Expertní debata o vztahu Romů k české společnosti nyní vychází jako podcast
Tisková zpráva NESEHNUTÍ z 09. 01. 2024
Příchod romských uprchlic*íků z Ukrajiny v roce 2022 odhalil institucionální rasismus v České republice, roli ve vztahu Romek a Romů se zbytkem české společnosti stále hraje také násilná asimilace z minulého století. To jsou jen některé ze závěrů debaty Jak (ne)mluvit o rasismu, kterou v prosinci pořádalo v rámci kampaně Prostor pro spor NESEHNUTÍ. Diskuze je nově dostupná jako podcast.
Do v pořadí třetí a zároveň poslední debaty z cyklu Jak nemluvit o… přišli v polovině prosince do Centra experimentálního divadla v Brně debatovat akademik a kriminolog Václav Walach, který se dlouhodobě zabývá sociálně vyloučenými lokalitami a tématem rasizace, spolu s novinářkou a producentkou Alicou Sigmund Herákovou. Předmětem debaty, která navázala na diskuze Jak (ne)mluvit o Genderu a Jak (ne)mluvit o Islámu byl vztah Romek*ů a české společnosti. Diskutovalo se o rasismu a jeho českých specifikách, o mediálním obrazu Romů nebo o aktuálním problematickém vztahu mezi romskými a ukrajinskými komunitami.
Podle Alici Sigmund Herákové má mnoho českých Romů a Romek internalizovanou řadu konceptů souvisejících s anti romským rasismem, což souvisí s tvrdou asimilací, kterou generace československých Romek a Romů prošly*i mezi lety 1948-1989. “Přejali předsudky, které o nich mají lidé z venku. Vzhledem k tomu, že romská kultura byla doslovova vybrakovaná, byl v ní pro takové předsudky dostatek prostoru. Je proto důležité podporovat Romy v jejich sebevědomí, sebeuvědomění a v jejich schopnosti reagovat na aktuální dění ve veřejném prostoru,” popsala publicistka.
Václav Walach ve svém příspěvku analyzoval, jak život českých Romů a Romek ovlivnil příchod půl milionu ukrajinských uprchlic*íků v roce 2022. Poukázal přitom na nerovnosti v přijímání romských Ukrajinek*ců. Dle jeho závěrů nelze mluvit o ničem jiném než o institucionálním rasismu, který navíc eskaloval kvůli individuálním reakcím a postojům politických představitelů. “V politické teorii existuje pojem rasové smlouvy, která je pomyslně uzavírána mezi různými lidmi. Jejím obsahem je, že se jedna skupina bude vnímat jako nadřazená a jiné lidi vykáže do podřadné pozice. To nadřazené skupině umožní disponovat s jejich zdroji a půdou a těly,” vysvětlil akademik na příkladu krizové situace, ke které v loňském roce došlo na pražském hlavním nádraží.Diskutující se shodli, že právě nepřijímání romských uprchlic*íků z Ukrajiny je ukázkovým příkladem projevu konceptu rasové smlouvy v žité praxi.
Kompletní záznam debaty Jak (ne)mluvit o rasismu je nyní dostupný ve formě podcastu. Další výstupy v rámci kampaně Prostor pro spor, na které NESEHNUTÍ spolupracuje s Ústavem politologie FF UK je možné sledovat na Facebooku nebo oficiálním webu projektu.
Kontakty:
Marek Hadrbolec, Koordinátor mediální komunikace NESEHNUTÍ
+420 777 524 944, marekh@nesehnuti.cz
Projekt Prostor pro spor (dříve Olipol) je společný projekt Ústavu politologie FF UK a Nesehnutí. Zkoumá kulturalizaci politiky a dopady společenské polarizace na měnící se pojetí lidských práv. V rámci projektu vyšla volně dostupná vzdělávací metodika na téma polarizace. Série performativních událostí a přednášek vzniká ve spolupráci s produkční a dramaturgickou platformou Terén, třetí scénou Centra experimentálního divadla v Brně.
