Genderově citlivý jazyk
je vhodný pro vyučující novinářstvo kolegy*ně všechny. .
Co to znamená?
Genderově citlivý jazyk je takový, který nezesměšňuje, nezneviditelňuje a nediskriminuje nikoho na základě genderové identity, jejího vyjadřování, sexuality nebo jakýchkoli sociálních nebo fyzických charakteristik.
Nepoužíváme generické maskulinum
Zásadně nikdy neužíváme generické maskulinum (např. “zaměstnanci NESEHNUTÍ”). Tento způsob označení zneviditelňuje a ve svém důsledku i společensky marginalizuje jak ženy, tak i další genderové identity.
Nepředpokládáme ničí genderovou identitu
Podobně jako při použití generického maskulina se můžeme našimi předpoklady o genderové identitě dopouštět marginalizace osob o kterých promlouváme. Gender není možné určit na první pohled a proto je nevhodné jej předpokládat a na základě toho užívat vybraný rod.
Pokud popisujeme skupinu lidí, jejichž gender neznáme, respektive neznáme způsob jakým o sobě mluví, využíváme znak hvězdičky jako označení všech možných gramatických variant zastřešujících různá genderová vyjádření. S jazykem pracujeme kreativně, využíváme nejrůznějších forem opisů a možných tvarů, kterým není přiřazený ženský nebo mužský rod. Například “Zaměstnanci*kyně NESEHNUTÍ se věnují vzdělávání středoškolských studujících.” Hvězdičku ale není vhodné používat naopak v případě, že víme, že se jedná například o skupinu autorek-žen, pak volíme výraz autorky, nikoli autorky*ři.
Při interakcích se vždy dotazujeme na preferované oslovení neznámých osob, případně preferovaný rod nebo zájmena, a takové oslovení užíváme. Respektujeme užívání vybraného oslovení, rodu a/nebo zájmen jako součást integrity dané osoby a respektu k ní.
Nepoužíváme stereotypní vyjádření
Genderově citlivý způsob vyjadřování se vyhýbá používání nevhodných genderových stereotypů zjednodušujících skutečnost a reprodukujících tradiční genderové role. Např.: „živitel rodiny“, „strážkyně domácího krbu“.
Proč je to důležité?
Slova nesou významy, označují, hodnotí a popisují náš svět. Stejně jako jiné jazyky, čeština ve své struktuře odráží společenský kontext a společenské vztahy, tudíž zároveň i nerovné genderové uspořádání společnosti.
Jazyková feminina mají většinou negativní konotaci a obecně je také známo, že ženy jsou obecně spojovány spíše s negativními asociacemi. Využívání sémantické derogance a generického maskulina je součástí rozsáhlejšího problému jazykového sexismu. Tím je myšleno prezentace jednoho pohlaví (nejčastěji žen), jako méněcenného. To můžeme najít už jen v pouhé skladbě věty. Řazení feminina za maskulinum je známkou podřízené statusu žen. Mezi jazykový sexismus patří i přechylování cizích ženských příjmení, což je de facto posvěcení vlastnického vztahu v manželství.
Užívání výhradně maskulina nebo feminina zároveň ale vylučuje jiné možné identity a způsoby prezentace, a tím osoby takovým způsobem se identifikující nejen z jazyka vymazává. Proto je žádoucí se nad jazykem zamýšlet komplexně a brát v potaz nejen to, koho popisuje, ale i koho vynechává.
Zdroj: RENZETTI, C. M., CURRAN, D. J. 2003. Ženy, muži a společnost. Praha: Karolinum.
Příklady genderově senzitivního jazyka – možná použití
Genderově citlivý jazyk je možné užívat ve všech promluvách, textech a vyjádřeních. Některé jeho varianty ale mohou být nevhodné pro texty s omezených rozsahem, nebo mohou snížit srozumitelnost textu, jeho čtivost, poutavost atd. Existuje ale mnoho způsobů, jak těmto výzvám čelit a zachovat genderovou citlivost aniž by byla na úkor samotného textu. V následujících příkladech je popsáno několik variant.
Nekorektní verze:
Na základě žádosti poškozených sousedů bylo rozhodnuto …
My, níže podepsaní zástupci …
Odmítáme zatýkání novinářů, ochránců lidských práv, občanských aktivistů, anarchistů a členů opozice
Generické maskulinum (sousedi, zástupci, novináři atd.) implikuje, že v daném sousedství pobývají pouze muži a známe jejich genderovou identitu. Je ale pravděpodobné, že v popsané lokalitě mohou pobývat i ženy a další osoby, proto je vhodné generické maskulinum nahradit některou z následujících možností.
