Dnešním dnem, čtvrtkem 11. listopadu 2010 bylo zahájeno hlasování o nejsexističtější reklamu v rámci druhého ročníku soutěže Sexistické prasátečko. Soutěž probíhá jako součást kampaně NESEHNUTÍ Proti sexismu v ulicích. V rámci této soutěže mohli lidé nominovat reklamy, které jim přišly sexistické, tj. zobrazující muže a ženy v reklamách stereotypně a upevňující tak předsudky o schopnostech žen i mužů. I letos mezi nominovanými reklamami vládnou osvědčené kombinace polonahých žen pečujících o auta či ženská ňadra a pozadí upozorňující na skvělá okna. Hlasovat v soutěži může každý, a to prostřednictvím webových stránek NESEHNUTÍ. Hlasování bude probíhat do úterý 30. listopadu. V prosinci bude následovat slavnostní vyhlášení „vítězné“ reklamy a ocenění těch, kteří ji do soutěže nominovali.
Z nominovaných 28 reklam mohou lidé na webových stránkách NESEHNUTÍ až do 30. listopadu volit tu nejvíce sexistickou. Lidé mohli do konce října NESEHNUTÍ zasílat své tipy na reklamy, které viděli ve svém okolí a které jim přišly sexistické. Z došlých tipů bylo vybráno 28 reklam, které se vyznačují nejčastěji využitím nahého ženského těla v reklamě, aniž by souviselo s propagovaným výrobkem. „Došlé tipy ale ukazují, že si lidé uvědomují, že sexismus v reklamě nesouvisí pouze s nahotou či sexem, ale hlavně s ponižujícím zobrazováním žen či mužů či se znevažováním jejich schopností pouze na základě jejich pohlaví“, vysvětluje Kristýna Pešáková z NESEHNUTÍ. Mezi nominovanými reklamy se tak objevují i reklamy znevažující starší ženy či zesměšňující roli manželek. Hlasovat o jednotlivých reklamách je možné na webu programu NESEHNUTÍ soutez.nesehnuti.cz. Letos bude kromě veřejnosti hlasovat v druhé kategorii také odborná porota. Sexistická prasátečka budou tedy předána rovnou dvě – od veřejnosti a od odborné poroty.
Letos již druhý ročník soutěže má za cíl upozornit na sexistickou reklamu, tj. reklamu diskriminující a zobrazující ženy a muže stereotypně. Chce zahájit diskusi nad sexistickými reklamami a upozornit na možné důsledky všudypřítomného stereotypního zobrazování žen a mužů. Zaměřená je především na jednotlivce, tedy potencionální zákazníky a zákaznice firem, které si reklamy nechávají dělat. „Chceme, aby lidé podobně jako v jiných evropských zemích nebyli k reklamám lhostejní a aby firmy sami oslovovali s tím, že u nich tento typ reklamy neuspěje“, informuje Kristýna Pešáková z NESEHNUTÍ. „Z tohoto důvodu bude pozitivně oceněn také člověk, který navrhl do soutěže reklamu, která zvítězí“, doplňuje. Sexistické reklamy nejsou pouze reklamy, kde se objevují nahá těla. Navíc každou reklamu, kde je zobrazeno nahé tělo, rozhodně nelze považovat za sexistickou. Velmi záleží na kontextu.
Řada odborných studií upozorňuje na to, že média hrají důležitou roli ve vnímání našeho postavení jako muže či ženy ve společnosti. Média mají vliv na to, jak jsou vnímány role žen a mužů, jaké hodnotové významy přisuzujeme tématům společensky spojeným s rolemi žen a mužů či jaké jsou obsahové významy slov žena a muž. Média ale právě často stereotypní představy o schopnostech žen a mužů, jako například že ženy neumí řídit auta nebo že se muži neumí postarat o děti apod., upevňují. Reklamy také odráží to, jakou prestiž a respekt v naší společnosti ženy mají.
Více informací :
Kristýna Pešáková, NESEHNUTÍ, tel.: 723 759 082
V Česku je mnoho jídelen, které se snaží vařit zdravě, kvalitně a chutně. Stávající legislativa jim to ale spíše komplikuje, než aby pomáhala. Povinný spotřební koš, který je součástí vyhlášky 107/2005 Sb., o školním stravování, stanovující množství některých potravin ve školní stravě, vznikl už v roce 1993.
Je nutné modernizovat vyhlášku o školním stravování, zrušit zastaralý spotřební koš a nahradit ho regulací, která umožní jídelnám flexibilitu v sestavování jídelníčku a zároveň zajistí zdravou a pestrou stravu dostupnou všem.
Školní stravování potřebuje investici – do platů personálu, do technologií, do lepšího systému. Jen kvalifikovaný a motivovaný personál v moderně vybavené kuchyni může dětem zajistit pestřejší a zdravější stravu. Jde ale o investici, která se mnohonásobně vrátí na budoucí zdravé populaci.
“Neexistuje systém povinného celoživotního vzdělávání personálu školních jídelen, který by zvyšoval jejich nutriční gramotnost a dovednosti v rámci kulinářských technik (a využívání moderních varných technologií, případně zbožíznalství.)” Máme to na talíři a není nám to jedno