Dnešní tiskovou konferencí odstartoval program „Ženu ani květinou… aneb týden proti násilí na ženách“, který společně připravilo pět brněnských neziskových organizací zabývajících se ženskými právy, násilím na ženách a zvláště problematikou domácího násilí – NESEHNUTÍ Brno, Liga lidských práv – program Poradna pro ženy v tísni, o. s. Magdalenium, Gender centrum FSS MU v Brně a Amnesty International Brno. Program tvoří soubor akcí pro širokou veřejnost, které organizačně podpořily též Magistrát města Brna, Knihovna Jiřího Mahena a Jazzová kavárna PodObrazy. Besedy a přednášky, filmová promítání, pouliční infostánky, diskusní večer, informační nástěnky a výstava plakátů mají přispět ke zvýšení informovanosti o problému násilí na ženách, možnostech obrany, a přispět tak ke snížení míry tolerance ve společnosti vůči různým projevům tohoto jevu.
Mezinárodním dnem proti násilí na ženách byl 25. listopad vyhlášen Valným shromážděním OSN v prosinci 1999, které vyzvalo vlády jednotlivých zemí, mezinárodní organizace i jednotlivé neziskové organizace, aby na tento den pořádaly akce zaměřené na zvýšení povědomí o tomto problému. Spolupracující brněnské organizace se chtějí k tomuto dni svými aktivitami připojit a zorganizovat akce v Brně i v dalších městech. „Nedostatečná informovanost je důvodem, proč u veřejnosti přetrvává velká tolerance vůči násilí na ženách, a v důsledku také jedním z důvodů, proč tolik žen setrvává v násilných partnerských vztazích dlouhou dobu“, říká Kateřina Plesková, koordinátorka projektu z NESEHNUTÍ Brno.
Násilí na ženách je specifickým druhem rodově (genderově) podmíněného násilí, který ohrožuje ženy v různých částech světa – v rozvojových zemích stejně jako ve vyspělých západních státech. Toto násilí má řadu podob – od tzv. domácího násilí, přes znásilnění, sexuální obtěžování až po ženskou obřízku či obchod se ženami. Jeho hlavní příčinou je nerovné postavení žen a mužů v různých společnostech a kulturách, kde ženy stále zaujímají nižší pozice, a nerovnováha moci v jejich vzájemném soužití. K existenci tohoto problému významnou měrou přispívá výchova žen a mužů. „Představa společnosti o mužské roli, moci a dominanci se projevuje už v dětství, kdy je často malým chlapcům tolerována agresivita jakožto přirozený projev mužskosti. Ženy jsou svým způsobem naopak již od malička vychovávány k roli oběti, jsou vedeny k podřízenějšímu chování, finanční závislosti a neschopnosti bránit se fyzickým útokům“, vysvětluje Lucie Jarkovská z Gender centra FSS MU v Brně. Amnesty International poukazuje na to, že násilí na ženách bývá často zneužíváno i jako zbraň v ozbrojených konfliktech. „Znásilňování a týrání se stává dokonce součástí válečnické strategie, znásilňování žen znamená udržování strachu a ponížení nepřítele“, říká Jana Sobotková z brněnské skupiny AI a dodává: „Podle našich informací tvoří až osmdesát procent zabitých a zraněných v zemích s dlouhotrvajícím konfliktem právě ženy a děti.“
Výsledky sociologického výzkumu, který v letošním roce zveřejnil Sociologický ústav AV ČR, poukazují na celkově velkou míru násilí mužů na ženách v naší společnosti a skutečnost, že převážná většina žen zažila násilí od svých partnerů častěji než od cizích útočníků. Z výzkumu vyplynulo, že zhruba 38% žen v ČR zažilo během svého života násilí ze strany svého partnera, tedy současného či bývalého manžela anebo přítele. „Tyto výsledky jsou alarmující, neboť to znamená, že více než každá třetí žena byla v České republice ohrožena, v naprosté většině v rámci tzv. domácího násilí“, doplňuje Kateřina Plesková.
Domácí násilí je často vnímáno jako soukromý problém páru či je dokonce mlčky uznáno právo muže rozhodovat o manželce a dětech a pro udržení fungující rodiny násilí v určité míře využívat. I v tomto případě platí, že vysoká míra tolerance je způsobena nedostatkem informovanosti veřejnosti. V roce 2003 proběhla celorepubliková kampaň proti domácímu násilí, na které se podílelo 11 neziskových organizací a jež se v současnosti přetvořila na nově vzniklé volné sdružení KOORDONA – Koalice organizací proti domácímu násilí. Kampaň významnou měrou přispěla k posunu v informovanosti a též ke změně právní úpravy domácího násilí, kdy od 1. 6. 2004 existuje nová skutková podstata trestného činu týrání osoby žijící ve společně obývaném domě nebo bytě. „Zaznamenaly jsme výrazný nárůst klientek. Zatímco v roce 2003 Poradna pro ženy v tísni poskytla 190 konzultací celkem 72 klientkám, letos jsme od začátku roku do října poskytly již 234 konzultací 71. klientce, tudíž za desetiměsíční období jsme měly stejný počet klientek, jako za celý minulý rok.“, říká Mgr. Hana Langhansová z Ligy lidských práv. Přínos kampaně a dalších informačních aktivit potvrzuje i Bc. Lenka Hybnerová, pracovnice o. s. Magdalenium – provozovatele zařízení s krizovými lůžky pro ženy: „Sledujeme narůstající poptávku po našich službách. Klientky jsou více informované a dochází i ke zkracování období tolerance společného soužití s agresorem.“
Kompletní program aktivit proti násilí na ženách naleznete na http://zenskaprava.ecn.cz.
KONTAKT:
Kateřina Plesková (NESEHNUTÍ Brno) – 605 239 579 (informace o 25. listopadu a programu aktivit)
Mgr. Hana Langhansová (Liga lidských práv – program Poradna pro ženy v tísni) – 545 245 996 (domácí násilí)
Mgr. Lucie Jarkovská (Gender centrum FSS MU v Brně) – 549 497 090, 604 932 153 (genderově podmíněné násilí)
V Česku je mnoho jídelen, které se snaží vařit zdravě, kvalitně a chutně. Stávající legislativa jim to ale spíše komplikuje, než aby pomáhala. Povinný spotřební koš, který je součástí vyhlášky 107/2005 Sb., o školním stravování, stanovující množství některých potravin ve školní stravě, vznikl už v roce 1993.
Je nutné modernizovat vyhlášku o školním stravování, zrušit zastaralý spotřební koš a nahradit ho regulací, která umožní jídelnám flexibilitu v sestavování jídelníčku a zároveň zajistí zdravou a pestrou stravu dostupnou všem.
Školní stravování potřebuje investici – do platů personálu, do technologií, do lepšího systému. Jen kvalifikovaný a motivovaný personál v moderně vybavené kuchyni může dětem zajistit pestřejší a zdravější stravu. Jde ale o investici, která se mnohonásobně vrátí na budoucí zdravé populaci.
“Neexistuje systém povinného celoživotního vzdělávání personálu školních jídelen, který by zvyšoval jejich nutriční gramotnost a dovednosti v rámci kulinářských technik (a využívání moderních varných technologií, případně zbožíznalství.)” Máme to na talíři a není nám to jedno