UPRCHLÍCI NAVŠTÍVÍ NÁRODNÍ DIVADLO V BRNĚ

Ve čtvrtek 24. března proběhne návštěva skupiny přibližně 30 obyvatel a obyvatelek uprchlického zařízení Zbýšov a Zastávka v Národním divadle v Brně. Mladí i starší uprchlíci zhlédnou strhující představení opery J. Offenbacha „Hofmanovi povídky“, kterou má tuto sezónu na repertoáru Janáčkovo divadlo. Netradiční diváci utekli před krvavým konfliktem v Čečensku, zoufalými sociálními poměry v Arménii, autoritářským islámským režimem v Íránu, či genocidou v Súdánu. V uprchlických zařízeních čekají na rozhodnutí českého ministerstva vnitra o jejich žádosti o azyl. Akci pořádá občanské sdružení NESEHNUTÍ s podporou Národního divadla v Brně.
Uprchlíci (často rodiny s dětmi) čekající na projednání jejich žádosti o udělení azylu v České republice nemají dostatek možností ani finančních prostředků pro kvalitní využití svého volného času, což může vést k patologickým jevům jako je ztráta zájmu o dění kolem sebe, řešení problémů alkoholem a k napětí ve skupině žadatelů. „Chceme ukázat, že uprchlíci jsou lidé jako my, kteří nás nepřichází ohrožovat nebo nám brát práci, ale pouze hledají v České republice bezpečí,“ vysvětluje další důvod akce jedna z koordinátorek výletu Martina Vodičková.
Akce začne odjezdem z azylových zařízení v odpoledních hodinách. Přibližně v 18:30 hodin dorazí milovníci hudby a divadla do Brna, kde si ještě před začátkem představení mohli prohlédnout interiéry divadla. V 19:00 začne samotné vystoupení, díky laskavosti Národního divadla, pro uprchlíky s 50% slevou. Po hudebním zážitku se výprava vydá zpět do pobytových středisek. „Víme, že mnoho žadatelů o azyl jsou milovníky hudby a umění, proto jsme jim rádi zprostředkujeme nevšední kulturní zážitek,“ připojuje Vodičková. Výletu se zúčastní lidé z různých koutů světa a kulturních oblastí – Afghánistánu, Arménie, Čečenska, Dagestánu, Súdánu aj.
Další volnočasové programy NESEHNUTÍ zahrnují výlety, výtvarné dílny, kulturní akce, hry a sportovní aktivity. V nejbližší době se chystá návštěva plaveckého bazénu, exkurze do Technického muzea, výlet do lanového centra. V minulosti už proběhly akce jako výlet a sázení stromů u Olomouce, projížďka parníkem po Brněnské přehradě, lesní stopovací výlet za pokladem, návštěva Punkevních jeskyní přírodovědný program v Domě ekologické výchovy Lipka. Pravidelně každý pátek probíhá také workshop žonglování pro děti i dospělé. Všechny tyto akce se konají díky podpoře Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.
Kromě volnočasových aktivit organizují aktivisté a aktivistky NESEHNUTÍ vzdělávací a osvětové programy s uprchlickou tématikou zaměřené na českou veřejnost (besedy, vydávání informačních materiálů, etnické a multikulturní večery, veřejné akce atd.) a upozorňují na v současnosti příliš restriktivní azylovou politiku ČR i na konkrétní případy porušování lidských práv uprchlíků. „Chceme dosáhnout zlepšení vztahu veřejnosti k uprchlíkům a také zlidštění přístupu ministerstva vnitra k žádostem o azyl,“ uzavírá Jiří Koželouh, koordinátor kampaně „Bezpečí pro uprchlíky“ z NESEHNUTÍ.
Další informace: Martina Vodičková, tel: 603142072; Jiří Koželouh, tel: 723 559 495
Dnes začala další schůze poslanecké sněmovny Parlamentu, které má v nejbližších dnech projednávat i novelu zákona o azylu. Novela obsahuje několik změn, které v praxi ještě zhorší postavení uprchlíků v ČR. Omezuje totiž jejich práva a jejich možnosti získat na našem území azyl a naopak posiluje postavení ministerstva vnitra, které je známé restriktivním postojem k uprchlíkům s cílem co nejvíce jich dostat pryč z území ČR. V praxi tedy bude znamenat omezení lidských práv uprchlíků. Na problém upozornilo NESEHNUTÍ dopisem také poslance.
