Celkem patnáct neziskových organizací a dalších iniciativ, které se v Brně zaměřují na otázky ženských práv a rovnosti žen a mužů, se dnes sešlo v Knihovně Jiřího Mahena. Široké veřejnosti formou miniveletrhu nabídly své služby, v rámci veřejné besedy představily aktuální výzkum na téma role a postavení ženských neziskových organizací a zároveň se uvedly jako neformální brněnská ženská platforma. Účelem spolupráce je podpora tzv. ženskoprávních témat a problémů a impuls k jejich efektivnímu řešení v Brně a v jihomoravském regionu.
Brněnská ženská platforma byla založena 6. února 2006 jako platforma neziskových organizací z brněnského regionu, které se snaží reflektovat společností opomíjené problémy týkající se žen. Z iniciativy organizace NESEHNUTÍ Brno, která se věnuje postavení žen ve společnosti v rámci své dlouhodobé kampaně Ženská práva jsou lidská práva, se schází skupina organizací i jednotlivých osob za účelem hlubší spolupráce a podpory aktivit v městě Brně, posilování způsobu a možností řešení otázek souvisejících s problematikou rovnosti žen a mužů na místní i krajské politické úrovni. „V NESEHNUTÍ vždy vítáme možnost spolupráce s dalšími subjekty a vidíme to i jako cestu, jak posílit občanský sektor a překonat alespoň některé z problémů souvisejících s bojem o existenci a udržení kapacity každé neziskové organizace. Iniciovali jsme proto první schůzku zástupkyň místních ženskoprávních programů, iniciativ a neziskových organizací, ze které pak vzešla právě potřeba utvořit určitou neformální platformu a spojit síly k ovlivňování věcí veřejných právě v městě Brně,“ popisuje založení tzv. brněnské ženské platformy Kateřina Plesková z NESEHNUTÍ.
Spojujícím prvkem všech organizací a iniciativ jsou sociálně znevýhodněné ženy, různé problémy, které se jich dotýkají od nerovnosti na trhu práce po změnu rodičovských rolí. Avšak nejde pouze o ženy, všechny organizace usilují o genderové nahlížení na problematiku a snaží se vnímat i obtíže, které uplatňování genderových stereotypů způsobuje mužům. Dlouhodobě se snaží například otevřít diskusi na téma aktivního otcovství.
Úterní akce s názvem Ženské neziskové organizace v Knihovně Jiřího Mahena byla prvním veřejným představením platformy a sestávala z miniveletrhu a veřejné besedy. Miniveletrh tvořily informační stánky sdružených organizací, které nabízely široký výběr informačních materiálů, užitečné kontakty a bezplatné poradenství. Lidé procházející knihovnou se tak mohli seznámit s širokou škálou témat z problematiky ženských práv a rovnosti žen a mužů ve společnosti, k nimž patří i oblasti, jejichž řešení se zúčastněné organizace aktivně věnují: násilí na ženách, diskriminace na pracovním trhu, genderové stereotypy, prostituce, zdravé a vyrovnané rodičovství, přirozené porody i celková podpora hlasu žen v různých sférách. Akce vyvrcholila debatou s ředitelkou nejznámější české ženské organizace Gender Studies, o. p. s. z Prahy – Alenou Králíkovou, která představila výzkum Ženské/genderové organizace v České republice. Ten vznikl s cílem zmapovat minulé i současné aktivity ženských, respektive genderových, organizací působících v ČR, jejich cíle, východiska, budoucí plány, formy národní i mezinárodní spolupráce, ale i zdroje financování. Závěrečná zpráva ze studie je dostupná i na internetových stránkách www.fesprag.cz. Akce se konala ve spolupráci s Knihovnou Jiřího Mahena v Brně jako součást projektu Půl na půl – rovné příležitosti žen a mužů, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a rozpočtem České republiky.
