V Brně byly dnes představeny osudy lidí persekuovaných režimy, kterým Česká republika vyváží zbraně. Aktivisté a aktivistky z neformální platformy STOP IDET se tak snažili upozornit na skutečnost, že obchody se zbraněmi jsou domlouvány na zbrojařském veletrhu IDET, který se koná tento týden na Brněnském výstavišti. To přitom od konce roku 2016 patří městu Brnu, proto aktivisté a aktivistky požadují, aby se město od zbrojařského veletrhu distancovalo.
Jen v roce 2015 byl z ČR vyvezen vojenský materiál za celkem 15 miliard korun. Velké množství těchto zbraní přitom skončilo v nedemokratických zemích či v krajinách hrubě porušujících lidská práva. Podle indexu Freedom House celkem 53 % zbraní vyvezených z ČR přišlo do nesvobodných zemích. V roce 2016 vývoz zbraní z ČR znovu narostl, a to až na 18,9 až 20,2 miliardy korun. Zbrojařského veletrhu IDET se přitom účastní delegace ze zemí, které jsou z pohledu lidských práv značně problematické a zároveň patří mezi pravidelné zákazníky českých zbrojařských firem. Letos se jedná například o delegace z Egypta, Turecka, Kazachstánu, Brazílie, Filipín nebo Rwandy.
Obdobně v roce 2015 brněnský zbrojařský veletrh navštívily například delegace Saúdské Arábie nebo Egypta. Přitom v Egyptě dochází k největším represím občanské společnosti v novodobé historii země a Saúdská Arábie vedle útlaku vlastních obyvatel vede válku v humanitární krizí postiženém Jemenu. Otázkou zůstává účast delegace Íránu, ačkoliv je na něj uvaleno zbrojní embargo OSN už od roku 2006.
Prostřednictvím happeningu na náměstí Svobody byly kolemjdoucím přiblíženy příběhy lidí, kteří čelí represím v zemích, kam Česká republika prodává zbraně. Obyvatelé a obyvatelky Brna se tak mohli seznámit s osudy vězněné žurnalisty Alaa Brinji ze Saúdské Arábie, lidskoprávního aktivisty Ilkina Rustamzadeho z Ázerbájdžánu nebo právničky Mahienour el-Massry z Egypta.
“Uvedli jsme jen pár příkladů, těch nejvíce medializovaných. Jsou zde ale i tisíce dalších bezejmenných obětí, lidí, kterým jsou upírána jejich práva. Chceme upozornit na to, že na konci obchodu se zbraněmi, který začíná tady v Brně jsou konkrétní oběti v nedemokratických režimech.” komentuje Hana Svačinková z NESEHNUTÍ a pokračuje: “Zároveň chceme apelovat na radnici, aby nepodporovala obchod se zbraněmi tím, že mu poskytuje prostory. Lidé mohou podepsat otevřený dopis brněnským zastupitelům a zastupitelkám na www.stopidet.cz a připojit se tak k víc jak stovce lidí, kteří ho již podepsali.”
Protestů proti zbrojařskému veletrhu se účastní také hnutí Food Not Bombs, které během happeningu rozdávalo veganské občerstvení. “Se zbrojařským veletrhem IDET nesouhlasíme z toho důvodu, že zbrojení a zbrojařské firmy nechtějí ukončit ozbrojené konflikty, ale naopak z nich profitují. Domníváme se, že prostředky vynakládané na zbrojení by se daly mnohem účelněji využít na pomoc potřebným po celém světě,” dodává jeden z členů Food Not Bombs Brno.
Kontakty:
Hana Svačinková, NESEHNUTÍ, hana.svacinkova@nesehnuti.cz
Peter Tkáč, NESEHNUTÍ, peter@nesehnuti.cz
STOP IDET je neformální skupina dobrovolníků a dobrovolnic. Její součástí jsou NESEHNUTÍ, Food Not Bombs Brno a Prázdné trůny:
“Zasazujeme se o mírové řešení konfliktů nenásilnou cestou, proto nechceme české zbraně v rukou diktátorů. Jde nám o odpovědnou zahraniční politiku ČR, která neumožní zneužívání vojenské techniky k porušování lidských práv kdekoliv na světě. Požadujeme, aby se město Brno, které je vlastníkem pořádající společnosti Brněnské veletrhy, zasazovalo o odpovědnou zahraniční politiku ČR. Požadujeme zrušení veletrhu IDET, protože jsou tam domlouvány obchody se zbraněmi do zemí s diktátorskými režimy a probíhajícími ozbrojenými konflikty.”