Asi nejcitelnější omezení práv uprchlíků je zrušení možnosti podání tzv. kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu poté, co je žadateli zamítnuta žádost o azyl v 2. instanci (tedy příslušným krajským soudem). Uprchlík by neměl být odkázán pouze na rozhodování Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR (OAMP). Tento odbor rozhoduje bez ohledu na neutěšený stav dodržování lidských práv v zemích jejich původu, azyl je přiznán jen zlomku žadatelů). V případě neúspěchu bude moci obrátit žadatel na krajský soud. Ty však projednávají jen formální stránku zamítnutí žádosti, nerozhodují v meritu věci a neudělují tudíž azyl či překážku vycestování, v případě, že shledají oprávněnost žaloby na Ministerstvo vnitra ČR, vracejí žadatele pouze do procedury.
V případě tzv. „zjevně neodůvodněných žádostí“ přestává mít řízení u krajského soudu odkladný účinek – žadatel může být tedy do 30 dnů odmítnut a měl by opustit území ČR. Tzv. „zjevná neodůvodněnost“ se vztahuje i na osoby, jimž hrozí vydání za účelem trestního stíhání a které se pokoušejí zachránit žádostí o azyl. „Praxí v některých zemích (například v Číně nebo ve státech bývalého SSSR) je však obviňování uprchlíků v zahraničí z nějakého vykonstruovaného zločinu,“ říká aktivista NESEHNUTÍ Jiří Koželouh. Jeho slova potvrzují i zkušenosti mezinárodní organizace Amnesty International (AI), která řešila případ čínského občana v ČR, jehož vydání požadovaly čínské úřady. Chtěly se mu tak pomstít za podporu studentských demonstrací v roce 1989. „Čína si vymyslela zločin, který se posléze ukázal nesmyslným, tak si poté vymyslela jiný a dále trvala na vydání svého občana,“ vysvětluje Lubor Kysučan, koordinátor pro uprchlíky z AI.
Další, pouze na první pohled nenápadná, zhoršení se týkají zkracování lhůt na úřední komunikaci uprchlíků s ministerstvem a se soudy a také zkrácení možného pobytu mimo uprchlické zařízení ze 30 na 10 dnů.
Nejlepším řešením v této chvíli je novelu zamítnout a začít pracovat na jiné – takové, která přinese opravdové zlepšení a ne jen restrikce. Zejména by měla změnit způsob, s jakým MV ČR k žádostem přistupuje. OAMP MV ČR vykládá azylový zákon co nejnepříznivěji pro uprchlíky, nezohledňuje lidskoprávní situaci v zemích žadatelů, je jedinou institucí rozhodující fakticky o azylu atd. „Nekompetentnost tohoto odboru potvrzují nejen časté případy odmítnutých zjevně ohrožených žadatelů (případy uprchlíků z Čečenska, případ íránského žadatele o azyl, jehož pracovníci OAMPU udali íránské ambasádě a další podobné případy), ale i mnohé stížnosti z řad žadatelů o azyl i azylantů – úspěšných žadatelů,“ tvrdí Jiří Koželouh z NESEHNUTÍ. Nekvalifikovaný přístup českých úřadů ve vyřizování žádostí o azyl dokládá i fakt, že řada žadatelů, kteří v ČR neuspěli, získala v jiných zemích EU azyl bez problémů (např. čečenští uprchlíci v Rakousku, palestinský uprchlík, který prožil několik měsíců v tranzitním prostoru ruzyňského letiště, v Německu atd.). Nápravou by mohlo být například vytvoření nezávislého tribunálu složeného z odborníků na migraci a lidská práva, jak to navrhoval ministr a předseda legislativní rady vlády ČR Jaroslav Bureš. „Ten by posuzoval ohrožení uprchlíků i v souvislosti se situací v zemi původu a rozhodoval by o udělení azylu či překážky vycestování,“ říká Věra Roubalová z o.s. Tolerance a občanská společnost. Uprchlíkům by se tak dostalo možnosti posuzování ve dvou plnohodnotných, na sobě nezávislých instancích, jak to ostatně vyžaduje i článek 6 Evropské úmluvy o lidských právech a základních svobodách, kterým je ČR pochopitelně vázána.
další informace:
Jiří Koželouh, NESEHNUTÍ, 723 559 495