Tisíce lidí a desítky spolků z celé ČR žádají senátory: Vraťte lidem práva chránit své okolí!

Novelu stavebního zákona, jež omezuje občanská práva, projedná zítra klíčový senátní výbor

Tisková zpráva Zeleného kruhu
Již více než 5 500 lidí a přes 50 spolků napříč Českou republikou vyzvalo senátory a senátorky, aby změnili novelu stavebního zákona. Ta v současné (poslanecké) podobě zbavuje občany po 25 letech možnosti, jak hájit kvalitu svého prostředí. Lidé by totiž ztratili dosavadní možnost připomínkovat prostřednictvím spolků stavby, průmyslové provozy, průzkum a těžbu surovin a další zásahy do přírody, krajiny a životního prostředí v okolí. Zítra novelu projedná garanční senátní výbor pro územní rozvoj a životní prostředí, 31. května pak plénum Senátu.
Pokud by byl zákon v této podobě definitivně schválen, jednalo by se o největší omezení občanských práv po roce 1989, které je v rozporu s Ústavou, mezinárodními závazky ČR i programovým prohlášením vlády. Zároveň by šlo o zásadní zhoršení podmínek pro ochranu přírody a životního prostředí. Byli to totiž právě občané, kdo svými znalostmi a zájmem o okolí přispěli zásadně k udržení či zlepšení kvality míst, kde žijí. Kontrolou úřadů pak pomáhali také lepší demokracii.
Výzvu www.vrattelidemprava.cz iniciovaly nevládní organizace sdružené v asociaci Zelený kruh. Lidé se k ní nejen přidávají, ale také se přímo obracejí na senátory a senátorky ve svých volebních obvodech. Podporovatelé výzvy apelují na Senát, aby přijal pozměňovací návrhy, které občanům vrátí poslanci vyškrtnuté právo vyjadřovat se ke stavbám a dalším zásahům.
Dosavadní právo občanů chránit své prostředí nevedlo k úředním průtahům ani nemohlo definitivně zablokovat výstavbu či jiné činnosti. Spolky byly jen jedním z účastníků povolovacích řízení a konečné slovo měl vždy úřad [1]. Občané naopak ve velkém množství případů přispěli ke zlepšení výsledného rozhodnutí, ochránili cenné přírodní hodnoty či zlepšili kvalitu života, ať už v celostátním či místním měřítku [2].
Jak konkrétně sněmovní verze novely stavebního zákona omezuje občany:
1) Vyškrtává z § 70 zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody (a zároveň i ze stavebního zákona) ustanovení, podle něhož se nyní lidé mohou prostřednictvím spolků vyjadřovat (nikoli blokovat) v územních a stavebních řízeních. Týká se to všech záměrů, kromě těch největších, tedy také spaloven, supermarketů, průmyslových zón, skladových hal, průzkumu pro těžbu břidlicového plynu, uranu, uložení radioaktivního odpadu atd. Spolky zároveň vyškrtává novela přímo ze stavebního zákona, který se na zákon o ochraně přírody odkazuje.
2) Znemožňuje přezkum závazných stanovisek (například ohledně kácení stromů nebo celkového vlivu staveb a činností na životní prostředí – EIA), neboť zkracuje lhůtu pro přezkum tak, že by uplynula většinou před vydáním konečného rozhodnutí o stavbě (kdy teprve nastává možnost přezkumu).
3) Vyřazuje odborné organizace (např. ornitology) z rozhodování, neboť umožňuje výjimky ze zákazu poškozování ohrožených druhů rostlin a zvířat řešit bez účasti veřejnosti, pouze závazným stanoviskem v rámci územního či stavebního řízení (kam nebudou mít odborné spolky přístup – viz bod 1).
4) Oslabuje kontrolu autorizovaných stavebních inspektorů, neboť zkracuje lhůtu pro zveřejnění a délku doby pro uveřejnění stavebního záměru, který neprošel stavebním řízením, ale byl mu vydán certifikát autorizovaného inspektora. Zavedení veřejného dohledu nad vydanými certifikáty autorizovaných inspektorů přitom v roce 2012 ukončilo podvodnou praxi některých inspektorů, kteří pokoutně vydávali nezákonné certifikáty. Vydávali je bez toho, že by měli souhlas sousedů (což je podmínka, která je nutná pro možnost investora zvolit certifikát místo stavebního povolení).
Kompletní analýzu omezení občanských práv v aktuální podobě novely stavebního zákona najdete ZDE.
Paradoxně žádné z těchto omezení občanů nezrychlí povolovací procesy. Nijak totiž nezkracují lhůty ani neodstraní současnou praxi, kdy stavební úřady lhůty hrubě porušují a poškozují tím investory i občany. Ekologické organizace přitom od začátku přípravy novely stavebního zákona prosazovaly zrychlení povolovacích procesů. Návrh ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové (ANO) však návrhy na zjednodušení a urychlení procesů rozhodování o stavbách nezahrnuje. Poslanecké úpravy, zejména návrhy poslance Jaroslava Foldyny (ČSSD), pouze omezují účast veřejnosti v povolovacích procesech.

