Společná tisková zpráva: Nezávislé sociálně ekologické hnutí – NESEHNUTÍ, Arnika a Zelený kruh
Jak dokazují nově získané materiály Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) na základě desítek stížností občanů a neziskových organizací prošetřovalo autorizované inspektory a odhalilo řadu nezákonností v jejich práci. Přestože ministerstvo ví o nezákonném počínání autorizovaných inspektorů, odmítá danou situaci řešit, ačkoliv tuto povinnost mu ukládá stavební zákon. Autorizovaní inspektoři jsou soukromníci, kteří mají od roku 2007 právo vydávat místo stavebních úřadů stavební povolení na projekty, budovy či průmyslové objekty. V posledních letech se rychle množí případy, kdy inspektoři vydávají povolení na stavby, jejichž realizace je nezákonná, je např. v rozporu s územním plánem či ignoruje připomínky sousedů a dalších oprávněných osob
V posledních letech se obce, občané i neziskové organizace potýkají čím dál častěji s problémem, který do českého právního řádu přinesl nový stavební zákon platný od roku 2007. Tento zákon umožnil privatizaci pravomocí stavebních úřadů a vytvořil institut tzv. autorizovaného inspektora. Tento inspektor má právo místo úřadu vydávat povolení ke stavbám – tzv. stavební certifikát. „Došlo de facto k privatizaci části státu a k legalizaci korupce. Dříve měla soulad stavby s právními předpisy posuzovat nezávislá státní instituce – stavební úřad. Jeho ovlivňování ze strany investorů a developerů pomocí peněz bylo jasnou korupcí, trestným činem. Dneska si developer zaplatí za vydání stavebního povolení inspektora, který je finančně závislý na otisknutí souhlasného razítka a udělá tedy k jeho vydání vše,“ kritizuje novinku ve stavebním zákoně Milan Štefanec z NESEHNUTÍ.
Ustanovení o autorizovaných inspektorech bylo v posledních letech mnohokrát zneužito investory a developery, kteří věděli, že jejich stavební projekty odporují zákonu a přes státní stavební úřad by měly malou šanci projít. Díky podnětům od občanů a neziskových organizací ve věci autorizovaných inspektorů již mnohokrát rozhodovaly české soudy, vč. Nejvyššího správního soudu. Změnu části zákona o autorizovaných inspektorech si vytkl jako jednu ze svých osmi priorit i úřad Veřejného ochránce práv – ombudsmana, který se velmi kriticky staví ke zneužívání pravomocí inspektory. Na základě certifikátů od inspektorů vyrůstají v ČR desítky staveb povolených v rozporu se zákonem (např. ZDE, ZDE a ZDE).
Ze zákona přísluší kontrolní funkce nad prací autorizovaných inspektorů Ministerstvu pro místní rozvoj ČR. Přestože na ministerstvu se za posledních několik let nahromadily desítky stížností od občanů a neziskových organizací dokladujících opakované zneužívání pravomocí autorizovanými inspektory a podnětů žádajících ministerstvo o zjednání nápravy, ministerstvo v rozporu se zákonem na dané podněty již skoro dva roky nereaguje (viz ZDE a ZDE). A to přesto, že jeho vlastní šetření potvrzují, že stížnosti občanů i organizací jsou oprávněné.
Jak vyplývá ze statistiky šetření MMR autorizovaní inspektoři a inspektorky běžně vydávají povolení na stavby, u kterých to zákon neumožňuje, na stavby, které nemají územní rozhodnutí, či na stavby které jsou v rozporu s územním plánem. Stejně tak inspektoři a inspektorky opomíjí vyjádření sousedů a oprávněných účastníků řízení. „Je naprosto nepřijatelné, že ministerstvo na podněty k přezkumu certifikátů nijak roky nereaguje, když je to právě tento úřad, do jehož působnosti spadá dohled nad dodržováním zákona a nad činností autorizovaných inspektorů. Zcela nedostatečná úprava bez jakýchkoliv jiných efektivních pojistek proti nezákonným postupům autorizovaných inspektorů přitom vyžadovala, aby se právě ministerstvo pro místní rozvoj této dozorové činnosti okamžitě zhostilo a nečinně nepřihlíželo. Ministerstvo však jako dozorový orgán selhalo.“ komentuje chování ministerstva pro místní rozvoj advokátka Sandra Podskalská. Selhání ministerstva začal v těchto dnech prošetřovat také úřad Veřejného ochránce práv.
Jako dokazuje protokol z šetření ministerstva pro místní rozvoj (ZDE protokol z prošetřování inspektora Milana Teigisera, který stojí za výstavbou mrakodrapů na Pankráci, povolením hobby marketu Bauhaus v Brně-Ivanovicích, či za likvidací borovicového háje kvůli výstavbě ubytoven v Brně-Líšni) přes prokázané protizákonnosti v práci inspektora, nebyla z jeho strany u většiny porušení zákona konstatována chyba a snaha v další případech postupovat v souladu se zákonem. „Zajímalo by mě, jaké další zákony by musel tento inspektor porušit, aby ministerstvo pro místní rozvoj splnilo svoji kontrolní roli a odebralo mu licenci.“ ptá se Milan Štefanec z NESEHNUTÍ.
„Současnou tristní situaci však bohužel neřeší ani připravovaná novelizace stavebního zákona. Autorizovaný inspektor například může dále opomíjet sousedy v okolí stavby, kteří by v případě řízení vedeného stavebním úřadem byli účastníky řízení se všemi z toho vyplývajícími právy. Ani po přijetí novely se v pozici souseda o povolované výstavbě vůbec nemusíte dozvědět a nemáte proto ani možnost uplatnit jakékoliv opravné prostředky,“ dodává právnička Petra Humlíčková legislativní koordinátorka Zeleného kruhu.
Více informací:
Milan Štefanec, NESEHNUTÍ, 605 239 579, milan.stefanec@nesehnuti.cz
Sandra Podskalská, Advokátní kancelář Šikola a partneři, 775 154 082, sandra.podskalska@aksikola.cz
Petra Humlíčková, Zelený kruh, 732 685 835, petra.humlickova@zelenykruh.cz
Lukáš Matějka, Arnika, 608 905 626, lukas.matejka@arnika.org
V Česku je mnoho jídelen, které se snaží vařit zdravě, kvalitně a chutně. Stávající legislativa jim to ale spíše komplikuje, než aby pomáhala. Povinný spotřební koš, který je součástí vyhlášky 107/2005 Sb., o školním stravování, stanovující množství některých potravin ve školní stravě, vznikl už v roce 1993.
Je nutné modernizovat vyhlášku o školním stravování, zrušit zastaralý spotřební koš a nahradit ho regulací, která umožní jídelnám flexibilitu v sestavování jídelníčku a zároveň zajistí zdravou a pestrou stravu dostupnou všem.
Školní stravování potřebuje investici – do platů personálu, do technologií, do lepšího systému. Jen kvalifikovaný a motivovaný personál v moderně vybavené kuchyni může dětem zajistit pestřejší a zdravější stravu. Jde ale o investici, která se mnohonásobně vrátí na budoucí zdravé populaci.
“Neexistuje systém povinného celoživotního vzdělávání personálu školních jídelen, který by zvyšoval jejich nutriční gramotnost a dovednosti v rámci kulinářských technik (a využívání moderních varných technologií, případně zbožíznalství.)” Máme to na talíři a není nám to jedno