Zástupci a zástupkyně odvážných a ambiciózních iniciativ podporovaných NESEHNUTÍm přijeli na studijní stáž
Tisková zpráva NESEHNUTÍ, 20. listopadu 2019
Na pozvání NEzávislého Sociálně Ekologického HNUTÍ – NESEHNUTÍ přicestovali v těchto dnech do České republiky zástupci a zástupkyně arménských a abcházských občanských iniciativ. Tito lidé se ve svých zemích věnují například ekologickým tématům, ověřování pravdivosti informací a nezávislé sociální žurnalistice.
Na programu dvanáctidenní stáže mají setkání se zástupci českých neziskových organizací, nezávislých médií a dalších institucí. Stážisté a stážistky navštíví například redakce A2larmu a DeníkuN, Rádio svobodná Evropa, setkají se zástupci Greenpeace, Hnutí DUHA, Nadace Via i Limity jsme my a seznámí se s prací serverů Demagog.cz, Manipulatori.cz a neziskovou organizací Post Bellum. Absolvují rovněž školení zaměřené na rozvoj facilitačních dovedností a problematiku ověřování informací.
Na jižním Kavkaze se tyto iniciativy věnují ekologickým a sociálním tématům.
Fedor Kornienko z iniciativy Kalemon , se zaměřuje převážně na sociální long-reads. Kalemon je platformou pro dlouhé články (tzv. longreads), kde skrze osobní příběhy přibližují společností opomíjená témata. Podařilo se jim začít bořit tabu v arménské společnosti, když jeden z jejich článků spustil arménskou vlnu #meetoo, kdy se po silném osobním příběhu začaly ozývat desítky dalších žen, které zažily sexuální násilí.
Hayk Grigoryan z nově založené neziskové organizace Green Armenia NGO, která se snaží zmapovat odkaliště rudných dolů, které jsou v Arménii jedním z největších znečišťovatelů životního prostředí, jejich cílem je, aby místní úřady zabezpečily a označily tato odkaliště a tlačí na rudné společnosti, aby tyto problémy s jedovatými látkami zodpovědně řešily.
Ani Khachatryan z iniciativy Armenian Environmental Front, která vede dlouhý boj proti otevření zlatorudného lomu Amulsar na jihu Arménie u lázeňské vesnice Džermuk, kde probíhá blokáda příjezdových cest místními již více než rok.
Ani K. spolu s Olegem Dulgaryanem z organizace Center for Community Mobilization and Support v Alaverdi přijeli do Česka krom načerpávání inspirace a sdílení zkušeností s českými neziskovými organizacemi také rozvíjet své facilitátorské schopnosti.
Zástupci abchazského sociálně kulturního fondu se věnují ekologickým a sociálním tématům, zejména ve městech Gagra a Picunda. Ve své další práci se chtějí zaměřit na boj s dezinformacemi, ověřování informací a fact-checking. Jedním z výstupů jejich studijního pobytu by měl být konkrétní plán aktivit zaměřených na toto téma.
Brněnská nevládní organizace NESEHNUTÍ pomohla iniciativám naplánovat občanské kampaně a poskytla jim i finanční podporu, aby kampaně a projekty mohly realizovat. Podpora občanským aktivitám spočívá také v odborných konzultacích, ve výměně zkušeností i v studijních pobytech u českých organizacích věnujících se obdobnému tématu.
„Věřím, že pokud použijeme stejné nástroje a přizpůsobíme je národním sociálním a politickým rozdílům, tak si díky těmto zkušenostem usnadníme naši práci a budeme schopni se vypořádat s našimi úkoly a cíli efektivněji a přiblížit se tak ke konečnému cíli – silné a prosperující občanské společnosti.“ uvedl jeden ze stážistů Fedor Kornienko z iniciativy Kalemon.
NESEHNUTÍ působí v oblasti jižního Kavkazu již osm let a za tuto dobu podpořilo více než čtyřicet nejrůznějších kampaní a projektů.
Studijní pobyt i další aktivity NESEHNUTÍ na jižním Kavkaze jsou financovány z prostředků Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci programu transformační spolupráce.
Kontakty:
Eva Jašková, NESEHNUTÍ, eva.jaskova@nesehnuti.cz
Milan Štefanec, NESEHNUTÍ, milan.stefanec@nesehnuti.cz
Jaromír Němec, NESEHNUTÍ, jaromir.nemec@nesehnuti.cz
V Česku je mnoho jídelen, které se snaží vařit zdravě, kvalitně a chutně. Stávající legislativa jim to ale spíše komplikuje, než aby pomáhala. Povinný spotřební koš, který je součástí vyhlášky 107/2005 Sb., o školním stravování, stanovující množství některých potravin ve školní stravě, vznikl už v roce 1993.
Je nutné modernizovat vyhlášku o školním stravování, zrušit zastaralý spotřební koš a nahradit ho regulací, která umožní jídelnám flexibilitu v sestavování jídelníčku a zároveň zajistí zdravou a pestrou stravu dostupnou všem.
Školní stravování potřebuje investici – do platů personálu, do technologií, do lepšího systému. Jen kvalifikovaný a motivovaný personál v moderně vybavené kuchyni může dětem zajistit pestřejší a zdravější stravu. Jde ale o investici, která se mnohonásobně vrátí na budoucí zdravé populaci.
“Neexistuje systém povinného celoživotního vzdělávání personálu školních jídelen, který by zvyšoval jejich nutriční gramotnost a dovednosti v rámci kulinářských technik (a využívání moderních varných technologií, případně zbožíznalství.)” Máme to na talíři a není nám to jedno