NESEHNUTÍ vydává publikaci Angažovaně offline, která shrnuje čtyři příklady dobré praxe při zapojování veřejnosti na úrovni měst, obcí a městských částí. Publikace vznikla na základě stejnojmenného projektu, který podporuje občanské iniciativy ve snaze o zapojení do rozhodovacích procesů v místě jejich bydliště. Za pomoci odborných konzultantů a konzultantek tyto iniciativy naplánovaly novou podobu návsi nebo našly nové využití pro objekt bývalého kina.
Včasná participace veřejnosti je v ČR stále vnímána jako něco, co zdržuje, je drahé a nepomáhá. Ani veřejnosti není na zapojování zvyklá a je těžké ji pro účast motivovat. NESEHNUTÍ dlouhodobě prosazuje zapojování veřejnosti do rozhodovacích procesů. Proto vybralo čtyři místní spolky či neformální skupiny prosazující zapojování veřejnosti a poskytlo jim dlouhodobé konzultace architektů, architektek, facilitátorů a facilitátorek zabývajících se participativními metodami, aby spolkům pomohli s přípravou konkrétního projektu ve spolupráci s místní samosprávou.
Projekt prostřednictvím odborného školení motivoval angažované občany a občanky, aby se sami mohli úspěšně zapojovat do řešení konkrétních kauz ve svých obcích. Následně poskytl podporu čtyřem aktivním občanům, občankám a iniciativám v Brně, Týnci nad Sázavou, Černovicích a v Oldřichově v Hájích. V Oldřichově se díky tomu podařilo přizvat veřejnost k plánování nové podoby návsi, v Brně občané a občanky vytvořili seznam podnětů pro zlepšení stavu ulice Gorkého, na jehož realizaci se chtějí spolupodílet, v Černovicích se při společném plánování podařilo najít nové využití pro historický objekt bývalého kina.
Publikace shrnuje tyto čtyři případy jako příklady dobré praxe. Popisuje plánovací proces, silné a slabé stránky aplikovaných metod a shrnuje doporučení pro ty, jež popsané případy inspirují k vlastní iniciativě. Na projektu a publikaci spolupracovali Mgr. Martin Nawrath (Partnerství o.p.s.), Ing. arch. Petr Klápště, Ph.D. (ČVUT Praha), Lenka Tomášová, B.Arch, M.ADU, a RNDr. Blažena Hušková. Publikace je dostupná ke stažení nebo k objednání na adrese knihovna@nesehnuti.cz.
Tereza Náhlíková (kavárna Tři ocásci, koordinátorka setkání na ulici Gorkého) řekla:
„Díky projektu jsme zjistili, že práce s veřejným prostorem není vůbec jednoduchá a že to vyžaduje spoustu úsilí a zohledňování aspektů, o kterých jsme dříve neměli ani tušení. Stále se v naší snaze zlepšujeme a zjišťujeme, že je např. lepší mít na ulici nástěnku a pět velkých květináčů se sezením, o které se budeme společně starat a kde se budeme scházet se sousedkami a sousedy, než osázet celou ulici spoustou květin, o které se lidé nestarají.“
Martin Nawrath (Partnerství o.p.s., facilitátor a konzultant v projektu) doplnil:
„Projekt Angažovaně offline je dalším dílkem do mozaiky iniciativ, které se snaží vnést trochu reflexe, řádu a dobré praxe do participačních procesů. Jak z názvu projektu vyplývá, jeho důraz je kladen na participaci založenou na veřejných plánovacích akcích, kde se lidé scházejí tváří v tvář, protože jedině tak může vzniknout skutečné porozumění, pochopení a vzájemné vylaďování zájmů, znalostí, dovedností a zkušeností.“
Publikace:
https://nesehnuti.cz/wp-content/uploads/2016/03/Angazovane_offline.pdf
Kontakt:
Radoslava Krylová, radoslava.krylova@nesehnuti.cz
Petra Chowaniecová, petra.chowaniecova@nesehnuti.cz
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz
V Česku je mnoho jídelen, které se snaží vařit zdravě, kvalitně a chutně. Stávající legislativa jim to ale spíše komplikuje, než aby pomáhala. Povinný spotřební koš, který je součástí vyhlášky 107/2005 Sb., o školním stravování, stanovující množství některých potravin ve školní stravě, vznikl už v roce 1993.
Je nutné modernizovat vyhlášku o školním stravování, zrušit zastaralý spotřební koš a nahradit ho regulací, která umožní jídelnám flexibilitu v sestavování jídelníčku a zároveň zajistí zdravou a pestrou stravu dostupnou všem.
Školní stravování potřebuje investici – do platů personálu, do technologií, do lepšího systému. Jen kvalifikovaný a motivovaný personál v moderně vybavené kuchyni může dětem zajistit pestřejší a zdravější stravu. Jde ale o investici, která se mnohonásobně vrátí na budoucí zdravé populaci.
“Neexistuje systém povinného celoživotního vzdělávání personálu školních jídelen, který by zvyšoval jejich nutriční gramotnost a dovednosti v rámci kulinářských technik (a využívání moderních varných technologií, případně zbožíznalství.)” Máme to na talíři a není nám to jedno