Předáním otevřeného dopisu a nákupního vozíku plného nevyžádaných reklamních letáků brněnskému vedení firmy Ahold připomněli aktivisté NESEHNUTÍ celosvětový Den bez konzumu (23. 11.). Tento den byl poprvé vyhlášen v roce 1992 v Kanadě a v současné době je připomínán ve více než třiceti zemích světa. V těchto zemích se konají nejrůznější happeningy, demonstrace, pouliční divadla a jiné veřejné aktivity protestující proti neustálému tlaku na zvyšování konzumu. V Brně se terčem akce stala firma AHOLD (provozující super a hypermarkety Hypernova, Albert a Prima), se kterou je NESEHNUTÍ ve sporu o plánovanou výstavbu nového supermarketu
v Novém Lískovci.
„Buy Nothing Day“ byl vyhlášen kanadskou organizací Adbusters (http://www.adbusters.org). U jeho zrodu stál Ted Dave – bývalý zaměstnanec reklamní agentury, který se tímto způsobem rozhodl vyjádřit odpor proti neustálému tlaku na zvyšování konzumu. Den nenakupování se postupně rozšířil do více než třiceti zemí světa. U nás se letos koná v pátek 23.11. pod názvem „Den bez konzumu“, protože nikoliv nakupování samotné, ale konzumní plýtvání považujeme
v tomto směru za největší problém. „Patříme k 20% světové populace průmyslově rozvinutých zemí, která spotřebovává 80% všech světových zdrojů a produkuje 80% z celkového počtu toxických odpadů. Na neustálém roztáčení kola konzumu mají obrovský podíl právě obří nákupní řetězce,“ vysvětluje smysl Dne bez konzumu aktivista NESEHNUTÍ Filip Fuchs.
Obří nákupní řetězce, ve kterých dnes v České republice nakupuje více než 50% zákazníků, používají k jejich získání a udržení celou škálu reklamních triků a manipulací. Nutí tak zákazníka, aby nakupoval stále více a stále častěji, a to nezřídka i zboží, o jehož „potřebnosti“ jej přesvědčil až supermarket. „Podle výzkumu agentury GfK v České republice je z celkového počtu nákupů ve velkých obchodních centrech přes 90% neplánovaných,“ dokládá tvrzení NESEHNUTÍ jeho aktivista Milan Štefanec. Jednou z přesvědčovacích metod, kterou ekologové kritizují, je vhazování nevyžádaných reklamních materiálů do poštovních schránek. Průměrně se tak za měsíc v jedné schránce shromáždí asi tři čtvrtě kg reklamních letáků. V šesti schránkách se tak ročně sejde množství papíru, které bylo vyrobeno z jednoho stromu. Vedle plýtvání surovinami a energií nechtěná reklama může způsobit přehlédnutí důležité pošty či přilákat zloděje. Jednou z možností, jak se nechtěné reklamě bránit, je označení své schránky samolepkou odmítající vhazování reklamních materiálů. Právě takové samolepky NESEHNUTÍ u příležitosti Dne bez konzumu dnes rozdávalo v centru Brna na informačním stánku.
Brněnské ústředí firmy Ahold nebylo pro dnešní akci vybráno náhodou. Jednak firma Ahold spolu s dalšími supermarkety patří mezi největší producenty reklamního odpadu a navíc se v současné době snaží přes odpor významné části občanů Nového Lískovce postavit novou provozovnu. Podrobné informace o této kauze nalezne veřejnost na http://www.hyper.cz. „Politiku firmy AHOLD považujeme za neetickou, nebo» obyvatelům Lískovce dává nůž na krk, buď nový supermarket, nebo odchod z lokality. Proto firmu žádáme, aby od projektu ustoupila,“ dodává ke sporu Martin Ander z NESEHNUTÍ.
Ke Dni bez konzumu se ekologičtí aktivisté připojí svými akcemi také v Berouně, Příbrami, Olomouci ad.
V Česku je mnoho jídelen, které se snaží vařit zdravě, kvalitně a chutně. Stávající legislativa jim to ale spíše komplikuje, než aby pomáhala. Povinný spotřební koš, který je součástí vyhlášky 107/2005 Sb., o školním stravování, stanovující množství některých potravin ve školní stravě, vznikl už v roce 1993.
Je nutné modernizovat vyhlášku o školním stravování, zrušit zastaralý spotřební koš a nahradit ho regulací, která umožní jídelnám flexibilitu v sestavování jídelníčku a zároveň zajistí zdravou a pestrou stravu dostupnou všem.
Školní stravování potřebuje investici – do platů personálu, do technologií, do lepšího systému. Jen kvalifikovaný a motivovaný personál v moderně vybavené kuchyni může dětem zajistit pestřejší a zdravější stravu. Jde ale o investici, která se mnohonásobně vrátí na budoucí zdravé populaci.
“Neexistuje systém povinného celoživotního vzdělávání personálu školních jídelen, který by zvyšoval jejich nutriční gramotnost a dovednosti v rámci kulinářských technik (a využívání moderních varných technologií, případně zbožíznalství.)” Máme to na talíři a není nám to jedno