Analýza tištěného a internetového zpravodajství provedená neziskovou organizací NESEHNUTÍ ukázala, že zastoupení žen ve zpravodajství tištěných a internetových médií je čtyřikrát menší než zastoupení mužů. Ženy jako subjekty se ve zprávách vyskytovaly v necelých 21 % případů (viz graf 1). Rovné zastoupení žen a mužů se vyskytuje pouze na pozici mluvčích. Jako expertky se ženy ve zprávách objevily jen v 13 % případů. Česká republika tak zaostává za světovým průměrem.
Analýza proběhla dne 4. prosince 2015 a zahrnovala celkem 160 článků (80 z internetového zpravodajství a 80 z tištěných deníků). Do celého výzkumu bylo celkem zahrnuto 583 lidí (subjektů), z toho ženy tvořily pouze pětinu (21 %) všech subjektů zpravodajství. „Takto nízký podíl žen jsme nečekaly. Zvláště alarmující je jen desetinový podíl žen jako expertek. Odráží se v něm to, kdo má už v médiích zavedenou pozici, zkrátka komu se volá, pokud potřebujete vyjádření. A ženy to evidentně nejsou,“ doplňuje jedna z autorek výzkumu Petra Havlíková z NESEHNUTÍ.
Celkové množství žen v článcích je obdobné, spíše mírně nižší jako v roce 2010 ve výzkumu Global Media Monitoring Project pro ČR, kde ženy tvořily 22 % všech subjektů tištěného zpravodajství. Výsledek je rovněž pod celosvětovým průměrem aktuálního výzkumu GMMP za rok 2015, který souhrnně uvádí ženy jako subjekty v tištěném i internetovém zpravodajství ve 26 % případů. Z 52 článků s fotografiemi se ženy objevily na fotografii pouze u osmi z nich.
Graf 1.: Počet žen a mužů jako subjektů zpravodajství
„Média stále málo reflektují otázky genderové rovnosti, a to jak uvnitř sebe sama z hlediska pracovních podmínek pro ženy a muže, tak i ve vztahu k obsahu, který vytvářejí. To se pak odráží ve způsobu, jakým média zneviditelňují či přehlížejí jak genderová témata, tak samotné ženy,“ vysvětluje důsledky výzkumu jedna z jeho autorek Alžběta Možíšová z NESEHNUTÍ.
Většina zpráv sice nevykazuje výrazně stereotypní tendence ve vztahu k ženám či mužům, nicméně přetrvává genderová segregace témat. Například v oblasti politiky jsou ženy ve zprávách zastoupeny jen v 16 % a v ekonomice dokonce jen v 15 % případů. Podíváme-li se však na statistiky z podnikatelské oblasti, je zde patrný nárůst podílu žen, a to i v oblasti managementu, kde se za poslední roky zvýšil podíl žen ve vrcholových pozicích na 30 %.
Odkaz na analýzu:
https://nesehnuti.cz/wp-content/uploads/2016/03/Analyza-zobrazovani-zen-v-mediich-2015.pdf
Kontakt:
Alžběta Možíšová, NESEHNUTÍ, alzbeta.mozisova@nesehnuti.cz
Petra Havlíková, NESEHNUTÍ, petra.havlikova@nesehnuti.cz
Analýza vznikla v rámci projektu „A co ženy v médích?“, který realizuje Genderové informační centrum NORA, NESEHNUTÍ a Žába na prameni. Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz
V Česku je mnoho jídelen, které se snaží vařit zdravě, kvalitně a chutně. Stávající legislativa jim to ale spíše komplikuje, než aby pomáhala. Povinný spotřební koš, který je součástí vyhlášky 107/2005 Sb., o školním stravování, stanovující množství některých potravin ve školní stravě, vznikl už v roce 1993.
Je nutné modernizovat vyhlášku o školním stravování, zrušit zastaralý spotřební koš a nahradit ho regulací, která umožní jídelnám flexibilitu v sestavování jídelníčku a zároveň zajistí zdravou a pestrou stravu dostupnou všem.
Školní stravování potřebuje investici – do platů personálu, do technologií, do lepšího systému. Jen kvalifikovaný a motivovaný personál v moderně vybavené kuchyni může dětem zajistit pestřejší a zdravější stravu. Jde ale o investici, která se mnohonásobně vrátí na budoucí zdravé populaci.
“Neexistuje systém povinného celoživotního vzdělávání personálu školních jídelen, který by zvyšoval jejich nutriční gramotnost a dovednosti v rámci kulinářských technik (a využívání moderních varných technologií, případně zbožíznalství.)” Máme to na talíři a není nám to jedno