Daniel Vondrouš, ředitel Zeleného kruhu, řekl:
“Ministryně Karla Šlechtová nedokázala prosadit jednodušší a rychlejší rozhodování, a tak společně s některými poslanci a podporou developerů zatočila s občany, kteří se po 25 let dobře starají o své okolí. Vládní závazky tak porušila hned dvakrát.”
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
“Tažení ministryně Karly Šlechtové a poslance Jaroslava Foldyny proti občanským právům zvedá ze židle občany i jejich spolky po celé zemi. Senátoři a senátorky garančního výboru Senátu mohou zítra zachránit situaci a předložit svým kolegům na plénu Senátu jednoduché změny, které zajistí, že občanům práva zkrácena nebudou.”
Vojtěch Dědek, vedoucí právní poradny Frank Bold, řekl:
“Výsledek sněmovního hlasování je fiasko, které Senát, doufejme, napraví. Nejenže by přijaté znění ani o den nezkrátilo povolovací lhůty, ale ještě by lidem vzalo možnost ohlídat, jestli se v jejich okolí staví smysluplně a podle předpisů.”
Kontakt:
Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz
Poznámky:
[1] Podle § 70 se měl až dosud spolek (dříve občanské sdružení), jehož posláním je ochrana přírody a krajiny, právo účastnit všech správních řízení, v nichž mohl být tento zájem dotčen. Spolek přitom samozřejmě neměl v řízení právo veta – k záměru mohl podávat připomínky a proti rozhodnutí se případně odvolat, ale poslední slovo měly příslušné úřady. V případech, kdy šli úředníci viditelně na ruku investorovi, byla však účast veřejnosti poměrně účinnou pojistkou proti zneužívání pravomocí a korupci. Tato pojistka nezávislosti – kromě detailní znalosti věci a vysoké motivace – je rovněž spolu s růstem občansky aktivní společnosti důležitým přínosem pro kvalitu demokracie.
[2] Pomohl například lidem zastavit plány na těžbu zlata na Šumavě v a Mokrsku, zmenšit plánované mamutí drůbežárny na Domažlicku, zastavit nelegální kácení na Šumavě či zachránit před odtěžením vrch Tlustec v Českém středohoří. Hlavně však umožnil chránit aktivně přírodu a své životní prostředí místním lidem v tisících malých, celostátně méně atraktivních případů, jako je kácení stromů v krajině a obcích či alejí, ničení rozptýlené zeleně na mezích či pramenů, mokřadů a údolních niv. Ochránil vzácné lesní či luční biotopy či jiná cenná přírodní místa, zabránil otevření nového kamenolomu v sousedství či naopak zasypávání starých malých lumků se vzácnou květenou či historických dolů se zimovišti netopýrů. Lidé totiž znají své prostředí často lépe než zodpovědné úřady a mají na jeho zachování také větší zájem.