Znevýhodnění v odměňování mezi muži a ženami, nedostatečný postup žen na vyšší pozice či překážky při přijímacích pohovorech představují nejzásadnější problémy, které odhalil reprezentativní průzkum Sociologického Ústavu AV ČR. Minimálně jednou za svůj život se s těmito překážkami setkalo téměř 60 % žen a 39 % mužů. Dotazy na soukromý a rodinný život jsou pro ženy stále běžnou součástí přijímacích pohovorů do zaměstnání. Nejčastěji se s nimi setkávají ženy, které již mají děti, a ženy ve věkové skupině 30 – 44 let. Celkem je ale potvrzuje 58 % žen a 24,6 % mužů.
Průzkum mezi českou veřejností, s jehož závěry se nyní můžete podrobně seznámit, proběhl v dubnu 2017. Byl proveden oddělením Gender a sociologie Sociologického Ústavu AV ČR ve spolupráci s Centrem výzkumu veřejného mínění. „V průzkumu jsme se zaměřili na názory lidí o znevýhodněních na pracovním trhu v ČR, na zkušenosti se znevýhodněním, názory na genderové rozdíly a jejich dopad na nerovné odměňování a na celkové klima na pracovišti“, uvádí jedna z realizátorek průzkumu Alena Křížková z oddělení Gender a sociologie.
To, že je nerovné odměňování závažným problémem, si myslí většina české veřejnosti. „Z reprezentativního vzorku 1 032 dotázaných (502 mužů a 530 žen) ve věku nad 15 let s tímto tvrzením souhlasilo více než 80 % žen a okolo 56 % mužů. Znevýhodnění u žen je často způsobeno genderovým hlediskem, zatímco muži jsou častěji znevýhodnění na základě věku“, dodává spolupracovnice oddělení Gender a sociologie Marta Vohlídalová.
Existují však i nástroje, jakými lze podmínky nerovného odměňování a znevýhodnění na pracovišti měnit. Průzkum ukázal, že tam, kde existují pravidla transparentního odměňování, je také téměř o polovinu nižší podíl těch, kteří se cítí znevýhodnění z hlediska mzdového ohodnocení (26,6 %), než tam, kde taková pravidla neexistují (58,8 %). Mezi další nástroje, které lidé podporují pro řešení rozdílů mezd a diskriminace, patří opatření pro slaďování rodinného a pracovního života, legislativní úpravy a důsledné kontroly a postihování zaměstnavatelů a zaměstnavatelek. Více žen by se také přiklonilo k zavedení povinnosti zveřejňovat anonymizované platové statistiky.
Průzkum je jednou ze zásadních aktivit projektu Jak na rovnost v odměňování… aneb Pozor na nezamýšlené důsledky!, který realizují organizace NESEHNUTÍ, Otevřená společnost a Sociologický ústav AV ČR. Přispívají tak k rozkrývání často neviditelných souvislostí nerovného odměňování, vedoucích k tomu, že ženy v ČR vydělávají takřka o čtvrtinu méně než muži (22 %).
Hlavní výzkumná zjištění
Kontakty:
Alena Křížková (Sociologický ústav AV ČR), alena.krizkova@soc.cas.cz
Lucia Zachariášová (Otevřená společnost, o.p.s.), lucia.zachariasova@osops.cz
Petra Havlíková (NESEHNUTÍ), petra.havlikova@nesehnuti.cz
V Česku je mnoho jídelen, které se snaží vařit zdravě, kvalitně a chutně. Stávající legislativa jim to ale spíše komplikuje, než aby pomáhala. Povinný spotřební koš, který je součástí vyhlášky 107/2005 Sb., o školním stravování, stanovující množství některých potravin ve školní stravě, vznikl už v roce 1993.
Je nutné modernizovat vyhlášku o školním stravování, zrušit zastaralý spotřební koš a nahradit ho regulací, která umožní jídelnám flexibilitu v sestavování jídelníčku a zároveň zajistí zdravou a pestrou stravu dostupnou všem.
Školní stravování potřebuje investici – do platů personálu, do technologií, do lepšího systému. Jen kvalifikovaný a motivovaný personál v moderně vybavené kuchyni může dětem zajistit pestřejší a zdravější stravu. Jde ale o investici, která se mnohonásobně vrátí na budoucí zdravé populaci.
“Neexistuje systém povinného celoživotního vzdělávání personálu školních jídelen, který by zvyšoval jejich nutriční gramotnost a dovednosti v rámci kulinářských technik (a využívání moderních varných technologií, případně zbožíznalství.)” Máme to na talíři a není nám to jedno
