost porodu mimo zdravotnická zařízení je omezena pouze na porod bez kvalifikovaných poskytovatelů péče. Stát totiž takovou péči zatím odmítá zajišťovat. Neumožnil ani vznik porodních domů či porodních center, ani nepodporuje praxe samostatných porodních asistentek, které by mohly doprovázet klientky kamkoliv,“ vyjmenovává Petra Sovová, předsedkyně sdružení Hnutí za aktivní mateřství.
Podobně zúžená je možnost volby v těhotenství. Těhotné sice mohou volit i péči porodní asistentky a docházet do prenatální poradny k ní, ale takových poskytovatelek péče je málo a jejich práce není hrazena ze zdravotního pojištění. Jde přitom o kontinuální, individuální péči, která je bezpečná, ve srovnání s lékařskou péčí levná a v zahraničí zcela běžná. Pro příklady, kde taková praxe bezproblémově funguje, přitom není třeba chodit daleko.
Těhotenskou a porodní péči založenou primárně na porodních asistentkách, které s výjimkou operativních porodů vedou veškerou péči o těhotné a rodící, mají například skandinávské země. „Vysoce kvalifikované porodní asistentky zde ženu provádějí těhotenstvím, porodem i šestinedělím a například v Dánsku patří mezi deset nejrespektovanějších povolání. Jejich perinatální výsledky jsou srovnatelné s výsledky českého systému porodnictví, ovšem míra invazivních zásahů je dvakrát i vícekrát nižší,“ vysvětluje biostatistička Markéta Pavlíková a doplňuje konkrétnější data: Ve skandinávských zemích přichází na svět císařským řezem asi 18 % dětí, zatímco v České republice je to plná čtvrtina. Alarmující jsou také čísla ve srovnání počtu episiotomií, tedy nástřihu hráze u vaginálního porodu. V českých porodnicích tento zákrok podstoupí, či spíše často je nucena podstoupit, každá druhá žena, ve Skandinávii se toto číslo pohybuje mezi pěti až deseti procenty rodiček. Markantní je i rozdíl v době strávené v porodnici. Tři čtvrtiny Seveřanek odcházejí se svými novorozenými dětmi z porodnice do dvou dnů, zatímco v českých porodnicích zůstává 99 % matek s dětmi dva dny a déle, přičemž- kratšímu pobytu je zdravotníky aktivně bráněno a vydobude si jej pouhé půl procento rodiček.
Z toho evidentně vyplývá, že dobré perinatologické výsledky nezávisí na tom, zda je v dané zemi možnost volby porodu mimo porodnice či pouze s porodní asistentkou bez přítomnosti lékaře. „Jak upozorňuje i klinická psycholožka Michaela Mrowetz, rutinní postupy ve velké většině českých porodnic můžeme nazvat přímo porodním násilím, které by na ulici bylo trestným činem, ovšem za zdí instituce se stává legálním. Ve srovnání se skandinávským modelem péče se invazivní zásahy takzvaně ve jménu záchrany života ukazují jako zbytečné, poškozující, dlouhodobě traumatizující a narušující jak integritu těla matky, tak její vztah s dítětem,“ objasňuje Markéta Pavlíková.
Na to vše chce opět upozornit Festival o porodu, těhotenství a mateřství, který letos podeváté u příležitosti Světového týdne respektu k porodu pořádá Hnutí za aktivní mateřství. Letošním ústředním tématem je Porod jako posilující zkušenost. Akce k této příležitosti se konají v mnoha zemích světa. V Praze připravilo Hnutí za aktivní mateřství Festival o těhotenství, porodu a rodičovství, který se uskuteční ve dnech 19. – 25. května v Kině Perštýn v Praze.
Návštěvníci festivalu se mohou těšit na přednášky a workshopy více než čtyřicet osobností, které kromě porodu samotného zahrnou řadu souvisejících témat jako je zdravá výživa, homeopatie, aromaterapie, čínská medicína, bonding, dilemata týkající se očkování, lesní mateřské školky, domácí vzdělávání a mnohá další. Součástí festivalu bude také tematický obchůdek a knihkupectví a také dětský koutek s možností hlídání dětí.
Celý program festivalu naleznete na http://www.respektkporodu.cz/
Světový týden respektu k porodu nabízí kromě pražského festivalu v České republice další desítky akcí: http://respektkporodu.cz/
Zřejmě největší mimopražskou akcí u této příležitosti je brněnský festival se pod taktovkou Nesehnutí a Unie porodních asistentek . Do něj se jako každoročně zapojí dvacet center porodních asistentek, dul a další organizace, které pečují o těhotné ženy. Během celého týdne budou na různých místech v Brně probíhat přednášky, workshopy, cvičení nebo besedy. Na práva těhotných žen u porodu se zaměřuje sobotní program, který je vhodný i pro partnery těhotných žen. Kateřina Hájková Klíčová z Unie porodních asistentek z programu dále doporučuje: „Pro rodiče bude jistě lákavá přednáška porodní asistentky Jarmily Kovaříkové, známé ze seriálu Čtyři v tom: Porodit se svou porodní asistentkou (důvěra a intimita) nebo beseda s lékařkou Ludmilou Elekovou na téma: Očkování, poruchy vývoje a imunity u dětí.”
Celý brněnský program u příležitosti Světového týdne respektu k porodu je k dispozici na www.aktivnirodicovstvi.cz.
Pro více informací kontaktuje:
Hnutí za aktivní mateřství
Petra Sovová, předsedkyně, 776 465 486, ham@iham.cz,
Unie porodních asistentek
Mgr. Kateřina Hájková Klíčová, výkonná ředitelka, 734 637 379, klicova@unipa.cz
Nesehnutí
Zora Javorská, 606 722 988, zora@nesehnuti.cz
