Obyvatelé a návštěvníci Trutnova mohou v těchto dnech na dvou místech v centru města navštívit expozici Nezávislého sociálně ekologického hnutí NESEHNUTÍ, zaměřenou na informování o vlivu budování a provozu hypermarketů na běžný život v naší republice. Panely s množstvím fotografií a doprovodných textů jsou k vidění do 25. listopadu v Baštírně u Olivera na Krakonošově náměstí a v Kafírně ve Spojenecké ulici.
Výstava představuje téma expanze obřích nákupních řetězců z trochu jiného pohledu, než na jaký jsme zvyklí z plnobarevných reklamních letáků. Na celkem jedenácti panelech jsou rozebrány hyper a super markety z pohledu ekonomů, architektů, ekologů, sociologů či právníků. „Popisuje současnou situaci v České republice, dopad těchto staveb na fungování a vzhled našich měst, pozornost je věnována také nejčastějším reklamním trikům, které velké řetězce používají k získání svých zákazníků či popisu nejznámějších případů, kdy se proti výstavbě nových supermarketů postavili sami občané.“, říká jeden z jejích organizátorů, Tomáš Eichler z místní skupiny NESEHNUTÍ v Trutnově.
První skutečný hypermarket (Globus) byl otevřen v roce 1996 v Brně. Od té doby vyrůstají hypermarkety v ČR jako houby po dešti. Na konci roku 2003 jejich počet dosahoval 140 a naplánovány jsou stavby řady dalších. Jejich výstavba má obrovské dopady na život našich měst. „V centrech měst narušují nevzhledné plechové krabice tradiční architekturu a enormě zvyšují automobilový provoz v ulicích, které nebyly budovány na tak silnou zátěž. Problémy s automobilovou dopravou však nemizí ani tehdy, budují-li si nákupní centra na okraji měst. Například v Brně narostla po otevření areálů Shopping Park a Olympia intenzita dopravy na přilehlé komunikaci o 40%.“, doplňuje Filip Fuchs, hlavní tvůrce výstavy. Zároveň dochází k dalšímu nebezpečnému efektu – vylidňování městského centra. S tím, jak se obchod stěhuje z centra na periférii, stává se střed města pouhou kulisou bez života. Tradiční ulice, lemované výklady, které dodávaly městům jejich ráz, postupně mizí, hlavní ulice přestávají přitahovat chodce. Malé obchody krachují jeden za druhým, namísto nich vznikají herny, second handy či kanceláře.
Zatímco ve většině západoevropských zemí sestavují urbanisté, sociologové, geografové a ekonomové podrobné plány, kolik si město obchodů tohoto typu může dovolit, a jejich budování různými způsoby regulují, Českou republiku zasáhl příliv obřích obchodů nepřipravenou. Místní samospráva jen zřídkakdy klade investorovi tvrdší podmínky týkající se např. umístění, velikosti či vzhledu. „Obchodní řetězce mají obrovskou ekonomickou moc, která jim umožňuje prosazovat své zájmy často bezohledným způsobem, bez ohledu na veřejné mínění a nejednou i bez ohledu na existující zákony.“, dodává Filip Fuchs. Výstava je součástí kampaně „Zaostřeno na hypermarkety“, za kterou NESEHNUTÍ obdrželo v roce 2003 ocenění jako nejlepší ekologický projekt v ČR od japonské nadace Sasakawa Peace Foundation. NESEHNUTÍ šíří informace a pomáhá občanům v konkrétních případech výstavby super a hypermarketů. Organizuje veřejné besedy spojené s putováním fotografické výstavy, vydává informační materiály, pořádá občanské protesty, účastní se správních řízení na stavby nových nákupních center. Více informací nabízí NESEHNUTÍ na svých stránkách www.hyper.cz.
Další informace:
Tomáš Eichler (737 529 753)
Kampaň „Zaostřeno na hypermarkety“ je podporována Nadací Open Society Fund Praha.
V Česku je mnoho jídelen, které se snaží vařit zdravě, kvalitně a chutně. Stávající legislativa jim to ale spíše komplikuje, než aby pomáhala. Povinný spotřební koš, který je součástí vyhlášky 107/2005 Sb., o školním stravování, stanovující množství některých potravin ve školní stravě, vznikl už v roce 1993.
Je nutné modernizovat vyhlášku o školním stravování, zrušit zastaralý spotřební koš a nahradit ho regulací, která umožní jídelnám flexibilitu v sestavování jídelníčku a zároveň zajistí zdravou a pestrou stravu dostupnou všem.
Školní stravování potřebuje investici – do platů personálu, do technologií, do lepšího systému. Jen kvalifikovaný a motivovaný personál v moderně vybavené kuchyni může dětem zajistit pestřejší a zdravější stravu. Jde ale o investici, která se mnohonásobně vrátí na budoucí zdravé populaci.
“Neexistuje systém povinného celoživotního vzdělávání personálu školních jídelen, který by zvyšoval jejich nutriční gramotnost a dovednosti v rámci kulinářských technik (a využívání moderních varných technologií, případně zbožíznalství.)” Máme to na talíři a není nám to jedno