www.stopidet.cz
Více informací o vývozu českých zbraní z ČR: zbrane.nesehnuti.cz
Příloha: Medailonky lidí, kteří čelí represím v zemích, kam ČR vyváží zbraně:
Alaa Brinji je žurnalista ze Saúdské Arábie. V roce 2014 byl zatčen za sérii tweetů, v nichž kritizoval autority za věznění lidskoprávních aktivistů a aktivistek a podporoval práva žen. Byl obviněn z urážení saúdských vládců a z burcování veřejnosti. V březnu 2016 byl odsouzen k 5 letům vězení, pokutě 50 000 saúdských rijálů (asi 300 000 Kč), 8 let nesmí vycestovat ze země.
Ilkin Rustamzade je člen prodemokratické mládežnické skupiny NIDA z Ázerbájdžánu, blogger a kritik stavu lidských práv v zemi. V roce 2012 byl zatčen za výtržnictví a údajné zapojení do satirického videoklipu Harlem Shake na YouTube. Byl obviněn z podněcování násilí a z vyvolávání nepokojů v souvislosti s nenásilnými protesty v březnu 2013. V květnu 2014 byl odsouzen k 8 letům vězení. Je stále ve vězení, protože odmítá litovat činů, které nespáchal.
Tran Thi Nga je vietnamská lidskoprávní aktivistka, členka skupiny Vietnamese Women For Human Rights. Dlouhodobě se podílí na organizaci demonstrací za demokratické reformy, za dodržování práv pracujících a obhajobu těch, kterým byla místními autoritami zkonfiskována půda. Kvůli kritice režimu byla několikrát surově napadena policií i neuniformovanými útočníky. V lednu 2017 byla zatčena a hrozí jí až 20 let odnětí svobody.
Mahienour el-Massry je egyptská lidskoprávní aktivistka, právnička a ochránkyně politických vězňů. V květnu 2015 sa účastnila nenásilného protestu před policejní stanicí. Aktivisté a aktivistky požadovali oficiální omluvu Ministerstva vnitra za to, že policie ublížila jejich kolegům právníkům. Byla zatčena a obviněna z pokusu o proniknutí na policejní stanici. 15 měsíců byla držena v cele 5 x 6 metrů spolu s dalšími 26 lidmi.
Abdel-Wehab Mahmoud al-Hameed’Akla je z Iráku, spolu se svými bratry Alim a Shakirem byl v září 2015 odsouzen k smrti na základě obvinění z terorismu. V roce 2010 měli bratři údajně stít hlavu neznámému muži. Podle obviněných bylo “přiznání” vynuceno několikaměsíčním mučením iráckými bezpečnostními složkami a držením v izolaci.
V Česku je mnoho jídelen, které se snaží vařit zdravě, kvalitně a chutně. Stávající legislativa jim to ale spíše komplikuje, než aby pomáhala. Povinný spotřební koš, který je součástí vyhlášky 107/2005 Sb., o školním stravování, stanovující množství některých potravin ve školní stravě, vznikl už v roce 1993.
Je nutné modernizovat vyhlášku o školním stravování, zrušit zastaralý spotřební koš a nahradit ho regulací, která umožní jídelnám flexibilitu v sestavování jídelníčku a zároveň zajistí zdravou a pestrou stravu dostupnou všem.
Školní stravování potřebuje investici – do platů personálu, do technologií, do lepšího systému. Jen kvalifikovaný a motivovaný personál v moderně vybavené kuchyni může dětem zajistit pestřejší a zdravější stravu. Jde ale o investici, která se mnohonásobně vrátí na budoucí zdravé populaci.
“Neexistuje systém povinného celoživotního vzdělávání personálu školních jídelen, který by zvyšoval jejich nutriční gramotnost a dovednosti v rámci kulinářských technik (a využívání moderních varných technologií, případně zbožíznalství.)” Máme to na talíři a není nám to jedno