Ve čtvrtek 14. srpna 2014 nabude účinnosti tzv. Aktualizace územního plánu města Brna. V průběhu projednávání se ke kritice dokumentu připojilo přes 2500 občanů, řada firem i několik městských částí. Podle nich verze schválená zastupitelstvem například zásadně ohrožuje budoucnost zeleně ve městě a legalizuje řadu černých staveb. Občanské iniciativy v čele s NESEHNUTÍM nyní připravují žaloby.
Magistrát města Brna v tichosti zveřejnil na úřední desce aktualizaci územního plánu.1 Ta vyvolala mezi veřejností velkou diskusi. Námitky proti aktualizaci na magistrát podaly stovky firem, vlastníci nemovitostí a desítky zástupců veřejnosti napříč celým Brnem. V Aktualizaci navrženým změnám se bránily i radnice několika městských částí.
Dalších více než 2 500 občanů apelovalo na radnici prostřednictvím portálů www.mampripominky.cz a www.mamlepsiplany.cz připravených NESEHNUTÍm ve spolupráci s brněnskými občanskými iniciativami. Jejich nejzásadnější námitky směřovaly zejména proti zrušení ochrany zelených ploch ve městě, zrušení ochrany vnitrobloků před zástavbou a parkovišti, proti legalizaci řady černých staveb. Mimořádný odpor vyvolala například změna umožňující zrušit zeleň kolem tzv. „červeného“ kostela nebo stromořadí na třídě Kapitána Jaroše a zařadit tyto plochy do ploch pro dopravu.
„Stávající územní plán je nositelem myšlenkově zastaralé koncepce (odsun hlavního nádraží mimo centrum města, suburbanizace, výstavba hypermarketů, podpora IAD – Nová městská třída, tunely Úvoz apod.). Aktualizace, která je nezvykle obsáhlým, nesourodým a nesrozumitelným souborem změn územního plánu, v této koncepci pokračuje, nebo ji dokonce prohlubuje. Brno nutně potřebuje nový územní plán, který bude v souladu se soudobými trendy v oblasti udržitelného rozvoje měst. Složitá snaha resuscitovat myšlenkově překonaný stávající územní plán však jeho pořízení oddaluje,“ říká k aktualizaci architekt Petr Hýl.
Magistrátní úředníci a poté zastupitelé však téměř všechny zásadní připomínky předložené veřejností ignorovali. Aktualizace územního plánu byla schválena 17. června letošního roku. NESEHNUTÍ ve spolupráci s dalšími iniciativami i jednotlivci proto připravuje žalobu, jejímž cílem bude napravit největší pochybení schválené aktualizace. Žaloba je připravována ve spolupráci s právníky Frank Bold, kteří se specializují na soudní přezkum územních plánů a budou jednotlivce i iniciativy zastupovat. Očekává se, že žaloba či žaloby budou ke Krajskému soudu v Brně podány v průběhu září.
Žalobu proti aktualizaci může do tří let od její účinnosti podat každý vlastník nemovitosti, který se cítí být schválenou změnou územního plánu dotčen na svých právech. Ti, kdo podávali proti aktualizaci námitky, které byly zamítnuty, pak budou u soudu ve výhodě. Soud bude mít 3 měsíce na to, aby o žalobě rozhodl.
„Věříme, že máme velmi slušnou šanci u soudu uspět. V posledních dnech se na nás navíc obrací řada lidí i firem, kteří mají s aktualizací územního plánu problémy, a s nimiž svůj postup koordinujeme. Již nyní je proto zřejmé, že v našem úsilí o zrušení změny územního plánu nebudeme sami,“ říká Hana Chalupská z NESEHNUTÍ.
Kontakty:
Hana Chalupská, koordinátorka programu Občnaské oko, NESEHNUTÍ, hana@nesehnuti.cz, 731 181 990
Jiří Nezhyba, právník, Frank Bold, jiri.nezhyba@frankbold.org, 775 154 073
Petr Hýl, architekt, hylp@email.cz, 737 961 838
V Česku je mnoho jídelen, které se snaží vařit zdravě, kvalitně a chutně. Stávající legislativa jim to ale spíše komplikuje, než aby pomáhala. Povinný spotřební koš, který je součástí vyhlášky 107/2005 Sb., o školním stravování, stanovující množství některých potravin ve školní stravě, vznikl už v roce 1993.
Je nutné modernizovat vyhlášku o školním stravování, zrušit zastaralý spotřební koš a nahradit ho regulací, která umožní jídelnám flexibilitu v sestavování jídelníčku a zároveň zajistí zdravou a pestrou stravu dostupnou všem.
Školní stravování potřebuje investici – do platů personálu, do technologií, do lepšího systému. Jen kvalifikovaný a motivovaný personál v moderně vybavené kuchyni může dětem zajistit pestřejší a zdravější stravu. Jde ale o investici, která se mnohonásobně vrátí na budoucí zdravé populaci.
“Neexistuje systém povinného celoživotního vzdělávání personálu školních jídelen, který by zvyšoval jejich nutriční gramotnost a dovednosti v rámci kulinářských technik (a využívání moderních varných technologií, případně zbožíznalství.)” Máme to na talíři a není nám to jedno