Oba tvary:
Na základě žádosti poškozených sousedů a sousedek bylo rozhodnuto …
My, níže podepsané zástupkyně a podepsaní zástupci …
Odmítáme zatýkaní novinářů a novinářek, ochránců a ochránkyň lidských práv, občanských aktivistek a aktivistů, anarchistek a anarchistů a členek a členů opozice …
Tato verze je rozhodně lepší než generické maskulinum, zároveň ale vytváří dojem, že např. v sousedství pobývají pouze muži a ženy a opět známe jejich genderovou identitu. Zároveň vyjmenovávání obou rodů může v delším textu snížit jeho čtivost a zbytečně jej prodloužit, jak je vidět na posledním příkladě. Pokud se i tak rozhodneme pro tuto variantu, je vhodné střídat, který rod je první, i na základě kontextu, nestereotypním způsobem. Pokud pokaždé, když budeme mluvit o politice, kariéře a vlastnostech asociovaných s maskulinitou, předřadíme mužský rod, a naopak u vaření, péče o domácnost a děti, předřadíme ženský rod, nedosáhneme genderové citlivosti jazyka.
Neutrální výraz a opis:
Na základě žádosti poškozeného sousedstva bylo rozhodnuto …
My, níže podepsané zastupitelstvo …
Odmítáme zatýkání novinářstva, ochránců a ochránkyň lidských práv, občanských aktivistek a aktivistů, anarchistek a anarchistů a členstva opozice …
Tvar “sousedstva” a další již zahrnuje všechny možné genderové identity. Podobné výrazy jako osoby, studující, příchozí atd. jsou dostatečně citlivé, zároveň ale mohou být v některých kontextech stylisticky nevhodné. U některých slov, jak je vidět v posledním příkladu, není tento tvar vůbec možné použít a proto je pro tyto tvary nutné zvolit jinou variantu genderově citlivého jazyka.
Hvězdička:
Na základě žádosti poškozených sousedek*ů bylo rozhodnuto …
My, níže podepsané*í zastupkyně*ci
Odmítáme zatýkaní novinářek*ů, ochránců*kyň lidských práv, občanských aktivistek*ů, anarchistek*ů a členů*ek opozice …
Tato varianta text nijak významně neprodlouží, je genderově citlivá, zahrnuje všechny možné genderové identity a z hlediska vhodných výrazů text nijak nedeformuje. Užití hvězdičky, která zastřešuje všechny gramatické varianty vyjádření genderové identity, může z počátku působit jako ztěžující čitelnost textu, ale do jeho struktury nijak významně nezasahuje a její užití je spíše otázkou zvyku. Při jejím použití je nutné dávat pozor na související gramatické jevy a hvězdičku užít i v nich. Například “Sousedky*é stížnost sepsaly*i”. Zároveň je nutné věnovat pozornost správnému užití hvězdičky, které bude popsáno dále. Při použití této varianty je vhodné střídat, který rod bude ve slově použit první, a brát ohled na kontext celého textu. Například takové užití hvězdičky, kde bude ženský rod předřazen vždy, kdy se bude jednat o domácí práce, a mužský rod, když budeme popisovat kariéru, je genderově necitlivé.
Z těchto možných variant podporujeme užívání hvězdičky všude kde je to možné a vhodné. V případě jasné nevhodnosti např. pro cílovou skupinu a neochoty/nemožnosti danou skupinu v tomto tématu vzdělávat či konfrontovat, je vhodné zvolit neutrální tvary pokud je to možné a/nebo vypsat jak ženský tak mužský rod. Podle povahy textu je dobré možnosti genderově citlivého jazyka vhodně kombinovat, užíváme-li ale hvězdičku, je nutné ji užívat v celém textu konzistentně a například kombinovat pouze s neutrálními tvary.
Necitlivý obsah a zaužívané tvary
Ve všech jazycích se setkáme s určitými slovy nebo jejich spojeními, která běžně používáme a příliš se nad nimi nezamýšlíme. Právě tato slova nebo spojení ale mohou být velmi necitlivá, mít určité genderově necitlivé implikace a nebo obsahovat mocenské aspekty (sémantická derogace) znevýhodňující určité skupiny. Některá slova mohou být nejen sexistická, ale například i ablesitická (znevýhodňující osoby žijící s disabilitou, např. člověk na vozíčku x vozíku) a přesto běžně používaná. Proto je důležité z pozic expertek*ů se těmto výrokům věnovat a ideálně je neužívat vůbec. Nevhodné konotace je možné vysledovat například ve slově jako “babinec”, existují ale mnohé další. Obecně je možné říct, že pokud výrok znevažuje jakoukoli skupinu nebo jednotlivce na základě charakteristik jako je gender, sexualita, etnická příslušnost, sociální třída atd., staví na tomto základě hierarchii nebo určitou skupinu/jednotlivce marginalizuje, nezáleží na použití neutrálních tvarů nebo jiných prvků genderově citlivého jazyka, protože je ze své podstaty proti hodnotám, které zastáváme. Přesto je nutné dodat, že právě ustálenost některých výrazů může být výzvou pro psaný text i mluvený jazyk výzvou, protože takové tvary nemusíme na první pohled rozeznat jako necitlivé (např. slečna[1], středoškolští žáci, dement[2] atd.). Obecně se snažíme používat takové tvary slov, které jsou preferovány skupinou o které pojednáváme a informovat se u expertek*ů dané oblasti jaké výrazy je ne/vhodné používat.
