Skip to main content

Nezisková organizace NESEHNUTÍ upozorňovala na problematičnost sexistických reklam po deset let. Nyní vyšly výsledky reprezentativního výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, které dokládají, že většině lidí v Česku se tyto reklamy nelíbí. Lidem nejvíce vadí zobrazování násilí, ale ani stereotypy o ženách a mužích je nenechávají chladnými. Ženy a lidé s vyšším vzděláním jsou přitom k sexistickým reklamám kritičtější.

 

S myšlenkou prozkoumat postoje České veřejnosti k sexistické reklamě přišly organizátorky anticeny Sexistické prasátečko z neziskové organizace NESEHNUTÍ. „Na základě ohlasů na anticenu Sexistické prasátečko jsme se domnívaly, že lidem sexistické reklamy vadí. Tuto domněnku jsme si chtěly ověřit pomocí reprezentativního výzkumu od etablované výzkumné agentury,“ sdělila Kristýna Pešáková z NESEHNUTÍ. První reprezentativní výzkum, který mapuje vnímání sexistické reklamy českou veřejností, zpracovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Tazatelé a tazatelky osobně vyzpovídali 1037 respondentů a respondentek starších 15 let. Účastníci a účastnice byli vybíráni tak, aby bylo možné výsledky zobecnit na celou dospělou populaci České republiky.

 

Výzkum CVVM ukázal, že česká veřejnost se většinově (více než tři pětiny lidí) k reklamám staví negativně. A to zejména, pokud je v nich zobrazena nějaká forma sexistického obsahu. Ze zkoumaných forem sexistického obsahu v reklamě dotázaným nejvíce vadilo zobrazování násilí vůči ženám (91 %). Někteří dotazovaní se vyjádřili: „násilí je drastické, ženám by se nemělo ubližovat ani vtipem.“ Dále lidem na sexistických reklamách vadilo zesměšňování lidí na základě toho, jak vypadají (75 %) a také zobrazování stereotypů v souvislosti se ženami i  muži (shodně 54 %). Sexistické reklamy vnímaly více kriticky ženy než muži. Se zvyšujícím se vzděláním dotázaným častěji vadilo zobrazování odhalených ženských těl, stereotypů v souvislosti se ženami a zesměšňování lidí neodpovídajících ideálu krásy, naopak lidem s (neúplným) základním vzděláním pak v reklamách zobrazování násilí vůči ženám vadilo méně.

V rámci výzkumu se zjišťovaly také důvody, proč lidem sexistické reklamy vadí. Jejich důvody byly různé. Mezi nejčastějšími bylo to, že se lidem tyto reklamy nelíbí a připadají jim ošklivé, ale i to, že přispívají k nerovnostem mezi ženami a muži ve společnosti. U reklam, které zobrazovaly zjednodušené role žen a mužů, někteří z dotazovaných reagovali: „Jsou to trapné představy chlapů, že ženská patří jenom ke dřezu.“ nebo že obdobné reklamy  nepatří do dnešní doby.“

Lidé se podle výzkumu nejčastěji domnívají, že by mělo být regulováno zákonem, co se v reklamách smí a nesmí objevit a v případě, že by došlo k porušení zákona, měla by být reklama stažena.

Nezisková organizace NESEHNUTÍ upozorňovala na negativní vlivy sexismu v reklamě a snažila se o osvětu v této oblasti například prostřednictvím anticeny Sexistické prasátečko nebo vydáváním tematických publikací. „Výzkum dokládá, že naše činnost měla smysl. Lidé si uvědomují, že sexistické reklamy jsou problém a mají celospolečenské důsledky. Zároveň je to vzkaz pro české firmy, aby se zamyslely nad tím, jak se chtějí prezentovat. Sexismus totiž neprodává,“ sdělila Eva Bartáková z NESEHNUTÍ.

 

Příloha:Výzkumná zpráva

Kontakt:

Eva Bartáková, členka NESEHNUTÍ, eva@nesehnuti.cz

Kristýna Pešáková, členka NESEHNUTÍ,  kristyna@nesehnuti.cz