První veřejná prezentace brněnské ženské platformy upozorňuje na zapojení jejích členek do tzv. komunitního plánování sociálních služeb města Brna, kde se snaží ovlivnit plánované aktivity směrem k sociální politice reagující na opravdové potřeby žen. V rámci omezeného prostoru, který komunitní plánování tématu poskytuje, se platforma shodla na jedné oblasti, kterou je třeba neodkladně řešit: násilí na ženách (v jakékoliv podobě) – tedy rozvoj sociálních služeb směrem k přímé a co nejdostupnější pomoci ženám, které se staly obětí znásilnění, domácího násilí, obchodu s lidmi vč. nucené prostituce. Jana Bočková z o. s. Magdalenium k tomu říká: „Chceme prosadit rozšíření a zlepšení služeb spojených s krizovým ubytováním žen, které se setkaly s nějakou formou násilí a potřebují dočasný azyl. Šlo by nejen o ubytování s utajenou adresou, ale hlavně o komplexní nabídku psycho-sociálních i právních služeb, které většina azylových domů neposkytuje. V Brně funguje pouze jedno takovéto centrum s kapacitou deseti lůžek, což je bohužel naprosto nedostačující.“
Kontakty na zúčastněné organizace:
Amnesty International Brno (Jana Sobotková – zástupkyně kampaně Stop násilí na ženách, 604 131 052)
Asociace pro rovné příležitosti (Marie Jílková – zástupkyně v Brně, 541 651 385, 605 971 376 – dočasně mimo ČR)
Cesta Ženy_V-DAY (Petra Steinerová – organizátorka benefičního večera V-Day Brno, 602 527 521)
Česká asociace dul (Petra Steinerová – členka ČAD, 602 527 521)
Český svaz žen (Bronislava Milinková – předsedkyně Krajské rady žen ČSŽ, 777 848 015)
Gender centrum Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity (Lukáš Sedláček – člen GC, 732 175 338)
Genderová studia FSS MU (Iva Šmídová – vedoucí oboru, 549 467 090)
Genderové informační centrum NORA, o. p. s. (Kateřina Machovcová – zástupkyně ředitelky GIC NORA, 777 607 963)
Hnutí za aktivní mateřství (Dita Bartušková – členka HAM, 777 631 134)
Liga lidských práv (Madla Čechová – koordinátorka programu proti domácímu násilí, 545 245 996)
Magdalenium (Jana Bočková, 776 718 459)
Medúza (kontakt přes NESEHNUTÍ Brno)
Síť mateřských center (Daniela Pevná – krajská koordinátorka SMC pro JM kraj, 732 900 111)
NESEHNUTÍ Brno (Kateřina Plesková – koordinátorka kampaně Ženská práva jsou lidská práva, 543 245 342, 774 239 579)
Rozkoš bez rizika (Monika Kohoutová – vedoucí poradenského centra v Brně, 545 578 565, 732 201 230)
V Česku je mnoho jídelen, které se snaží vařit zdravě, kvalitně a chutně. Stávající legislativa jim to ale spíše komplikuje, než aby pomáhala. Povinný spotřební koš, který je součástí vyhlášky 107/2005 Sb., o školním stravování, stanovující množství některých potravin ve školní stravě, vznikl už v roce 1993.
Je nutné modernizovat vyhlášku o školním stravování, zrušit zastaralý spotřební koš a nahradit ho regulací, která umožní jídelnám flexibilitu v sestavování jídelníčku a zároveň zajistí zdravou a pestrou stravu dostupnou všem.
Školní stravování potřebuje investici – do platů personálu, do technologií, do lepšího systému. Jen kvalifikovaný a motivovaný personál v moderně vybavené kuchyni může dětem zajistit pestřejší a zdravější stravu. Jde ale o investici, která se mnohonásobně vrátí na budoucí zdravé populaci.
“Neexistuje systém povinného celoživotního vzdělávání personálu školních jídelen, který by zvyšoval jejich nutriční gramotnost a dovednosti v rámci kulinářských technik (a využívání moderních varných technologií, případně zbožíznalství.)” Máme to na talíři a není nám to jedno