[1] Výraz slečna je necitlivý v tom smyslu, že zdůrazňuje zda je žena vdaná či ne, což ukazuje na její pozici ve společnosti obecně. Historicky bylo s neprovdanými ženami zacházeno úplně jinak než s provdanými. V současné době ale o muži málokdy řekneme “mládenec” což je mužský ekvivalent slečny a nese jiné konotace. Není proto vhodné výraz slečna používat, protože to, zda je žena vdaná či ne, by nemělo hrát žádnou roli v tom jak o ní budeme promlouvat.
[2] Často jsou výrazy které používáme jako nadávky odvozeny od závažných duševních onemocnění, disabilit atd. Slovo dement je používáno jako nadávka odkazující k nedostatečným intelektuálním kapacitám, což je ale odvozeno od onemocnění – demence.
Jazyková subverze a nabourávání struktur
S jazykem si můžeme také kreativně hrát a upozornit tak na nerovnost, kterou reprodukuje (např. tím, že používá generické maskulinum). A to např. formou používání generického feminina. Např. skupinu dobrovolně pomáhajících žen a mužů označujeme dobrovolnice, spolupracující ženy a muže jako spolupracovnice apod.
Např. Hnutí Duha má některé dokumenty organizace psané v generickém femininu.
Tuto variantu použití jazyka z důvodu větší srozumitelnosti toho, čeho chceme dosáhnout, směrem k veřejnosti, nepreferujeme.
Zásady genderově senzitivního vyjadřování
1. Uvádíme tvary s hvězdičkou tam, kde mají označovat všechny osoby bez ohledu na jejich gender.
Vážené*í kolegyně*ové
Vystoupení zahraničních odborníků*ic
To, zda bude první tvar mužský či ženský v průběhu textu vhodně střídáme s ohledem na kontext.
Není-li to možné, uvádíme oba tvary a jejich pořadí střídáme.
Vážené kolegyně, vážení kolegové
Vystoupení zahraničních odborníků a odbornic
Pořadí tvarů v průběhu textu vhodně střídáme s ohledem na kontext.
Tuto praxi střídáme s dalšími variantami, například slovesným adjektivem nebo opisem (viz níže).
Oba tvary:
Na základě žádosti poškozených sousedů a sousedek bylo rozhodnuto …
My, níže podepsané zástupkyně a podepsaní zástupci …
Odmítáme zatýkaní novinářů a novinářek, ochránců a ochránkyň lidských práv, občanských aktivistek a aktivistů, anarchistek a anarchistů a členek a členů opozice …
Tato verze je rozhodně lepší než generické maskulinum, zároveň ale vytváří dojem, že např. v sousedství pobývají pouze muži a ženy a opět známe jejich genderovou identitu. Zároveň vyjmenovávání obou rodů může v delším textu snížit jeho čtivost a zbytečně jej prodloužit, jak je vidět na posledním příkladě. Pokud se i tak rozhodneme pro tuto variantu, je vhodné střídat, který rod je první, i na základě kontextu, nestereotypním způsobem. Pokud pokaždé, když budeme mluvit o politice, kariéře a vlastnostech asociovaných s maskulinitou, předřadíme mužský rod, a naopak u vaření, péče o domácnost a děti, předřadíme ženský rod, nedosáhneme genderové citlivosti jazyka.
Neutrální výraz a opis:
Na základě žádosti poškozeného sousedstva bylo rozhodnuto …
My, níže podepsané zastupitelstvo …
Odmítáme zatýkání novinářstva, ochránců a ochránkyň lidských práv, občanských aktivistek a aktivistů, anarchistek a anarchistů a členstva opozice …
Tvar “sousedstva” a další již zahrnuje všechny možné genderové identity. Podobné výrazy jako osoby, studující, příchozí atd. jsou dostatečně citlivé, zároveň ale mohou být v některých kontextech stylisticky nevhodné. U některých slov, jak je vidět v posledním příkladu, není tento tvar vůbec možné použít a proto je pro tyto tvary nutné zvolit jinou variantu genderově citlivého jazyka.
Hvězdička:
Na základě žádosti poškozených sousedek*ů bylo rozhodnuto …
My, níže podepsané*í zastupkyně*ci
Odmítáme zatýkaní novinářek*ů, ochránců*kyň lidských práv, občanských aktivistek*ů, anarchistek*ů a členů*ek opozice …
Tato varianta text nijak významně neprodlouží, je genderově citlivá, zahrnuje všechny možné genderové identity a z hlediska vhodných výrazů text nijak nedeformuje. Užití hvězdičky, která zastřešuje všechny gramatické varianty vyjádření genderové identity, může z počátku působit jako ztěžující čitelnost textu, ale do jeho struktury nijak významně nezasahuje a její užití je spíše otázkou zvyku. Při jejím použití je nutné dávat pozor na související gramatické jevy a hvězdičku užít i v nich. Například “Sousedky*é stížnost sepsaly*i”. Zároveň je nutné věnovat pozornost správnému užití hvězdičky, které bude popsáno dále. Při použití této varianty je vhodné střídat, který rod bude ve slově použit první, a brát ohled na kontext celého textu. Například takové užití hvězdičky, kde bude ženský rod předřazen vždy, kdy se bude jednat o domácí práce, a mužský rod, když budeme popisovat kariéru, je genderově necitlivé.
